Mléko a mléčné výrobky by měly být ve větší míře obsaženy v dětském jídelníčku
Už během dětství nám naše maminky dávaly mléčné výrobky prakticky každý den. Představit si jakoukoliv domácnost bez jogurtů, mléka a mléčných výrobků je tedy nemožné. V období, kdy dítě sílí a roste, by měly být mléčné výrobky nedílnou součástí každého jídelníčku. Konzumace výživově hodnotné stravy je důležitá ve všech stádiích lidského života, ale zejména pak u dětí a dospívající mládeže.
Mléčné výrobky jsou pro děti přírodními zdroji cenných živin. K podpoře jejich růstu a rozvoje je nutná nejenom přiměřená výživa, ale také cílené vštěpování správných stravovacích návyků. Mléko a mléčné výrobky jsou potraviny přirozeně bohaté na živiny, přičemž nejsou příliš kalorické. Spotřeba mléka v dětství hraje zásadní roli. Celkový příjem mléka u dětí dnes však spíše klesá, a to zvláště ve vyspělých zemích, zejména pak v pozdější fázi dětství a při dospívání. Často je nahrazován potravinami a nápoji potenciálně chudými na důležité nutrienty a naopak s vysokou energetickou hodnotou, které obsahují tzv. „prázdné kalorie“.
Mléko a mléčné výrobky poskytují komplex látek důležitých nejen pro zdraví růst kostí. „Jsou to zejména plnohodnotné bílkoviny. Z minerálních látek se jedná o vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jód, z vitaminů to jsou jak vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) a vitaminy B skupiny. Za zmínku stojí především vápník, který se v mléčných výrobcích nachází ve velmi dobře vstřebatelné formě. O mléku a mléčných výrobcích lze tedy bez nadsázky mluvit jako o vitamínové bombě, které děti potřebují denně na svém jídelníčku,“ popisuje profesor Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Je třeba zdůraznit, že mléko je komplexní potravinou zcela přírodního původu. Obsahuje významné makroživiny, jakými jsou plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cenný mléčný cukr, a pro zdraví nenahraditelné vitamíny. „Není nic zdravějšího v jídelníčku našich dětí, nežli mléko a zakysané mléčné výrobky. Ty totiž obsahují mnoho živin a zdraví prospěšných probiotických mikroorganismů, které dětské tělo, v době růstu, velice potřebuje i pro posílení imunity. Každý den by mělo dítě sníst či vypít alespoň 2 až 3 mléčné výrobky. Jak roste dětské tělo, a zvětšují se dětem kosti, tělo potřebuje mnoho vápníků a vitamínu D, který se nachází právě v mléčných výrobcích. Může to být jogurt, jogurtový nápoj nebo mléčný zakysaný výrobek,“ dodává Jan Krejsek.
Nedávné výsledky studií v Evropě ukázaly, že stále více dětí pije nízkotučné mléko, což může zmírnit obavu, že energie poskytovaná mlékem může přispívat k dětské obezitě. „Mléčné výrobky (s výjimkou másla) představují u dětí ve věku od 1 do 13 let pouze asi 10 % celkového příjmu tuku a přibližně 25 % celkové energie. Energetický příjem z konzumace tekutého mléka představuje u malých dětí přibližně 6 % celkového příjmů energie. Studie také prokázaly, že výskyt dětské obezity byl podstatně nižší u těch dětí, které konzumovaly dva a více šálků mléka denně než u těch, které konzumovaly málo mléka,“ připomíná Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Podpořit nejenom konzumaci mléka a mléčných výrobků, ale hlavně vštěpovat dětem správné stravovací návyky pro jejich budoucí život má za cíl program Mléko do škol. Za několik týdnů, poslední středu v září, tedy 30. září, se u nás slaví již 21. Světový den Školního mléka. Program „Školní mléko“ je zaveden v EU od roku 1977 a dnes je rozšířen ve 26 zemích EU, mimo Řecko a Chorvatsko. „Program podpory mléka byl v českých školách zaveden v roce 1999. Ve školním roce 2019/2020 bylo do programu „Mléko do škol“ zapojeno 3.665 škol a v nich celkem 846 tisíc dětí. Program se dnes vztahuje pouze na základní školy. V sortimentní nabídce jsou konzumní neochucená mléka a další neochucené mléčné výrobky. Ty jsou poskytovány zcela zdarma. Je možné ale poskytovat s částečnou finanční podporou i některé ochucené mléčné výrobky. Nově jsou také zařazeny výrobky ekologického zemědělství,“ doplňuje Jiří Kopáček.
Foto: Petr Brodecký + archiv
