Nejnovější vědecké poznatky o psí stravě
Vesnický dvorek, na něm u boudy uvázaný pes, který má misku plnou zbytků jídla od stolu svého páníčka. Tak tenhle výjev naštěstí – ve většině případů – patří už do minulého století. Pes byl ze strážce domu povýšen na právoplatného člena rodiny a tomu odpovídá i péče o jeho potřeby. Chovatelé a páníčci se neustále vzdělávají v tom, jaký je nejvhodnější způsob výcviku, jak správně pečovat o chlupáčovu srst a o jeho výživové potřeby. Přesto stále přetrvávají mnohé mýty o tom, co by psi a další čtyřnozí mazlíčci měli jíst.
Pestrý jídelníček jen pro páníčky
Pojďme se podívat na první častý mýtus. Zatímco nám výživoví poradci vtloukají do hlavy, že zdravý jídelníček má být pestrý a ideálně každý den jiný, u psů je to úplně obráceně. Změna krmiva, které pejskovi vyhovuje, je hazard s jeho ustáleným zažíváním. Pokud se chovatel z nějakého důvodu rozhodne ke změně krmení, měl by to udělat postupně a pomalu. Do starých granulí mu několik dní míchat nové a jeho dávku postupně zvyšovat. Stejný postup platí i pro konzervy.
Maso na piedestalu i na pranýři
Mnoho lidí se při výběru krmiva zaměřuje na obsah masa a vyhýbá se přitom některým variantám bílkovin z obavy, že způsobují alergii. Tady se sešly hned dva mýty v jednom. Za prvé – množství masa není to hlavní kritérium, u krmiva je důležitý obsah živin, které jsou pro zvíře zásadní a prospěšné. A když se vrátíme k alergiím – ty na bílkovinu nejsou tak časté, jak si chovatelé myslí. Ze všech onemocnění, se kterými chovatelé navštěvují veterináře, představují potravní alergie pouze 0,4 %. V souvislosti s alergiemi bývá pak nejvíce pranýřováno kuřecí maso, možná proto, že je nejprodávanější bílkovinou ve zvířecí i humánní stravě. Ve výživě psů má kuře přitom významnou roli, protože obsahuje vysoce stravitelné bílkoviny, esenciální aminokyseliny i vitamíny.
Hmyz potravinou budoucnosti?
Dobrým zdrojem proteinu se v dnešní době stává i hmyz, který se do krmiva přidává. Tady se spíš než s mýty setkáváme s předsudky. Jíst červy nebo cvrčky? Koho to napadlo? Hmyz ale v dávnější minulosti patřil i do jídelníčku člověka a teď se zase označuje za potravinu budoucnosti. Co se týče psů je pro ně mnohem lépe stravitelný a vhodný zejména pro ty s citlivým zažíváním. Ve srovnání s masem má více proteinu, železa i vápníku a je stejně bohatý na minerály a vitamíny. Hlavní tři argumenty pro hmyzí protein jsou – nízké riziko alergií, výjimečné nutriční vlastnosti a hlavně udržitelnost. Hmyz totiž přírodu téměř nezatěžuje. Tito drobní živočichové likvidují organický odpad a výrazně tak pomáhají v boji proti plýtvání a zbytkům.
Granule velké nebo malé, záleží na tom?
A poslední mýtus se týká velikosti. Člověk je velmi přizpůsobivý – když mu rozdrobíte balení sušenek, tak si ty drobky prostě nasype do pusy a v pohodě je sní. Pokud se ale kočce rozdrobí granulky, tak je prostě za žádnou cenu nesežere. Radši bude hladovět. Zvířata mají totiž jiné trávení, jiné trávicí enzymy, a proto jsou pro ně důležité jiné věci než pro nás. Záleží u nich i na velikosti čelistí. Proto menší psi jedí raději menší granule, mohutnější plemena ty větší. A s tím souvisí i koncentrace výživových složek krmiva. Proto se dá říct, že na velikosti záleží.
