Nejdražší vydraženou mincí se stal desetidukát Leopolda I. v hodnotě téměř 10 milionů korun

V pátek 7. května se uskutečnila hlavní část velké a dlouho očekávané aukce mincí, bankovek, medailí a dalšího vzácného sběratelského materiálu. Akce byla rozdělena do dvou částí všeobecné aukce s odhadovanou hodnotou 55 milionů a na aukci sbírky mincí Josefa Nováka v odhadované hodnotě 25 milionů korun. Výsledná suma všech aukcí překročila částku 166 milionů korun. Nejvzácnější minci si odnesl dražitel, který za desetidukát Leopolda I. utratil necelých 10 milionů korun.

Desetidukát Leopolda I.

Mezi nejvzácnější kusy sbírky Josefa Nováka patřily Šlikovský dvojtolar z roku 1520, který byl vydražen za 2,62 milionu, trojtolar Ferdinanda III. z jáchymovské mincovny z roku 1644 vydražený za 6,78 milionu a další jáchymovský tolar z roku 1656 si nový majitel vydražil za 2,92 milionu. Černým koněm aukce byla sada zkušebních měděných krejcarů z roku 1851, která se prodala za více než 1,5 milionu. Pětikusová sada ražená v Praze je mimořádně vzácná a byl o ni velký zájem. Z důvodu vládních opatření aukce, kterou pořádal největší numismatický aukční dům Macho & Chlapovič, proběhla pouze prostřednictvím internetu a telefonu.

„Páteční aukce překonala všechna naše očekávání. Byl to náročný aukční maraton, aukce se protáhla o několik hodin, celkově se dražilo přes 12 hodin a kupující měli možnost si vybrat z celkem 687 položek v hlavních aukcích a v elektronických aukcích bylo dalších téměř 2000 položek. Mezi nejdražší položky z Novákovy sbírky patřil jáchymovský třítolar z roku 1644, který se stal nejdražší českou stříbrnou mincí,“ říká Jan Jelínek, zástupce aukčního domu Macho & Chlapovič, a dodává: „I ostatní mince se prodávaly oproti normálu za nadstandardní částky. Mimo již zmíněné stříbrné habsburské tolarové ražby to jsou především zlaté ražby Františka Josefa – 100koruny, 4dukáty a spolkové koruny. Dalším lákadlem byla kompletní nominálová i ročníková nabídka prvorepublikových svatováclavských dukátů. Nejdražší československou dukátovou ražbou na páteční aukci se stal svatováclavský 10dukát z roku 1930 prodaný za téměř 2,5 milionu. Ceny odráží současnou situaci na tuzemském i světovém trhu a mince dosahují rekordních částek,“ uzavírá Jan Jelínek.

Do aukce putovaly mince v odhadované hodnotě 80 milionů a největším lákadlem byly skvosty z prvorepublikové sbírky významného pražského podnikatele Josefa Nováka, který žil v letech 1882–1936. Jednalo se o dědice nejstaršího pražského obchodního domu U Nováků ve Vodičkově ulici, který byl původně projektovaný jako obchodní dům s luxusním módním a klenotnickým zbožím. V letech 1929–1938 v tomto domě sídlilo Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha.

Pro mnohé sběratele tato aukce představovala ojedinělou příležitost, neboť některé mince se nemusí v nabídce objevit ani v nejbližších sto letech. „Josef Novák věnoval své numismatické sbírce patřičnou pozornost, a proto není překvapením, že podle odhadů její hodnota může přesáhnout 26 milionů korun,“ uvedl Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu Macho & Chlapovič. „Nakonec prodej mincí ze sbírky Josefa Nováka překonal všechna naše očekávání a prodalo se za celkovou sumu 58 milionů korun, což je více jak dvojnásobek oproti odhadní sumě. Celkově se ve všech našich aukcích prodalo za více jak 166 milionů. Máme velkou radost, že jsme mohli sběratelské i laické veřejnosti zprostředkovat tento nevšední zážitek.“

Příběh

Ještě před několika lety nikdo netušil, že v jednom domě v Karlově ulici v Praze, zcela zapomenuta, čeká na své objevení jedna z nejpozoruhodnějších sbírek českých mincí, která kdy byla vytvořena. Část sbírky byla uložena na dně nepoužívané skříně v koženém kufru pod hromadou plesnivých hadrů, druhá část sbírky ve starém psacím stole. Její poslední majitel žil až do své smrti podivínským způsobem života a sbírka starých mincí pro něj pravděpodobně nepředstavovala nic víc než dědictví po předcích. Mince ani nekupoval, ani neprodával.  

Celý příběh spojený se starým kufrem plným mincí začal ožívat až poté, co sbírku jako odúmrť převzaly zaměstnankyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad sbírku postoupil Národnímu muzeu v Praze, které zahájilo práce na jejím zpracování a inventarizaci. Několik raritních mincí z nově nabyté sbírky bylo dokonce umístěno do expozice výstavy Poklady numismatických sbírek otevřené v Národním muzeu 2. července loňského roku. Poté, co o vydání sbírky požádali právoplatní dědici, vydalo Národní muzeum celý soubor prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových novým majitelům. Mince umístěné v expozici výstavy byly vyjmuty, tři z nich však již navždy zůstanou zvěčněny ve výstavním katalogu Národního muzea ­– šlikovský 2tolar 1520, českobudějovický půltolar 1574 a jáchymovský 3tolar 1644. 

Z podložních štítků, skladových sáčků a sběratelského deníku bylo zřejmé, že sbírku vybudoval v prvních desetiletích 20. století Josef Novák, významný pražský podnikatel (1892–1936). Po svém otci zdědil proslulý a vůbec nejstarší pražský obchodní dům U Nováků v pražské Vodičkově ulici. Zděděný podnik úspěšně rozvíjel, po roce 1927 komplex budov významně rozšířil. Součástí nové stavby se stal i koncertní a divadelní sál, ve kterém našlo ve třicátých letech 20. století útočiště proslulé Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha. Za choť pojal Libuši z rodu Bartoňů z Dobenína, se kterou vychovával tři syny. Numismatickou sbírku budoval velmi pečlivě, o čemž svědčí dochovaný sběratelský deník. Část mincí byla vystavena v soukromé expozici. Nevystavená část sbírky byla uložena v sáčcích s tištěným nápisem J. NOVÁK, Praha II., 699 – Numismatické oddělení.

Sbírka byla pojata velkoryse, zahrnovala ražby ze všech historických zemí Koruny české od 10. až do 19. století. Ze struktury sbírky je však zřejmé, že některým obdobím věnoval Josef Novák větší pozornost. To se týká především denárové části sbírky a tolarových mincí 16. a 17. století. Mezi nejstaršími českými ražbami zaujme na první pohled soubor několika desítek denárů velkého střížku, mezi kterými nechybí vzácné mince Boleslava II., kněžny Emmy, Soběslava Slavníkovce či knížete Jaromíra. Další vzácné denáry jsou zejména mezi ražbami moravských údělných knížat. U řady mincí je evidován původ ve velkých nálezech 19. a počátku 20. století. Na podložních štítcích je odkazováno na nálezy goslinský, olobocký, byrczský, rakvický, kyselovický, želčanský, z kaple sv. Kříže, ze Sadů Krenových a další. Sběratele jistě zaujme i soubor kontramarkovaných pražských grošů, mezi kterými vyniká groš s kontramarkou Jihlavy a vzácný kontramarkovaný groš Vladislava Jagellonského. Opravdové těžiště sbírky však leží v raném novověku. Dlouhé řady tolarů a jejich násobků, často ve vynikající kvalitě, a to včetně vzácných typů a ročníků. Nechybí ani klipy a četné tolarové násobky. Výjimečný je soubor šlikovských tolarů. Opravdovou raritou je také kompletní řada pražských zkušebních měděných krejcarů a jejich dílů s letopočtem 1851. Fotografie některých vzácných kusů Novákovy sbírky jsou publikovány ve Friedensburgově stěžejním dílu Schlesiens Münzen und Medaillen der Neueren Zeit vydaném již v roce 1901.

Novákův sběratelský deník dokládá, že sbírka obsahovala také velké množství zlatých mincí vč. dvou-, pěti- a desetidukátů. Ty se až na několik výjimek ve sbírce nedochovaly. Z útržkovitých informací se zdá, že tato část sbírky byla rozprodána ještě za života Josefa Nováka. Některé kusy se s velkou pravděpodobností podařilo identifikovat ve známé Wintersteinově aukci z roku 1936. K rozprodeji finančně nejhodnotnější části sbírky snad došlo v souvislosti s velkou osobní a rodinnou tragédií – v závěru života onemocněl Josef Novák duševní chorobou a byl zbaven svéprávnosti.

Dražba Novákovy sbírky přinesla současným sběratelům po mnoha desetiletích možnost obohatit sbírkové soubory o výjimečné kusy. Nejen svou vzácností či cenou, ale také silným sběratelským příběhem, který s nimi bude navždy spojen. Navíc kolik dnešních sběratelů se může pochlubit, že získalo do svého majetku mince z významné sbírky, která čekala na své objevení nedotčena několik generací numismatiků. Věříme, že dražba se stala pro všechny sběratele českých mincí životním zážitkem.