Opel Mokka: Automobil, který vás nezklame

Opel Mokka se v první generaci stal jedním z průkopníků segmentu malých SUV, ještě před příchodem Nissana Juke, Renaultu Captur a Peugeotu 2008, jež tuto třídu nejvíce zpopularizovaly. Poté, kdy jsem měl možnost blíže poznat novou Mokku mohu konstatovat, že je celkem jiná než její předchůdkyně. Dravá, má optimální tuhé řízení, slušný akustický projev motoru, převodovku s rychlým přeřazováním a výborný podvozek.

Působivý vzhled

Jestliže Mokka první generace měřila bezmála 4,3 metru, dnes je dlouhá jen 4,15 metru, což je méně než třeba sesterský Peugeot 2008 (4,3 metru). Mokka sází na neobvykle řešenou masku odkazující na někdejší model Manta, jež má připomínat motocyklové hledí a do budoucna ho použijí i další modely značky. Na rozdíl od jiných aut se Mokka nedělá opticky větší, ale přiznává, že jde o SUV do města. Zajímavá je boční silueta s opticky dlouhou kapotou a C-sloupkem s ozdobnou linkou. Červené lišty u oken jsou pak poznávacími znaky verze GS Line.

Účelně řešený interiér

Opel Mokka patří mezi kompaktní vozidla, což se promítá i do prostorových poměrů v interiéru, kde vás kokpit obklopí i když máte útlou postavu.

Interiér je vybavený převážně tvrdšími plastovými povrchy, na několika místech se nachází i kožené čalounění a elegantní černé lesklé plochy, sice pěkné, pro někoho však vrcholně nepraktické, protože se na nich usazuje prach a je třeba je často čistit. Loketní prostřední opěrka je malá, s vnitřním prostorem, ve středovém panelu jsou i dva držáky na nápoje, z nichž jeden má hlubší slot určený pro úzkou plechovki jako je RedBull či Semtex. Rozměrný je naproti tomu prostor pro uložení mobilu.

Centrální displej se samostatným ovladačem automatické dvojzónové klimatizace je výrazně natočen směrem k řidiči a nabízí konvenční koncernový infotainment, jenž se mi zdál zpočátku nepřehledný a pomalý, ale bylo jen otázkou zvyku než jsem se s ním naučil pracovat efektivně. Jeho součástí je i navigace.

Přístrojový panel s uhlopříčkou až deset palců vychází graficky z toho, co známe z Peugeotů a Citroënů. Řidič má na výběr několik režimů zobrazení, hlavní položky může konfigurovat přes centrální dotykový displej, který je velmi dobře čitelný i na přímém slunečním světle a všechny režimy mají reálné využití v praxi.

Místa vzadu není mnoho

Zatímco s prostorem na předních sedadlech jsem byl vcelku spokojený, horší už to bylo vzadu. Pokud je řidič vyšší jak 175 centimetrů, zbývá pasažérovi za ním jen málo místa na nohy.

Komfort je tady slabší, řekl bych, že Mokka není určená na delší rodinné výlety. Je také škoda, že Opel pozapomněl na vyklápěcí loketní opěrku uprostřed sedal, protože vzadu je citelný nedostatek odkládacích prostorů. Prostoru je málo i ve dveřích, kam se stěží vejde jedna plechovka limonády. Na zadních sedadlech je sice ještě malá kapsa, naopak chybí výdechy klimatizace, stropní madla či háčky na oblečení.

Zavazadlový prostor

Kufr má podle metodiky VDA kapacitu 350 litrů, což je dobrý průměr, jen pro zajímavost, taková Škoda Kamiq nabízí 400, Hyundai Kona 361 a Kia Stonic 332 litrů. Kufr má tři dna – první se zdvíhá snadno zásluhou vsazeného madla, asi deset centimetrů pod ním je druhé dno bez schopnosti nést těžší náklad, a pod ním je třetí tvarované pro rezervní pneumatiku. Ta však není pravidlem, častější je sada na opravu defektu. Po sklopení zadních sedadel lze kufr vylepšit až na 1.108 litrů. Co je trochu nevýhoda, je šířka pátých dveří, která činí pouhých 102 centimetrů, takže na převoz objemnějších zavazadel zapomeňte. Poněkud nelogické je i otvírání těchto dveří, kdy tlačítko nenajdete, jak to bývá obvyklé, v prohlubni pod víkem, ale až u registrační značky, takže při jeho použití se většinou zašpiníte.

Výkonné motory

Motorizace primárně stojí na benzinových jednotkách splňujících normy Euro 6 a to v podobě dvou výkonových verzí tříválce 1.2 Turbo se 74 a 96 kW doplňovaných turbodieselem 1.5 CDTI (81 kW) a čistě elektrické provedení se 100 kW. V portfoliu tak chybí vrcholný tříválec se 114 kW, který známe třeba z Peugeotu 2008.

Na testování jsem měl nejvýkonnější spalovací motor v podobě benzinového tříválce s 96 kW a 230 N.m, který z francouzských vozů skupiny Stelantis známe jako 1.2 PureTech. Ten je standardně dodáván se šestistupňovou převodovkou MAN6, za příplatek 40.000 korun však lze však také pořídit automatickou osmistupňovou převodovku EAT8 poslední generace, jež v rámci kategorie patří mezi nejlepší automaty.

Verze s 96 kW autu poskytuje solidní dynamiku pokud se držíte v pásmu mezi 2000 až 5000 otáčkami. V nižších, nad volnoběhem, motor lehce duní, ve vysokých pak už ztrácí elán. Spotřeba se při testu pohybovala kolem šesti litrů na sto kilometrů, na dálnici při stotřiceti kilometrové rychlosti o dva litry litry více. Rychle spotřeba rostla při svižnější, sportovní jízdě.

Jízdní vlastnosti

Vyšší posed, mírně větší světlá výška, krátký rozvor 2 557 mm, téměř žádný zadní a jen minimální přední převis a relativně malá šířka vozidla, všechny tyto atributy dokázala Mokka nakombinovat tak, že v konečném důsledku se v zatáčkách naklání jen minimálně, s přehledem zvládá příčné nerovnosti vozovky, kola drží stopu i v ostrých zatáčkách ve vysoké rychlosti a pružnost motoru je působivá. V případě Mokky se Oplu podařilo vyzdvihnout vše dobré, co crossovery nabízejí, a zároveň potlačit nedostatky, jimiž tato vozidla obvykle trpí. Ačkoli má do sportovního auta daleko, zásluhou již uváděných vlastností spolu s okamžitou reakcí motoru na sešlápnutí plynového pedálu i ergonomického volantu můžete nabýt dojmu, že řídíte sporťák.

Mokka má pochopitelně i nedostatky, jež se projevují zejména při jízdě na dálnici vyšší rychlostí. Pružnost motoru po překonání hranice 140 km/hod. slábne a do interiéru navíc proniká nepříjemný aerodynamický hluk fakticky znemožňující normální komunikaci. To je o to překvapivější, že se jedná o německé auto, když na tamních dálnicích není rychlost jízdy omezena.

Závěr

Městská SUV segmentu B dnes patří mezi nejžádanější kategorie v Evropě a Mokka se zde musí potýkat s velkou konkurencí. Navíc Mokka není z nejlevnějších, s testovaným 1.2 Turbo (96 kW) v kombinaci s osmistupňovým automatem stojí 499.990 Kč. Přesto má veškeré předpoklady pro to, aby na automobilovém trhu zaujala  významné místo.

Text a foto: Bohumil Brejžek