Novele zákona o myslivosti: Zákaz vstupu do lesa je opět aktuální!

Ministerstvo zemědělství přichází v novele zákona o myslivosti, která již prošla vnějším připomínkovým řízením, se zjednodušením při zakládání mysliveckých obor a s úplným zákazem vstupu do nich. Výsledkem může být, že si každý větší vlastník může svůj les o rozloze 50 a více ha sám prohlásit za oboru, bez povolování stavebního úřadu oplotit a zakázat vstup veřejnosti. Radikální návrh může způsobit úplný zákaz vstupu do lesů v ČR. Připomínky Českého svazu ochránců přírody na toto téma ministerstvo zemědělství odmítlo. Přesto, že zjevně půjde o omezení ústavního práva občanů na svobodu pohybu. 

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vznesl k návrhu zákona o myslivosti řadu věcných připomínek. Ministerstvo zemědělství (MZe) všechny zamítlo. Jako nejzávažnější výhradu k navrhovaným změnám ČSOP považuje zavedení zákazu vstupu do obor. MZe dává vlastníkům obor právo rozhodovat o zákazu vstupu do obor a zároveň zjednodušuje proces vzniku obor. Podle MZe se nyní bude oplocení obor (někdy o délce několika km) posuzovat jako drobná stavba a tedy bez povolení stavebního úřadu. Hlavním argumentem MZe je přitom ochrana a posílení vlastnických práv (ke kterým se zavázala vláda při svém vzniku).

„Je to absurdní. Na jedné straně zákon o myslivosti dlouhodobě pošlapává práva vlastníků tím, že je nutí strpět aktivity myslivců na jejich (i oplocených) pozemcích. Nutí je strpět škody, které jim způsobuje zvěř, jejíž přemnožení mnohde myslivci tolerují, a jejichž náhradu nelze v praxi na nikom vymoci. A na druhé straně přitom vychází vstříc vlastníkům, kteří si oplotí svůj kus lesa pod záminkou oborního mysliveckého hospodaření, ale ve skutečnosti i proto, aby tam nepustili veřejnost, houbaře, turisty, prostě nikoho“, říká Petr Stýblo, ředitel kanceláře ČSOP.

ČSOP v tomto případě argumentuje především tím, že nově navržená ustanovení zákona o myslivosti omezí ústavní právo každého na svobodu pohybu podle čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhované zjednodušení při oplocování obor coby volné krajiny navíc může mít významné negativní důsledky i z hlediska ochrany přírody. Přehrazování přirozených migračních koridorů může vytlačit zvířata na silniční komunikace či do měst. Zákonitě tak dojde ke škodám na majetku dalších vlastníků.

MZe argumentuje (kromě zmíněné ochrany vlastnických práv) tím, že je neúnosný stávající stav, kdy vstupy do konkrétních obor jsou omezovány rozhodnutím úředníků státní správy myslivosti, neboť taková rozhodnutí „byla často napadána a končila u Ústavního soudu“. „Nekvalitní práci úředníků chce MZe vyřešit generálním pardonem vlastníkům? “, komentuje argument MZe Stýblo.

MZe rovněž argumentuje, že režim v oborách následně upraví vyhláškou, v které stanoví minimální dobu, kdy musí být obora přístupná. Nicméně, proč by měla být obecná vyhláška, pokud vůbec vznikne, efektivnější, než místní znalost úředníků ORP, kteří dnes režim obor stanovují? Navíc omezení ústavního práva svobody pohybu není možné stanovovat vyhláškou.

MZe dále argumentuje, že obory se více méně neliší od farmového chovu zvěře, kam také lidé nesmí. To se ale liší jak režimem, tak způsobem povolování.

Český svaz ochránců přírody podal na MZe výhradu k vypořádání své připomínky k uvedené problematice. Právo na vstup do volné krajiny všech občanů nesmí být omezováno zájmy jednotlivců.