Nafta v ČR je nejlevnější od počátku ruské invaze, pohonné hmoty ještě zlevní
Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Průměrná celorepubliková cena litru nafty se předevčírem propadla pod hranici 37 korun za litr, vyplývá z dat společnosti CCS. Naposledy se pod touto hranicí nafta prodávala loni 25. února, tedy pouhý den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Její dopady pak ovšem rychle vyhnaly cenu nafty až k úrovni 50 korun za litr. Dramatické zdražení pohonných hmot se v ČR i jinde stalo klíčovým zdrojem mimořádně vysoké inflace, nejvýraznější za několik desetiletí. Česká vláda v reakci rozhodla od června snížit spotřební daň z nafty o 1,50 koruny na litr. Bez tohoto snížení by cena nafty byla dnes stále nad úrovní 37 korun. Vláda loni v červnu snížila ve stejném rozsahu také spotřební daň z benzínu, tu ale v říjnu vrátila na původní úroveň.
Pohonné hmoty zlevní také v příštích sedmi dnech. Benzín pouze v rozsahu kolem 10 haléřů na litr, nafta pak kolem 40 haléřů na litr. Cena nafty nyní klesá rychleji, neboť nadprůměrná naplněnost plynových zásobníků v EU a stále poměrně teplé počasí snižují poptávku po topné naftě, používané v průmyslu. Poptávku po ní snižuje také omezování průmyslové výroby, k němuž dochází v důsledku vysokých cen energií. Ke zlevnění motorové nafty přispívá i to, že se zatím nenaplňují obavy z cenových otřesů v důsledku zavedení embarga na dovoz ruských ropných produktů do EU, včetně právě motorové nafty, k němuž došlo začátkem tohoto měsíce. Před zavedením embarga probíhalo horečné předzásobování ještě ruskými palivy, které pomohlo utlumit možný cenový šok, stejně jako mu pomohl předejít fakt, že se evropským odběratelům daří nacházet alternativní dodavatele z jiných zemí, než je Rusko.
Cena ropy Brent na světových trzích v letošním roce zatím spíše stagnuje, a to jak v dolarovém, tak korunovém vyjádření. Její cenové pohyby, a ani pohyby kursu koruny k dolaru, tedy nejsou klíčovým důvodem zlevňování pohonných hmot. Tím naopak je vedle výše uvedených důvodů také cenová politika čerpacích stanic, které si nyní ponižují své marže. Cena ropy stagnuje, neboť proti sobě v posledních týdnech působí dva zásadní, vzájemně se vyvažující vlivy. Prvním je otevírání čínské ekonomiky po uvolnění tuhých covidových restrikcí na sklonku loňského roku.
Tento tlak žene cenu ropy vzhůru, neboť Čína je jejím největším dovozcem na světě. Proti tomu však působí obava z recese v USA a v Evropě, plynoucí zejména z rapidní inflace a souvisejících vysokých úrokových sazeb, jež tlumí spotřebu i investice.
V mezinárodním srovnání je nyní benzín levnější než v Česku v zemích, jako je Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Polsko a dosti netradičně také Chorvatsko. Na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku a tradičně v Německu či Itálii jej řidiči tankují naopak dráže. Zato nafta je výrazněji levnější jen v Bulharsku a Chorvatsku. Ve Slovinsku a v Rumunsku je její cena srovnatelná jako v Česku. Přitom v Rumunsku bývala tradičně citelně levnější. Nečekaně je nafta dražší v Polsku. A pak na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku a samozřejmě v Německu či Itálii.
Litr nafty v Maďarsku vyjde nyní v přepočtu na 40,90 koruny. Maďaři tedy platí za naftu o čtyři koruny na litr více než Češi, což je zvláště na poměry posledních měsíců, kdy v Maďarsku byly ceny pohonných hmot dlouho zastropovány, vskutku nebývalé.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
