Nemovitosti v Česku stále zdražují, za posledních pět let druhým nejrychlejším tempem v EU

V Česku v uplynulých pěti letech rostly realizační ceny rezidenčních nemovitostí druhým nejrychlejším tempem v EU. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat (zde). V loňském třetím čtvrtletí – za něž jsou k dispozici nejnovější dostupná data – vzrostly v porovnání s průměrem roku 2015 ceny bytů a domů v ČR o 55,4 procenta. Výrazněji v celé EU zdražovaly v daném období ceny rezidenčních realit už pouze v Maďarsku, a to o 80,1 procenta. V Evropské unii jako celku, bez zahrnutí Británie, vzrostly v letech 2015 až 2020 ceny o 27,60, tedy jen zhruba polovičním tempem v porovnání s vývojem v ČR.  

Klíčovým důvodem citelně nadprůměrného růstu cen nemovitostí v ČR je omezená nabídka bydlení při pokračující silné poptávce, dané obecnou prosperitou české ekonomiky a znatelným růstem kupní síly obyvatelstva v uplynulých letech. Nabídku omezuje zejména nedostatečná výstavba. Ta plyne z dlouhých stavebních řízení a také z toho, že stavebnictví v uplynulých letech – a vlastně doposud – naráželo na svá kapacitní omezení. Například na nedostatek vhodných pracovníků ze zahraničí. 

Ve třetím loňském čtvrtletí zdražovaly nemovitosti v ČR pátým nejrychlejším tempem v EU, meziročně o 8,4 procenta. Nemovitostní trh v ČR tak v rámci EU odolává koronavirové krizi solidně, neboť si Česko v rámci uvedeného pořadí polepšuje. Ještě v prvním loňském čtvrtletí zdražovaly nemovitosti v ČR až osmým nejvýraznějším tempem v EU a v posledním kvartále roku 2019 pak šestým nejvýraznějším tempem. 

Nutno navíc říci, že meziroční růstová dynamika v oblasti cen realit nijak nezmírnila ani na úrovni celé EU. V EU jako celku nemovitosti v roce 2020 dokonce zdražovaly v meziročním pohledu výrazněji, tempem převyšujícím pětiprocentní úroveň, než v roce 2019, kdy jejich meziroční růst skončil pod pětiprocentní úrovní. 

Lidé ve většině zemí EU tedy v nemovitostech spatřují stále vhodný způsob uložení peněz a jejich ochrany před inflačním znehodnocením. Obava z inflačního znehodnocení stoupá napříč Evropou, neboť vlády a centrální banky v rámci boje s dopady pandemické situace zesilují svoji expanzivní fiskální, resp. monetární politiky, přičemž veřejný dluh napříč zeměmi EU poměrně citelně narůstá. Ve třetím čtvrtletí 2020 ceny nemovitostí podle Eurostatu klesaly v jediné zemi, a sice v Irsku – ovšem pouze o 0,3 procenta. Lidé v celé Evropě si totiž stále více uvědomují, že dluhy nakonec budou umazávány právě inflačně, neboť vládám prakticky ani jiná možnost nezbude. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank