Pandemie jako katalyzátor digitální transformace v medicíně

Pandemie onemocnění COVID-19 vyvolala nebývalý tlak na celý systém zdravotní péče. Vyčerpávající boj s pandemií se zároveň stal katalyzátorem digitální transformace v celosvětovém zdravotnictví. Podle výsledků zprávy Future Health Index 2021, průzkumu společnosti Philips provedeného mezi vedoucími pracovníky ve zdravotnictví ve 14 zemích, si dvě třetiny vedoucích pracovníků a manažerů zdravotnických zařízení – uvědomuje velkou potřebu investic do IT infrastruktury a jejího zavádění. Ze dne na den jsme tak svědky technologické akcelerace, a především pak myšlenkové revoluce při využívání IT řešení v medicíně. Ukázalo se, že plošné zavedení digitální zdravotnické dokumentace nebo nástrojů telemedicíny je nejen možné, ale z hlediska celého systému i nesmírně důležité, neboť zaručuje nepřetržité poskytování zdravotních služeb v covidové realitě.

Urychlování pod tlakem koronaviru

Digitální řešení byla před vypuknutím pandemie využívána jen v minimální míře a jejich rozvoji bránily především finanční problémy. Pandemie si vynutila zásadní změnu přístupu. IT řešení se stala nezbytnou součástí každodenního života ve zdravotnictví. Podle výsledků zprávy Future Health Index 2021 si dvě třetiny vedoucích pracovníků a manažerů zdravotnických zařízení – uvědomuje velkou potřebu investic do IT infrastruktury a jejího zavádění. Také čeští lékaři zaznamenali během pandemie výrazně vyšší počet konzultací na dálku.

Ze závěrů průzkumu České asociace farmaceutických firem a Sdružení praktických lékařů provedeného mezi lékaři vyplývá, že praktici nejčastěji s pacienty komunikovali po telefonu a e-mailem. Klíčovým nástrojem se u nás stal eRecept, jehož vystavením řešili lékaři předepsání léku v téměř 90 procentech. Jedněmi z novějších součástí platformy eRecept jsou lékový záznam pacienta, díky kterému se dá předejít například nežádoucím kontraindikacím léků, a evidence očkování. Elektronická zdravotnická dokumentace již vytvořila solidní základ pro další změny ve vývoji technologií a otevřela cestu k dalším etapám digitalizace zdravotní péče a budování nových modelů poskytování zdravotní péče.

“Digitální technologie, které během pandemie nabyly na významu, otevírají cestu k významným změnám v českém zdravotnictví. Ukazují nám, že zdravotnictví může fungovat efektivněji, blíže k pacientovi a s výhodami pro zdravotnický personál. Jestli naše zdravotnictví tuto příležitost využije, záleží na tom, nakolik důsledně a systematicky budeme k tématu digitalizace v nadcházejících letech přistupovat. Jisté je, že jsme nabrali digitální kurz a tempo a postcovidová realita v medicíně už nikdy nebude stejná,” míní Tomáš Vavrečka, ředitel Philips Česká republika.

Z nemocničního pokoje domů do obývacího pokoje

Až doposud byla návštěva v ordinaci lékaře prvním kontaktem lékaře a pacienta. V poslední době začínají tuto roli přejímat telefonické konzultace s lékařem. Čerstvý průzkum 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukázal, že 82 % pacientů angažovaných v pacientských organizacích je silně motivováno k využívání informačních a komunikačních technologií při čerpání zdravotní péče a mají pozitivní očekávání v souvislosti s rozvojem telemedicíny. Čtyři z pěti lidí si myslí, že by lékaři měli zavést online rezervační systém pro objednávání pacientů a téměř tři čtvrtiny respondentů si přeje, aby informace o jejich zdravotním stavu byly dostupné všem lékařům, kteří je léčí, a také aby měli online přístup ke svým záznamům oni sami. Přednosti vzdálené péče o pacienty nespočívají pouze v zachovávání společenského odstupu, ale v reálném snižování zátěže zdravotnického systému. Elektronická řešení lékařům značně usnadňují řízení léčebného procesu a samotným pacientům umožňují větší kontrolu nad svým zdravím.

Další vývoj telemedicíny směřuje ke komplexnímu systému vzdálené diagnostiky a vzdáleného monitoringu. Pacienti sami oznamují svůj zdravotní stav a cesta k přímému kontaktu s lékařem se výrazně zkracuje. Díky efektivnímu zavádění digitálních řešení v medicíně dokážeme léčbu přenášet daleko za stěny nemocnice. Jak vyplývá ze zprávy Future Health Index 2021, prozatím pouze 15 % běžných lékařských zákroků se provádí mimo nemocnici nebo zdravotnické zařízení. Rozvoj IT infrastruktury může pomoci tuto situaci změnit a dosáhnout cíle, jímž je role nemocnice jako vysoce specializovaného pracoviště, kde se uskutečňují služby a léčba v nejvyspělejší podobě. Vizí do budoucna je přechod od struktury zdravotnických služeb koncentrovaných v nemocnici k jejich soustředění kolem pacienta, obklopeného péčí přímo v prostředí svého domova, a to včetně vzdálené péče. Realizace této vize, která se opírá o stále širší digitalizaci, znamená výrazné odlehčení zdravotnickému personálu, řešení problému přeplněných nemocnic, umožnění efektivnější práce zdravotnického personálu a možnost zavádění vyvážených, proenvironmentálních postupů v lékařské péči. 

Medicínská turistika – na křídlech nových technologií

Rozvoj IT infrastruktury a poskytování komplexní lékařské péče mimo nemocnice otevírá také nové perspektivy pro tzv. medicínskou turistiku, tedy pro cesty, mnohdy do zahraničí, které poznávání památek a relaxaci kombinují s různými léčebnými službami. Česká republika se v tomto oboru ekonomiky vypracovala v době před pandemií na světovou špičku. V žebříčku MedicalTourism.com figuruje Česko na 15. místě, z evropských zemí je před ČR pouze Německo a Francie. Zahraniční klientela k nám hojně mířila za výkony především v oblasti plastické chirurgie, stomatologie nebo asistované reprodukce. Pacienty v ČR láká kvalitní ale cenově dostupná péče. Pandemie onemocnění COVID-19 vedla k vzestupu uvědomělé péče o vlastní zdraví i k širší potřebě jeho ochrany. Přispěla také ke vzniku nové skupiny pacientů, tzv. rekonvalescentů. V důsledku toho se odhaduje, že společnost bude brzy ještě ochotněji využívat služeb, jako jsou sanatoria, lázně, rehabilitační pobyty nebo jiné druhy specializovaných léčebných služeb.

Urychlená digitální transformace ve zdravotnictví bude na tyto potřeby účinně reagovat a podpoří rozvoj zdravotní turistiky. Vzdálená diagnostika nebo vybavení lékařů nástroji, které jim zpřístupňují lékařské údaje v reálném čase, koordinace celého systému nemocnic, klinik a ambulancí – to vše znamená možnost rychlejšího rozhodování, celostního pohledu na pacienta i konzultací s jinými zdravotnickými centry kdekoli ve světě. Umožňuje se tím poskytování plnohodnotné a všestranné péče o pacienty v různých specializovaných zařízeních, jako jsou hotely, lázně nebo sanatoria. 

Překážky inovací

Aby bylo možné plně využívat možností nástrojů elektronického zdravotnictví, bude třeba vypořádat se s výzvami, které stojí modernímu rozvoji v cestě. Zpráva Future Health Index 2021 konstatuje, že jednou z hlavních vnitřních překážek přípravy zdravotnických institucí na budoucnost jsou nedostatečné zkušenosti zdravotnického personálu s novými technologiemi. To odpovídá závěrům předchozí zprávy, ze které vyplynulo, že mladší profesionálové by si přáli získat větší znalosti, aby mohli plně využívat výhod digitalizace.

Nutnost vyškolit zdravotníky si uvědomuje i děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.: „Jako učitelé budoucích lékařů vnímáme velmi silně potřebu naučit mediky, jak prostřednictvím digitálních technologií s pacienty nejen správně, bezpečně a efektivně komunikovat, ale také jim v distančním prostředí poskytnout adekvátní péči. 1. lékařská fakulta již zavedla předmět Informační technologie, telemedicína a virtuální realita, kde mohou medici správné formy komunikace nacvičovat. Chtěli bychom ale postupy více systemizovat do jakési sady zásad telekomunikace pro lékaře.“ Další překážkou je podle zprávy Future Health Index 2021 rozdílnost různých digitálních systémů a jejich vzájemná neprovázanost. Někteří přední pracovníci v oboru mají také obavy z bezpečnosti kvůli citlivosti těchto dat, které podle průzkumu Univerzity Karlovy sdílí i polovina těch, kteří telemedicínu vnímají jako přirozený vývoj zdravotnictví.