Novoroční předsevzetí vezmou často rychle za své, jak se správně motivovat?

Lepší fyzička, hezčí postava, kvalitní spánek, zdravé stravování či méně alkoholu. To jsou nejčastější předsevzetí Čechů, jak vyplynulo z velkého průzkumu zaměřeného právě na novoroční předsevzetí a životní styl, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos. Praxe ale ukazuje, že velké části lidí příliš dlouho nevydrží.

Nejčastěji si Češi do roku 2025 stanovili předsevzetí související s fyzickým zdravím. Skoro třetina si dala závazek zhubnout, více než pětina, že bude pravidelně sportovat a téměř 19 procent lidí si chce zpevnit postavu. S tím úzce souvisí změna stravování, na což se chce letos zaměřit 23 procent respondentů, kvalitní spánek (21,4 %), a také pitný režim a (ne)konzumace alkoholu, což je nyní, kdy probíhá každoroční kampaň Suchej únor, velmi aktuální téma.

Proč právě fyzické zdraví hraje u předsevzetí tak velkou roli?

„Pro téměř 42 procent respondentů je hlavním cílem zlepšení fyzické kondice, 37,5 procenta si jich přeje cítit se lépe ve svém těle, dalších 35 procent chce eliminovat zdravotní rizika do budoucna a třetina lidí chce získat více energie,“ komentuje výsledky průzkumu Tereza Knířová, šéfka komunikace v Pluxee. Zásadní roli v podpoře zdravého životního stylu však mohou sehrát i zaměstnavatelé. Ti mají možnost podpořit své zaměstnance například v oblasti stravování – stravenky či stravenkové karty umožňují kvalitní a pravidelné jídlo během pracovního dne.

Další formou motivace mohou být volnočasové benefity, které lze využít například na sportovní aktivity, rehabilitace nebo odpočinek. Od 1. ledna 2025 se navíc možnosti zaměstnaneckých benefitů rozšířily. „Schválen byl další limit pro zdravotní benefity, a to až do výše průměrné mzdy, tedy 46 557 korun,“ upozorňuje Knířová. Tento limit umožní zaměstnancům hradit například vitamíny na podporu imunity, očkování, fyzioterapii nebo psychologické poradenství. „Pokud se spojí oba limity pro volnočasové benefity, mohou zaměstnanci dostat téměř 70 000 Kč ročně s daňovým zvýhodněním,“ připomíná Knířová. „Zdravý zaměstnanec je nejen spokojenější, ale i výkonnější, proto by firmy měly iniciovat péči o zdraví svých lidí. Benefity zaměřené na zdraví jsou skvělým způsobem, jak je podpořit a zároveň zvýšit jejich loajalitu a pracovní spokojenost,“ dodává.

Každý na to jde jinak

Cesta, jakou chtějí lidé svých cílů dosáhnout, se ale liší. Průzkum ukázal, že nejčastěji dávají lidé přednost aktivitám, které jsou zdarma – vyrážejí na procházky, běhat, na kolo nebo cvičí doma jógu.  Necelá čtvrtina pak investuje do aktivit, kde je potřeba zaplatit vstupné, členství nebo permanentku. „Mnozí respondenti v průzkumu přiznali, že je to i díky příspěvkům na sport od zaměstnavatele,“ říká Knířová. Přesto mnoho lidí své benefity nevyužívá naplno. „Často se setkáváme s tím, že zaměstnanci ani nevědí, jaké benefity mají k dispozici, nebo je nevyužívají v plném rozsahu. Přitom právě teď, kdy si lidé dávají novoroční předsevzetí, je ideální čas jim ukázat, jak mohou benefity efektivně využít,“ uzavírá Knířová.

Proč mnohým počáteční zápal nevydrží

V lednu každoročně nejrůznější sportoviště, především pak fitness centra, zažívají doslova „boom“ návštěvnosti. Jak potvrzují provozovatelé fitness center, se začátkem nového roku přichází cvičit o 30 až 40 procent lidí více než v ostatních částech roku. „Z ledňáčků, jak se těmto lidem říká, však obvykle již v průběhu února a března zhruba 20 procent odpadne,“ říká Lucie Krausová, majitelka dámského fitness Fanatic Studio na pražských Vinohradech. Ti, kteří vydrží aspoň do dubna, pak z větší části pokračují ve cvičení dále.

Zda člověk u cvičení zůstane, závisí podle trenérů a lektorů z velké části na tom, jak sportovní aktivitu pojme, jak k ní přistoupí. „U většiny klientů vnímám to, že hodně záleží na tom, s jakým trenérem či instruktorem se potkají a jestli si správně vyberou vhodnou aktivitu,“ konstatuje Soňa Blažková, majitelka SportStudia Soňa v Karlových Varech a vysvětluje: „Ne všechna cvičení jsou vhodná pro všechny. Takže, pokud si člověk vybere něco, co ho úplně nebaví, nebo je to pro něj třeba příliš náročné, většinou nevydrží.“ Nejtěžší je to podle Blažkové pro ty, kteří nikdy nesportovali, nikdy se nehýbali. Nemají totiž návyk ani z dětství, a je tak pro ně opravdu těžké začít, obzvlášť v pozdějším věku. Ty je podle ní nejtěžší správně namotivovat, aby u cvičení vydrželi.

Motivovat, motivovat a motivovat

S tím se ale (nejen) ve fitness centrech lidem snaží pomoct. „Snažíme se s nimi navázat užší vztah, motivovat je a podporovat. Snažíme se mít pro ně pochopení. A důležité je také pochválení,“ říká Krausová.

A způsoby, jak pochválit své zaměstnance za zodpovědný přístup k životnímu stylu, hledají i zaměstnavatelé. „Firmám na zdraví zaměstnanců záleží. Proto mají i naši klienti různé programy, kterými se snaží zaměstnance podpořit, aby se o sebe starali. Například poskytují body do Cafeterie za preventivní prohlídku nebo účast v programu odvykání kouření. Lidé se tak necítí na své zdravotní výzvy sami. Ve výsledku profitují obě strany,“ dodává Tereza Knířová z Pluxee.

Pitný režim, lepší stravování…

Pro zdravý životní styl je důležitá také správná životospráva. Tady je ovšem podle průzkumu Pluxee ještě co dohánět. Nemalá část lidí se totiž dost potýká s pitným režimem, který je nezbytný pro správné fungování těla. Podle průzkumu se ukázalo, že 10,3 procenta respondentů vypije méně než půl litru vody denně, 3,3 procenta lidí nepije vodu vůbec. Nejčastěji lidé uváděli, že vypijí mezi 1,1 až 1,5 litru vody denně (26,9 %). „Doporučení odborníků se přitom pohybuje kolem 2 až 2,5 litru denně, což splňuje jen 10,5 procenta dotázaných. Pro mnoho lidí tedy může být právě nový rok ideální příležitostí se v této disciplíně zlepšit,“ říká Tereza Knířová.

Podobné je to se zdravým stravováním. Téměř pětina respondentů (19,2 %) přiznala, že se většinou zdravě nestravují, přes 6 procent dokonce, že se nestravují zdravě vůbec. Skoro 40 procent dotázaných uvedlo, že se na kvalitu stravování příliš nesoustředí. A zhruba třetina (34,9 %) odpověděla, že si na zdravé stravě dávají opravdu záležet.

… méně alkoholu

Potěšující je naopak fakt, že alkoholu lidé příliš neholdují. Vůbec ho podle průzkumu nepije 27,9 procenta dotázaných, jednou až dvakrát za týden si víno či pivo dá zhruba třetina respondentů. Vysoký podíl těch, kteří alkohol nepijí vůbec nebo jen minimálně je přitom i mezi mladými lidmi. A to je dobře. Alkohol má totiž zásadní vliv na zdraví žaludku, střev, slinivky i jater, ovlivňuje i výskyt závažných nemocí.

I proto je odborníky stále více podporovaná osvětová kampaň Suchej únor, která vyzývá lidi k tomu, aby si na jeden měsíc odepřeli alkoholické nápoje a uvědomili si, jak pozitivně to na jejich organismus působí. „Dle mého názoru je to velmi důležitá celospolečenská kampaň, která ukazuje, jak velký problém alkohol v naší společnosti je,“ říká Tereza Knířová a dodává: „Sama suchý únor vůbec neřeším, protože mám již mnoho let suchý celý život, alkohol vůbec nepiji.“

Postřehy z praxe

A jak ukázala anketa mezi zaměstnanci společnosti Pluxee stanovovat si předsevzetí nebo cíle může fungovat velmi dobře. „Každý rok si stanovuji předsevzetí, čeho bych chtěla dosáhnout za dalších 12 měsíců. Ta si potom rozplánuji vždy na tři měsíce a potom na jednotlivé týdny. Přesně pak vím, jaké malé kroky mám uskutečnit každý den pro to, abych se posunula správným směrem. Z hlediska zdraví například sleduji dodržování pitného režimu nebo denní počet kroků a průběžně si vyhodnocuji, co mi funguje a co ne,“ popisuje Tereza Knířová, šéfka komunikace v Pluxee ČR. Jinými slovy, lepší je dávat si menší realistické úkoly, které je snazší zařadit do běžného života. A ty pak ve výsledku mohou vést k velkým změnám.

To HR ředitelka Pluxee ČR, Martina Machová si žádná předsevzetí nedává. Volí jinou strategii. Jednou za půl roku si rekapituluje svůj osobní i pracovní život. Podívá se na to, co se jí podařilo a kde je potřeba trochu více zabrat. Vždy přitom ví, co chce, protože věří ve rčení: „pokud nevím, kam pluji, žádný vítr mi není dost dobrý“.

Zdroj: Pluxee, foto: Unsplash