Mobilní operátoři kritizují Evropskou komisi za rozdrobený 5G trh. EU zaostává i za Thajskem nebo Guatemalou
Rozvoj 5G infrastruktury v Evropě zaostává a kritika mobilních operátorů směřuje na hlavu Evropské komise. Ti unijní vládě v Bruselu vyčítají hlavně laxní přístup ke konsolidaci jednotného trhu, který momentálně sestává ze sedmadvaceti de facto svébytných ekosystémů, na kterých působí více než čtyři desítky významných telekomunikačních společností. Fragmentace je pak hlavním důvodem, proč operátoři nejsou schopni vynakládat více prostředků na investice. Oproti Americe a Asii je tak Evropa pozadu – britský list Telegraph píše, že unijního premianta, finské Helsinky, v kvalitě a rychlosti 5G připojení poráží například i hlavní město Thajska, Bangkok.
Evropa měla v 5G infrastruktuře ještě před deseti lety dobře našlápnuto. Dnes ale zaostává jak za Spojenými státy, tak mnoha asijskými zeměmi. „Evropa je v 5G dramaticky pozadu. Dokonce nás poráží i některé středně-příjmové státy, které bychom za normálních okolností nepovažovali za vážné konkurenty na poli technologií a inovací,“ řekl pro britský server Telegraph Joakim Reiter, šéf corporate affairs ve Vodafonu. Poukazuje například na to, že thajský Bangkok má rychlejší 5G připojení než evropský premiant, finské Helsinky. Srovnatelně, jihoamerická Guatemala je na tom v tomto ohledu lépe než švédské hlavní město Stockholm.
Evropští operátoři se shodují na tom, že největší problém je nedostatečně silná digitální ekonomika. Za hlavního viníka nynějšího neutěšeného stavu považují současnou Evropskou komisi, která dlouhodobě upřednostňuje regulace před inovacemi. Data GSMA potvrzují, že z prvních 500 milionů uživatelů 5G jich pouze 4 % pocházela ze zemí Evropské unie. Podle operátorů je to dáno hlavně tím, že „5G revoluce“ v Evropě postrádá transformativní potenciál, zejména ve srovnání s předchozími pokroky ve vývoji mobilních sítí. Proto jsou místo samotných 5G častěji zdůrazňovány možné přínosy pro budoucnost, zejména v oblastech smart výroby či bydlení, nebo samořiditelných automobilů.
V jiných zemích podobné problémy řešit nemusí. „Američané jsou o poznání více zaměření na inovace., zatímco v Evropě převládá spíše tendence inovovat na základě povolení. Chci tím hlavně říct, že jde o úplně odlišný mindset,“ sdělil jeden nejmenovaný manažer serveru Telegraph. Další komplikací je i to, že Evropská unie sestává z 27 svébytných telekomunikačních trhů, které jsou fakticky odlišné, ale teoreticky by se měly všechny řídit stejnými pravidly. Jde o značně fragmentovaný ekosystém, v jehož rámci operuje 45 velkých mobilních operátorů s více než půl milionem zákazníků. Pro srovnání, v USA jich je pouze osm, Japonsko a Čína mají každý po čtyřech, a Jižní Korea jenom tři.
Vysoká soutěživost je hlavním důvodem, proč operátoři musejí držet ceny za služby na nižších hodnotách, což znamená, že disponují méně prostředky na investice. V obzvláště složité situaci se nachází Velká Británie po brexitu. První 5G dražba v ostrovním království proběhla v roce 2018, od té doby se ale příjmy britských mobilních operátorů propadly zhruba o 10 %, zatímco náklady narostly cca o pětinu. Důvodem jsou jednak další aukce, které velké operátory připravily o 2,7 miliardy liber ve prospěch menších konkurentů, jednak regulace, kterou vláda de facto eliminovala čínskou technologickou společnost Huawei ze všech dodavatelských řetězců.
Mnozí vidí řešení v omezení počtu mobilních operátorů, Evropská komise se k této strategii ale dlouhodobě staví skepticky. Podle zastánců tohoto názorů bude trh prospívat z přítomnosti několika málo relevantních subjektů, to ale současně znamená znemožnit přístup menším konkurentům. Komise tak například už v roce 2016 zablokovalo plánované spojení britských společností O2 a Three. Fúze Three Italia a Wind Telecomunicazioni v Itálii zase prošla jen díky tomu, že se oba subjekty zavázaly držet svá aktiva odděleně. A aktuálně projednávané sloučení španělských operátorů Orange a MasMovil proběhne jen za podmínky, že poskytnou frekvenci a roaming jednomu z menších konkurentů, společnosti Digi.
„Řešení situace spočívá ve vyvažování spotřebitelských cen a investic. Osobně si ale myslím, že regulátoři a zákonodárci v Evropě momentálně toto umění příliš neovládají,“ podotýká Karen Egan ze společnosti Enders Analysis. Podle ní je bránění konsolidaci trhu hlavním důvodem, proč operátoři tak málo investují. V poslední době se zdá, že si těchto komplikací začíná všímat i Evropská komise, zejména eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager. Ta letos v února prohlásila, že fragmentace trhu s sebou nese řadu ušlých investiční příležitostí, což analytici považují za první krůček k potenciální celoevropské konsolidaci.
Prozatím ale není jasné, jakou cestou se Komise vydá. Aktuálně bylo pouze oznámeno vypracování nového white paper pro oblast digitální infrastruktury, který poslouží jako ideový základ pro budoucí reformu jednotného trhu. Na pozadí mezitím probíhá spor mezi operátory a Big Tech firmami, jako je Netflix nebo Amazon, o sdílenou údržbu sítí. Pokud by se podařilo prosadit společnou odpovědnost, bude to znamenat více volných zdrojů, které by operátoři mohli investovat. „Zjednodušeně řečeno, můžete mít nízké ceny a investice, ale ne čtyři velké operátory. Můžete mít čtyři operátory, kteří poskytují služby za nízké ceny, ale jejich kvalita pokulhává. Nebo můžete mít čtyři sítě, které vynikají opravdu vysokou kvalitou, ale pro změnu nebudou levné. Zkrátka nemůžete mít všechno najednou,“ uzavírá Karen Egan pro Telegraph.
