Na Olšanských hřbitovech se dnes konal pietní akt k uctění památky ukrajinských vojáků
8. května na Olšanských hřbitovech proběhla pietní vzpomínka a položení věnců k pomníku vojákům 1., 2. a 4. ukrajinských frontů Rudé armády, kteří ve Druhé světové válce padli na území Československa. Pietní akci uspořádalo ukrajinské velvyslanectví ve spolupráci s Posádkovým velitelstvím Praha Armády České republiky. Smuteční věnec k pomníku vojáků položili velitel Hradní stráže Pražského hradu plukovník Jaroslav Ackermann, předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer, poslanci Sněmovny Pavel Žáček (ODS) a Jan Lipavský (Piráti), zástupce velitele Vzdušných sil Armády ČR brigádní generál Ing. Petr Lanči a velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis.
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis připomněl, že nebyla to náhoda, že tyto fronty se jmenovaly ukrajinské. Byli do nich totiž v letech 1943-1944 mobilizováni vojáci převážně z osvobozených území současné Ukrajiny. Vyčerpaná a zraněná Ukrajina tehdy jediného roku poslala na frontu téměř 3 miliony 700 tisíc svých synů a dcer. U pěchotních jednotek a útvarů těchto frontů bylo vojáků původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent. Byl mezi nimi mimo jiné i dědeček ukrajinského velvyslance, který bojoval na Moravě jako voják 2. Ukrajinského frontu.
Podle slov velvyslance, podíl Rudé armády a Ukrajinců, kteří bojovali v její řadách, na vítězství nad nacizmem byl rozhodující. Zdůraznil však, že i když Ruda armáda osvobodila střední Evropu od nacistů, nepřinesla tam svobodu. Jeden totalitní režim vystřídal jiný. „Nicméně na hrdinství příslušníků Rudé armády, především těch obyčejných vojáků, kteří obětovali svůj život v boji proti nacismu, nesmíme nikdy zapomenout. Nebylo to jejích vinou, že komunističtí lídři a generálové zneužili miliony obětí války ke svým ideologickým a agresivním cílím„, – řekl velvyslanec během ceremoniálu.
Jevhen Perebyjnis připomenul, že současná ruská agrese proti Ukrajině trvá již déle než druhá světová válka. Od roku 2014 Rusko okupuje ukrajinský Krym a části Doněcké a Luhanské oblastí. Boje již vyžádali 13 tisíc životů Ukrajinců. „My, Ukrajinci, vidíme jasné propojení mezí tou válkou před 76 léty, a tou dnešní válkou s Ruskem. Obě dvě jsou války proti agresorům a okupantům. Obě dvě jsou války osvobozenecké. A proto dnes skloňujeme hlavy před světlou památkou našich ukrajinských vojáků, kteří bránili a stále braní Evropu před totalitou“.
Celkový počet osob z území Ukrajiny mobilizovaných během války do Rudé armády činil téměř 7 milionů. Každý druhý z nich zahynul a každý druhý z těch, kdo zůstali naživu, se stal invalidou. Kromě Rudé armády bojovali vojáci pocházející z Ukrajiny v armádách Polska (120 tisíc), USA (80 tisíc), Kanady (45 tisíc), Francie (5 tisíc).
Celkové demografické ztráty na území Ukrajiny v letech 1939-1945, mezi vojáky i civilisty, se odhadují na 8 až 10 milionů osob. Počet obyvatel Ukrajiny se i v důsledku posílání místních obyvatel na nucené práce, represí a deportací mezi lety 1941 a 1945 snížil ze 41 na něco málo přes 27 milionů. Bylo zničeno téměř 700 ukrajinských měst a 28 tisíc vesnic, vyvezeno 550 průmyslových podniků, nespočet historických cenností.
Foto: archiv redakce
