Novinky z nakladatelství Euromedia, Kiyosaki – FAKE a zpověď Tomáše Řepky
Euromedia Group představuje knižní novinky pro tento týden:
Robert T. Kiyosaki – FAKE
Ve své nové knize autor ukazuje, jak jsme neustále finančně obelháváni. Chce nás proto naučit, jak rozpoznávat pravdivé informace od těch lživých a vymyšlených, které často nekriticky přijímáme kvůli své slabé finanční gramotnosti, a stáváme se tak snadnou obětí různých institucí.
Nová kniha od autora světového bestselleru Bohatý táta, chudý táta.
Často naletíme na nabídky, kterých poté litujeme, když už není cesty zpět. Výuka základní finanční gramotnosti začíná v této knize od úplných základů a naučí vás přemýšlet o penězích tak, že se již nenecháte zbytečně napálit podvodným telefonátem nebo nesmyslnými akcemi v obchodech. Kniha je také kritikou současného globálního rozdělování peněz, které je podle autora ve velké míře okrádáním běžného člověka.
Ukázka z knihy:
„Existuje nová technologie zvaná deep fake, která umožňuje technicky zdatným amatérům využívat záběry a hlasové nahrávky slavných lidí k vytváření „skutečných“ falešných videozáběrů. Asi vás nepřekvapí, že nejpopulárnějším využitím technologie deep fake je vytváření falešných pornosnímků, ve kterých „vystupují“ filmové hvězdy. Nebezpečnějším příkladem použití technologie deep fake je možnost nechat nějakého mocného politického vůdce vyhlásit válku jiné zemi. Jednoduše řečeno, člověk už nemůže věřit vlastním očím a uším.
Robert T. Kiyosaki (*1947) je americký podnikatel a spisovatel. Zpochybnil a změnil způsob, jakým desítky milionů lidí na celém světě vnímají peníze. Je to podnikatel, učitel a investor, který věří, že svět potřebuje více podnikatelů vytvářejících pracovní příležitosti.
Překvapivě otevřená knižní zpověď Tomáše Řepky – Deník ze dna
Bývalý fotbalový reprezentant, kapitán Sparty, hráč italské Fiorentiny a anglického West Hamu, legendární obránce Tomáš Řepka vydává svou nejosobnější zpověď. Během výkonu trestu si psal deník, který obsahuje exkluzívní svědectví o tom, jaké byly jeho poslední dny na svobodě a co se po její ztrátě odehrávalo v jeho nitru, jak velký náraz prodělal první dny za mřížemi, na co myslel, k čemu se upínal a jak se ve vězení změnil…
V knize se dočtete o jeho každodenní rutině, o tom, jak si zvykal na vězeňskou stravu, jak musel přijmout omezení dosavadních hygienických zvyklostí, jak na něj reagovalo jeho nové okolí, jak se začlenil do pevně daných pravidel, do řádu věznice, co mu nejvíc chybělo a co mu dávalo naději… Řepkův deník v knižní podobě doplňují i exkluzivní fotografie a zpovědi jeho nejbližších i fotbalových legend, které stály celou dobu při něm.
„Můj deník z výkonu trestu je určitě mojí nejsyrovější zpovědí. Zažil jsem ve vězení peklo, situace na hraně života a smrti, ale i naději a sílu, v místech, kde jsem je nejmíň čekal. Musel jsem shořet, abych mohl vstát. Ten původní Řepka zůstal před branami vězení. Teď jsem někým jiným. O tom, jak jsem přežil trest, co mi dalo motivaci, víru i naději a jaké to je, když se rebel a magor, jako já, dotkne pokory, je moje nová kniha. Je pro silné povahy, pro lidi, co se nevzdávají a vědí, že není prohra padnout, ale zůstat ležet,“ říká Tomáš Řepka.
Knihu doplňují fotografie Jana Pavelky, kterého v minulosti proslavily mimo jiné třeba snímky portugalského fotbalisty Cristiana Ronalda, fotil anglickou Premier League a uspěl i v jedné z nejvyhledávanějších profesionálních soutěží ND Photography Awards.
Petra Soukupová, Alena Mornštajnová, Markéta Hejkalová, Petra Dvořáková, Marek Epstein, Irena Hejdová – V bílém plášti
Společným motivem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život.
V nové sbírce z nakladatelství Listen naleznete šest příběhů z prostředí nemocnic, sanitek i zubařských ordinací, ve kterých na nemoci, přicházející stáří, naděje, životní prohry i náročnost lékařského povolání nahlížíme očima doktorů, zdravotních sester, ale i samotných pacientů i jejich příbuzných.
Ukázka z knihy:
„Když vstoupila, čtyři z dvanácti židlí rozestavených podél stěn už byly obsazené. Pozdravila, sundala si kabát, pletenou čepici a šálu nacpala do rukávu a všechno pověsila na věšák. Z umělohmotného prádelního koše vytáhla návleky, posadila se na židli, která byla od bílých vypolstrovaných dveří nejvzdálenější, a nemotorně se snažila přetáhnout igelitové pytlíky přes boty. Připadalo jí to ponižující. Jako kdyby se lidé za bílými dveřmi považovali za něco lepšího a báli se, aby tu jejich dokonalost nepošpinila.
Cítila na sobě pohledy těch, kteří dorazili do čekárny před ní a teď pozorovali, jak si přes břicho oblečené v teplém svetru nemůže dosáhnout na botu a snaží se zkroutit rozbolavělé nohy do příhodnější polohy. Uvědomila si, že heká nahlas. Zvedla hlavu, rozhlédla se a všichni se odvrátili, zabořili pohled do časopisů nebo do podlahy a nenuceně pohupovali nohama v modrých návlecích. Konečně přetáhla přes patu i gumičku druhého šustivého pytlíku a narovnala se. Rukou si přejela po zpoceném čele. Nevěděla, jestli je to námahou, věkem, teplem v bleděmodře vymalované místnosti nebo strachem.
(z povídky Aleny Mornštajnové Kopretina)
Obsah:
Petra Soukupová: Krmítko
Alena Mornštajnová: Kopretina
Petra Dvořáková: Do důchodu
Marek Epstein: Středověk
Irena Hejdová: Ježíšek má také zuby
Markéta Hejkalová: Anděl milosrdenství
