Německá ekonomika chřadne z nedostatku levného ruského plynu

Německo si neumí poradit bez levného ruského plynu. Jeho ekonomika bez něj klopýtá, ba upadá, jak dokládá celá sada nejnovějších makroekonomických ukazatelů.

Není se moc co divit. Vždyť Západní Německo odebíralo ruský, vlastně sovětský, plyn už od roku 1973. Vypěstovalo si závislost.

Paradoxní. Mezi tehdejším Československem a Západním Německem byl na hranicích natažený ostnatý drát. Pohraničníci pálili do těch, kterým se zachtělo života na Západě… Ale plyn na rozdíl od nich do Západního Německa přes ty samé hranice, přes železnou oponu, hladce proudil. A Kreml inkasoval devizy.

A nejen devizy. Západoněmečtí dokonce socialistickému táboru poskytli trubky, z nichž se příslušný plynovod stavěl. Říkalo se tomu „roury za plyn“. Tak moc Západním Němcům na sovětském plynu záleželo, že si na „nepřátelském“ území vlastně postavili plynovod, jímž k nim proudil.

Tak moc Západním Němcům na sovětském plynu – a i sovětské ropě – záleželo, že nakonec také hodili do koše třeba i Kennedyho embargo na dovoz ropy ze SSSR právě k nim. Postavili si hlavu, i když v 80. letech zase Reaganova administrativa naléhala, ať se sovětských energií vzdají.

Konečně, po půl století, se Spojeným státům podařilo Němce zbavit jejich závislosti. A ti jsou z toho teď celí nesví…

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank