Na cestách s Večerkou: Mincovnictví v Kutné Hoře

Naše cestování nás tentokrát zavedlo do města stříbra a mincí, do Kutné Hory. Testovací vůz BMW 530i xDrive zapůjčilo autocentrum AAA Auto.

Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou – kutáním stříbrných rud a tavením stříbra. To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém hradišti v Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci, prvního v Čechách.

Historie

GASK

Historie mincovny v Kutné Hoře sahá až do 13. století a odkazuje na dějiny české měny. Koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě a soustředila se sem česká ražba. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a získala různá privilegia. Kromě největší těžby stříbra se tady razil i známý pražský groš. Navíc zde zhruba po dobu 400 let fungovala i samotná královská mincovna.

Počátkem vlády krále Václava II. vypukla v lokalitě dnešní Kutné Hory „stříbrná horečka“. Několik tisíc lidí z blízkého i dalekého okolí se sem přistěhovalo za prací a obživou, mnoho z nich až z německých krajů.

Ražba mincí

Pražský groš byl významným platidlem a spolehlivě plnil královskou pokladnu. Činnost královská mincovny byla několikrát zastavena a přerušena, majetek zabaven. Dnes je ve Vlašském dvoře zpřístupněná alespoň její malá část, kde jsou k vidění používané nástroje a vybavení. Po době grošové následovala doba tolarová.

V Kutné Hoře byl tolar poprvé vyražen roku 1543. Byla to velká stříbrná mince o hmotnosti kolem 30 gramů, což je přibližně dnešní jednotka drahých kovů – troyská unce.

Obnovení mincovnictví

Návrat k tradici ražby mincí představila Kutnohorská Mincovna a.s. Výrazným počinem této společnosti je ražba vlastního tolaru. K významným českým výročím připravuje i jedinečné sběratelské ražby. Letos přijde na trh Svatobarborský Dukát. Kutnohorská Mincovna tak navazuje na historickou, staletími prověřenou mincovní činnost. Křest Kutnohorského Tolaru 2024 se odehrál v GASKu (Galerii Středočeského kraje).

Chrám svaté Barbory

Z architektonického hlediska se jedná o pětilodní gotickou katedrálu. V místech ostrohu nad říčkou Vrchlicí stávala kaplička zasvěcená patronce horníků, svaté panně Barboře. Na popud Bratrstva Božího Těla měšťané na své náklady vybudovali chrám, který architektonicky směle konkuroval pražské katedrále.

Chrám svaté panny Barbory vyjadřuje úctu měšťanů k Božímu Tělu, moc královského města, dobové napětí mezi Prahou a Kutnou Horou a také osamostatnění Kutné Hory od sedleckého kláštera. Možná právě proto byl kostel vybudován za městskými hradbami, mimo sedleckou duchovní správu, na pozemku pražské kapituly.

Dajbychova vila

Rodinná vila architekta a stavitele Čeňka Dajbycha, který ve městě působil v 19. a 20. století. Vlastní vilu si postavil v letech 1884-1899: přízemí sloužilo k reprezentaci rodiny a společenským akcím, v prvním patře byly pokoje. Roku 1898 přistavěl v zahradě za domem dvoupatrovou věž, v prvním patře novou kuchyni, ve druhém patře sociální zařízení. Do vily se vstupovalo po schodišti z otevřené terasy zdobené dórskými sloupy. Černá kopule věže byla zdobena bílými geometrickými vzory. U vily se natáčely např. exteriéry k seriálu České televize První republika.

Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození. Narodil se zde archeolog Jan Erazim Vocel a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850–1851 zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby obnoveny a chrám svaté Barbory v letech 1884–1893 dostavěn J. Mockerem.

Ve městě se konají různé festivaly jako Královské stříbření Kutné Hory, recitační soutěž Ortenova Kutná Hora, Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže nebo folkový Festival Kocábka. Každé Velikonoce probíhá v Sedlci pouť.

PF
Zdroj: wiki a místní archívy
Foto: archív redakce, Depositphotos