Nakladatelství Vyšehrad představuje šestidílnou řadu svazků Dějiny světa
Šestidílná řada Dějin světa, vydaná v letech 2009–2010 prestižním německým nakladatelstvím WBG, přináší nový pohled na celek světových dějin od jejich nám známých počátků až po současnou éru globalizovaného světa. Početný kolektiv autorů zahrnuje přední odborníky na daná období a kulturní okruhy. Jednotlivé oblasti, epochy a kultury nestojí izolovaně vedle sebe, ale jsou propojeny sítí vzájemných vztahů a nahlíženy důsledně perspektivou celku. Svazky jsou doplněny mapami, tabulkami a ilustracemi.
Odborný lektor všech svazků: Prof. PhDr. Luboš Kropáček, Sc.: „Postupující globalizace propojuje dnes již téměř všechno lidské dění. Vnímáme její slibné i tísnivé stránky a napadá nás také řada otázek. Předkládané Dějiny světa odpovídají fundovaně na ty, které hledají orientaci a pochopení zkoumáním prehistorie a historie lidstva, jeho geneze a vývoje jeho kultur. Při četbě šestisvazkových Dějin, zpracovaných na špičkové úrovni dnešní vědy, nám přijde nejspíše na mysl i globální odpovědnost, kterou máme my lidé vůči sobě navzájem i společně vůči světu.“
První díl zpracovává nejstarší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens v době kamenné a rozšíření člověka po všech kontinentech před dobou ledovou. Seznamuje se vznikem prvních velkých sídlišť počátkem neolitu, základem prvních vyspělých civilizací. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civilizace starověku, obývající Egypt, Mezopotámii, Arabský poloostrov, povodí Indu, Malou Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě.
Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé
sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy.
Třetí díl šestisvazkové edice Dějiny světa přináší na přibližně 500 stranách nejnovější poznatky k danému období, jímž je nyní doba zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. Uspořádání kapitol má opět v komplexní perspektivě ukázat souvislost historických událostí, socioekonomického vývoje a kulturních výdobytků v rámci celého světa. Svazek se ve třech velkých oddílech věnuje tématům „různorodosti světa“, „uspořádání světa“ a „výkladu světa“. První část načrtává náboženskou a politickou mapu zkoumaného období, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentě a ve střední a východní Asii. Konečně třetí část se podrobně zabývá náboženskými systémy – kulturou středověkého křesťanství, islámským myšlením či náboženskými
proudy v Číně a Indii.
Čtvrtý svazek šestidílných Dějin světa nás opět přivádí trochu blíž současnosti. Nejen časově, ale především díky lepšímu porozumění základům naší doby samotné. První část knihy věnovaná „demografii, technice a hospodářství“ se soustředí na rozvoj dálkového obchodu, k němuž docházelo od 12. století. V jeho pozadí stály nové teoretické poznatky i pozoruhodné výdobytky techniky, jaké nacházíme například v oblasti navigace. Objevitelské cesty do vzdálených koutů země přispívaly k rozšíření stávajícího vědění. V tomto rámci dochází ke střetu křesťanské misie s jinými náboženstvími, jež bude mít osudové důsledky pro nově nalezený „Nový svět“.
Pátý svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět.
Závěrečný svazek šestidílné edice Dějin světa, v originále vydávané prestižním německým nakladatelstvím WBG v Darmstadtu, se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Již na jeho počátku dosahoval obchod a průmyslová produkce bezmála dnešní globální šíře. Dvojice světových válek měla sice negativní dopad na celou širokou oblast lidského života a společnosti, nicméně právě v jejich průběhu dosáhl technicko-průmyslový pokrok svého vrcholu. Politické změny vedly k novému uspořádání společnosti i mezinárodních vztahů, jehož vliv je patrný dodnes. Konec 20. století se vyznačuje dramatickým zrychlením toku informací, jakož i toků finančních, zároveň se však vynořuje vědomí odpovědnosti vůči přírodě a životnímu prostředí. Svazek se věnuje rovněž fenoménu masové kultury a je završen obsáhlým výhledem do 21. století.
Více informací na www.ivysehrad.cz/dejiny-sveta
