Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech rekordně šetří vodou

Už od roku 2026 budou všechny velké tuzemské firmy vydávat svůj nefinanční reporting povinně. Plzeňský Prazdroj ho letos na dobrovolné bázi vydává už po osmnácté. Představuje v něm své aktivity v pivovarech i mimo ně, které mu pomáhají snižovat dopad jeho podnikání na životní prostředí. V roce 2023 dosáhl historicky nejnižší průměrné spotřeby vody v pivovarech, výrazně se posunul na cestě k plné cirkularitě obalů, investoval do fotovoltaiky a dalších technologií snižujících emise ve výrobě. Zpráva o udržitelnosti 2023 se ale také věnuje dodavatelsko-odběratelskému řetězci, protože drtivá většina emisí pochází z činností mimo pivovary, a projektům, kterými Prazdroj podporuje pěstitele chmele a ječmene. Zprávu Prazdroj vydává u příležitosti Světového dne udržitelnosti, který každoročně připadá na poslední říjnovou středu.

„Z aktivit mimo pivovary pochází 86 % emisí spojených s našimi výrobky, zatímco přímo na výrobu v pivovarech připadá jen 14 %. Do roku 2030 chceme být ve výrobě uhlíkově neutrální. K tomu nám pomohou především obnovitelné zdroje energií nebo investice do moderních a šetrných stáčecích linek a elektrické přepravní systémy v našich skladech,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Prazdroj všechny klíčové údaje shrnuje už po osmnácté ve své nefinanční Zprávě o udržitelnosti, v níž se věnuje tomu, jak naplňuje svoji strategii udržitelnosti s názvem „Na budoucnost! 2030“. Představuje v ní klíčové ukazatele napříč všemi pilíři ESG včetně detailních informací k jednotlivým pivovarům a konkrétním zdrojům emisí. Ve 12 kapitolách podrobně popisuje pokrok při naplňování jednotlivých závazků.

Zpráva mimo jiné ukazuje dlouhodobý trend snižování emisí ve výrobě Plzeňského Prazdroje. Zatímco v roce 2019 produkoval 21 % z celkových emisí CO₂ celého dodavatelsko-odběratelského řetězce, v roce 2023 to bylo už jen 14 %. Napříč celým hodnotovým řetězcem, tzv. od semínka až po sklenici, přitom Prazdroj i díky projektům a aktivitám s partnery od roku 2019 v Česku a na Slovensku snížil produkci skleníkových plynů o 19 %, přímo ve výrobě pak dokonce o 48 %.

„Pomáhá nám k tomu zejména postupný přechod na obnovitelné zdroje energií ve všech pivovarech. Ať už jde o instalaci solárních panelů na střechy provozních budov, čímž snížíme produkci CO₂ o téměř 500 tun ročně, nebo teplo, které v Plzni odebíráme z dřevní štěpky. Hledáme také externího partnera pro nákup zelené elektřiny, který by pro nás postavil novou elektrárnu a dokázal pokrýt spotřebu všech našich tuzemských pivovarů,“ popisuje Ivan Tučník.

Prazdroj ve Zprávě přesně monitoruje produkci emisí v rámci celého řetězce od pěstitelů přes výrobu až po dopravu a gastronomii. Oblast zemědělství a surovin loni vyprodukovala 9 % emisí, zpracování surovin 5 %. Nejvíce pak připadalo na obaly, a to 28 % emisí. Doprava a logistika tvořila 17% podíl a druhou největší položkou bylo s 23 % chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích. Prazdroj se proto výrazně angažuje v environmentálních inciativách mimo pivovar. Jeho projekt „Chytrej výčep“ měří spotřebu vody a energií ve výčepech a letos přinesl první výsledek – úspornější chladič, který snižuje spotřebu energií výčepu o více než 30 %. Projekt „Pro chmel“ je zaměřen na efektivnější hospodaření s vodou na chmelnicích a letos nabídl chmelařům aplikaci, která jim radí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat. Další z projektů – „Pro ječmen“ – se soustředí na stabilizaci výnosů sladovnického ječmene s využitím postupů regenerativního zemědělství.

Graficky je Zpráva o udržitelnosti za rok 2023 ztvárněna jako dialog mezi Plzeňským Prazdrojem a přírodou. Koncept, který připravila agentura Boomerang Communication, vychází z myšlenky, že k pivu neoddělitelně patří diskuse. Ta se ve zprávě přesouvá z hospody do přírody, odkud pochází suroviny pro výrobu piva.

Povinnost reportovat o udržitelnosti má v ČR nyní několik desítek firem, dobrovolně se k nim postupně přidávají další. Zpráva od Prazdroje se pravidelně řadí k těm nejkomplexnějším. Je vytvořena v souladu s mezinárodními reportingovými standardy GRI (Global Reporting Initiative) a prošla nezávislým externím ověřením u společnosti Forvis Mazars v souladu se standardy ISAE 3000. Ta letošní se navíc s předstihem již částečně řídí také novými evropskými standardy pro vykazování informací o udržitelnosti ESRS v návaznosti na evropskou Směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti CSRD, jejíž požadavky budou pro Prazdroj závazné až ve zprávě v roce 2026.

Celá Zpráva je dostupná na webu: udrzitelnost.prazdroj.cz/zprava-o-udrzitelnosti