Mléko a sója, dva zcela odlišné produkty, které není možné zaměňovat

V posledních několika letech se stává vegetariánství a veganství čím dál větším trendem. Nahrazovat živočišné produkty rostlinnými se stalo pro určitou část společnosti moderní. Mléko a sója jsou bezpochyby z pohledu výživy dva významné produkty, které se však natolik liší, že je není možné mezi sebou zaměňovat. Jsou tedy náhražky klasického živočišného mléka zdravé a pro naše tělo prospěšné?

V mnoha obchodech v posledních letech narazíte na různé množství mléčných náhražek. Síla sociálních sítí navíc pomáhá výrobcům rostlinných mléčných alternativ oslovovat čím dál více potenciálních zákazníků, díky různým influencerům a bloggerům, kteří se zaměřují na tzv. zdravý životní styl, ve kterém často nahrazují živočišné produkty za rostlinné. Jsou ale rostlinné náhražky mléčných výrobků zdravé a pro naše tělo prospěšné? A co děti? Je dobré v mladém věku nahrazovat klasické mléko a mléčné výrobky za ty rostlinné?

V první řadě je třeba zdůraznit, že již po mnoho let dochází k častému a leckdy i úmyslnému zneužívání chráněného označování mléka a mléčných výrobků v komunikaci, marketingu a reklamě u řady nemlékárenských výrobků. Nejznámějším příkladem je „sójové mléko“. „Stačí se podívat do denního tisku či pustit internetové vyhledávače a zjistíte, kolik i často vědomých nepřesností a chyb je zde používáno. Mnohdy se chybně nápoj, který je připraven například ze sójových bobů, označuje jako „sójové mléko“. Takovéto označení však vůbec není v souladu s platnou evropskou legislativou,“ vysvětlil Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Z jeho pohledu se tak jedná o matení spotřebitele. 

Živočišné mléko vs. rostlinné z pohledu výživy

V žádném případě nelze rostlinné alternativy klasického živočišného mléka označit za nezdravé. „Nutričně vyvážený nápoj vyráběný z vybraných sójových bobů, který se mylně označuje jako „sójové mléko“, obsahuje mnoho cenných minerálů a vitaminů. Například v Japonsku po mnoho let konzumují sójový nápoj lidé trpící srdečními chorobami, vysokým krevním tlakem či kornatěním cév. Diabetikům jsou nápoje na bázi sóje nabízeny např. pro nízký obsah sacharidů. Obsahem bílkovin se zastoupenými 7 esenciálními aminokyselinami, relativně dobrou stravitelností a obsahem mastných nenasycených kyselin přispívajících ke snižování hladiny cholesterolu, jsou sójové nápoje jistě vhodným a chutným doplňkem výživy lidí všech věkových kategorií,“ dodal Jiří Kopáček. Nicméně rostlinná alternativa živočišného mléka postrádá celou řadu vitaminů a minerálů, oproti „klasickému“ mléku a mléčným výrobkům.

A rozdíl je zcela patrný. „Vezměme si například bílý jogurt. Jogurt živočišného původu obsahuje mléko, mléčnou bílkovinu, jogurtovou kulturu a případně další zdraví prospěšné mikroorganismy Bifidobacterium BB12 či Lactobacillus acidophilus LA 5. Oproti tomu sójová alternativa obsahuje pitnou vodu, loupané sójové boby, cukr, citronan trivápenatý, stabilizátor (pektiny), regulátory kyselosti (citronany sodné, kyselina citronová), aroma, mořskou sůl, antioxidanty (extrakt s vysokým obsahem tokoferolu, estery mastných kyselin s kyselinou askorbovou, vitaminy (B12, D2) a jogurtové kultury,“ řekla Šárka Horáčková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Nikomu nelze ubírat svobodnou volbu výběru jeho stravy. Vegetariánství a veganství nese ve výživě dětí ale některá rizika. U matek vegetariánek a veganek je z důvodu vyšší hladiny fytoestrogenů v krvi vyšší pravděpodobnost malformace genitálií u novorozených chlapců. Deficit zinku ve veganské stravě může znamenat sníženou činnosti mozku, a tím mít vliv na vývoj dítěte. Neposledním rizikem je i deficit vitaminu B12, jehož nedostatek může mít za následek nedostatečný vývoj mozku a těla dítěte. Dle publikované studie z roku 2019 byl nedostatek vitaminu B12 zaznamenán u 26 % vegetariánů a 52 % veganů[1],“ dodala Šárka Horáčková.

Oproti tomu mléko a mléčné výrobky živočišného původu jsou komplexní potravinou zcela přírodního původu. Obsahují významné makroživiny, jakými jsou plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cenný mléčný cukr, a pro zdraví nenahraditelné vitaminy. „Není nic zdravějšího v jídelníčku nás a našich dětí, nežli mléko a zakysané mléčné výrobky živočišného původu. Ty totiž obsahují mnoho živin a zdraví prospěšných probiotických mikroorganismů, které tělo velice potřebuje i pro posílení imunity. Každý den bychom měli sníst či vypít alespoň 2 až 3 klasické mléčné výrobky. U dětí může být porcí více. Může to být jogurt, jogurtový nápoj nebo mléčný zakysaný výrobek,“ dodává Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

 Více informací na: www.mlecnavlna.cz

[1] Cofnas N.: Is vegetarianism healthy for children? Critical Reviews in Food Science and Nutrition 59 (13), 2052-2060 (2019)

Foto z TK: Petr Brodecký