Města se více zajímají o fotovoltaiku. Vybrat vhodné střechy jim pomáhá analýza oslunění z leteckých snímků

Udržitelnost a obnovitelné zdroje, ale také výrazný nárůst cen za energie. To jsou důvody, proč tuzemská města a obce stále více uvažují o instalaci fotovoltaických řešení. Zda jsou střechy městských budov pro solární panely vhodné, jim pomáhá zjistit analýza oslunění. Z leteckých snímků lze určit, jaký vliv na ně má zastínění okolních objektů i kolik elektrické energie na nich lze vyrobit.

Aktivní v oblasti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v posledních letech například jihomoravská metropole Brno. Na konci loňského roku začala městská společnost SAKO, která se realizací fotovoltaických a fototermických systémů na území metropole zabývá, s instalací 88 fotovoltaických panelů na střechách domů v ulici Vojtova.

„Je to jenom začátek. Zatím budeme instalovat převážně na městské budovy, domovy seniorů nebo na školy. Do budoucna ale chceme dát příležitost i firmám, institucím a samotným Brňákům, aby se mohli zapojit, instalovat panely na své střechy a s přebytky energie obchodovat. Díky tomu zajistíme stabilní a nízké ceny energie v našem městě,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Během pěti let plánuje město podobným způsobem osadit na 500 střech celkovým instalovaným výkonem 40 MWp. Aktuálně připravovaná je instalace fotovoltaických panelů na budovu Domova pro seniory Věstonická, která by v letních měsících měla pokrýt až polovinu spotřeby objektu.

Instalaci fotovoltaických panelů plánovalo v minulých měsících také město Přerov. Konkrétně by mělo jít o malé fotovoltaické elektrárny se 41 až 55 panely na střechách pěti škol. „Díky panelům dojde ke snížení roční spotřeby energie o 40 GJ, což činí více než 22 procent úspory celkových nákladů na provoz školy,“ nastínil loni náměstek pro školství Petr Kouba.

Mapy osvitu i analýzy 3D modelů budov

Potenciál střech na využití energie ze slunce v rámci celých měst a obcí pomáhají identifikovat analýzy leteckých snímků. Výstupem takové analýzy jsou takzvané mapy osvitu. Takovou mapu si nechalo v minulosti vyrobit například právě město Brno, které ji navíc zpřístupnilo i všem občanům.

„Z kolmých leteckých měřických snímků vznikne pomocí softwarového výpočtu autokorelovaný model povrchu, na němž se následně provádí výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch. Takto je možné provádět výpočet rychle a na velká území,“ popsala postup Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se na letecké snímkování Česka specializuje.

Pro zjištění odhadovaného množství vyrobené energie na konkrétní střeše je pak nutné jít do většího detailu. „V takovém případě je s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu vytvořen velmi podrobný 3D model budov, u kterých je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren. Zatímco velká mapa uživateli řekne, zda je střecha vhodná pro instalaci fotovoltaiky, detailní výpočet pak u konkrétně zvolené plochy ukáže i to, kolik kWh elektrické energie ročně na ní lze vyrobit,“ řekla Drahomíra Zedníčková.

Velmi přesná metoda navíc nebere při výpočtech v potaz jen samotnou střechu, ale také objekty v okolí, které na ni mají vliv. Konkrétně může jít například o další budovy nebo vzrostlé stromy, jejichž stín v průběhu dne dopadá na střechu a tím ovlivňuje množství slunečního světla, které by se dostalo k fotovoltaickým panelům. Výsledné hodnoty odhadovaného výkonu pak reflektují právě i vliv tohoto stínění.

„Takto detailní výpočty si v loňském roce zadal například Jihočeský kraj u některých svých budov v Českých Budějovicích. V minulosti jsme detailní výpočty prováděli u městských objektů v Kladně, kde se jednalo o zimní stadion, domov pro seniory či školky, nebo v Kuřimi,“ doplnila výkonná ředitelka společnosti TopGis.