Pandemie zrušila plesovou sezónu. V Praze tančí jen slavný Tančící dům

Bezpečnostní opatření proti pandemii Covid-19 již loni razantně utlumila všechny taneční akce. Společenský život se ani po roce nedostal do stavu před příchodem koronaviru, i letošní plesová sezóna bohužel zapadla hluboko pod všemi vládními nařízeními a zákazy. Nekonají se tradiční plesy, neožily ani klasické taneční kurzy nebo taneční lekce. Nezbývá než tančit online a tanec si připomínat. Tančící dům ho připomíná neustále, nic na tom nemění ani pandemie.

Jako Ginger a Fred

Tančící dům odkazuje na slavnou taneční dvojici Ginger Rogersovou a Freda Astaira. Jejich muzikálové a taneční filmy se zařadily do zlatého fondu světové kinematografie a udělaly z tanečníků legendy. Rozverná sukně Ginger vlaje v podobě skleněné části Tančícího domu směrem do Jiráskova náměstí na Novém městě pražském. Dům tvořený dvěma propojeným hmotami, skleněnou vlnící se Ginger a Fredem s ozdobou v podobě ocelové medúzy, však nesklidil jenom ovace. Přestože již v roce svého otevření získal prestižní ocenění amerického časopisu Time, dodnes vyvolává kontroverzní reakce. Jistě však jde o jednu z nejslavnějších postmoderních staveb v Praze a také jedna z nejodvážnějších.

Ikona moderní architektury

Tančící dům byl postaven na místě válkou zničeného činžovního domu na nároží Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží. Proluku chtěl naplnit Václav Havel, který dlouhá léta bydlel v sousedství. Spolu se slovinským architektem Vlado Milunićem plánoval novou budovou navázat na kulturní linii vedoucí od Rudolfina přes Národní divadlo k Mánesu. Prvním investorem se však stala pojišťovna Nationale Nederlanden, která trvala na komerčním využití nové budovy a také spoluúčasti světového architekta. Architekt Vlado Milunić dům ve stylu dekonstruktivismu nakonec navrhl spolu s americkým architektem Frankem O. Gehrym. Pojmenovali ho Ginger a Fred, ačkoli první oficiální název zněl Nationale Nederlanden Building. Základní kámen byl položen 3. září 1994.

Dobrá vize se v čase neztratí

Vizi Václava Havla konečně naplnila společnost PSN, která Tančící dům koupila v roce 2013, aby ho zpřístupnila široké veřejnosti a otevřela kultuře. Dnes tak mj. slouží jako umělecká galerie, šikmé stěny a asymetrické místnosti k tomu přímo vybízejí. Loni galerie v rámci retrospektivní výstavy architekta a designéra Bořka Šípka připomněla Václava Havla také prostřednictvím vázy nazvané Neuchopitelný šípek, kterou pro designéra navrhl právě Havel. Galerie nabídla i unikátní prohlídky běžně nepřístupných částí domu. Současně otevřela novou terasu s neobyčejným výhledem na Pražský hrad a také pohledem do vnitrobloku na byt, ve kterém první polistopadový prezident svého času žil.

Nejvyšší patro budovy, která nikdy nepřestává tančit, patří francouzské restauraci s Glass Barem. V obou věžích se našlo místo také pro luxusní apartmány čtyřhvězdičkového hotelu. Přestože jsou aktuálně hotely, restaurace nebo umělecké galerie uzavřené stejně jako taneční sály, příběh Tančícího domu vzbuzuje naději, že dobrá vize se v čase neztratí. Společnost PSN také i v době koronaviru avizuje chuť investovat a vdechovat život dalším architektonicky zajímavým stavbám. Motto akvizičního týmu PSN ostatně zní: „Zachováváme hodnoty, které jste vytvořili.“

Foto: PSN