Počet lidí, kteří chtějí omezit plýtvání potravinami, se během pandemie zdvojnásobil

Povědomí spotřebitelů o plýtvání potravinami se za poslední dva roky více než zdvojnásobilo. Vyplývá to z nejnovější zprávy Výzkumného institutu Capgemini. Data ukazují, že zatímco před rokem 2020 si problém plýtvání potravinami uvědomovalo 33 % spotřebitelů, v současné době je to 72 %. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin, problémy s dodavatelskými řetězci, pandemie a zvyšující se povědomí o udržitelnosti.

Součástí reportu s podtitulem „Proč je plýtvání potravinami problémem všech“ je průzkum, jehož se zúčastnilo 10 000 spotřebitelů a vedoucích pracovníků tisícovky velkých organizací z oblasti výroby a prodeje potravin. Výsledky ukazují, že ačkoliv si spotřebitelé uvědomují vlastní podíl viny na plýtvání (60 %), téměř dvě třetiny z nich (61 %) má zároveň pocit, že by výrobci i prodejci měli dělat více, aby se plýtvání potravinami omezilo. 57 % spotřebitelů cítí zklamání, protože se podle nich podniky o problém dostatečně nezajímají.

Spotřebitelé hledají informace raději na internetu

Ačkoliv 60 % dotazovaných organizací prohlašuje, že se snaží svým zákazníkům pomoci omezit plýtvání potravinami, například vysvětlováním pojmů jako „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“, poskytnuté informace považuje za jasné a srozumitelné pouze 39 % spotřebitelů. Dotazovaní spotřebitelé by si přáli zlepšení v oblastech, jako jsou inovace výrobků a jejich balení, srozumitelnost etiket či detailní informace o výrobku a jeho cestě na pulty, například prostřednictvím QR kódu na obalu.

„Podobná opatření mohou firmám pomoci získat důvěru zákazníků. 91 % spotřebitelů tvrdí, že k nákupu raději zvolí výrobce a prodejce, kteří zveřejňují informace o plýtvání potravinami, a 58 % zvýší své útraty u těch firem, které k zamezení plýtvání potravinami podnikají aktivní kroky. S plýtváním a ztrátami přitom mohou pomoci technologie. Společnosti je mohou využít k tomu, aby spotřebitelům pomohli vyhnout se plýtvání, motivovali zaměstnance k proaktivnímu přístupu a posílili celkové veřejné povědomí o plýtvání potravinami,“ vysvětluje Ondřej Valvoda, ředitel Capgemini Česká republika.

Mezitím se zákazníci sami snaží hledat nové způsoby, jak plýtvání potravinami zamezit. Pouze třetina jich přitom získává potřebné informace o zvýšení trvanlivosti potravin přímo od výrobců či prodejců (např. z etiket či reklam). Většina spotřebitelů (67 %) se raději spoléhá na jiné zdroje – přátele, rodinu, internet a sociální média. Vyhledávače na sociálních sítích evidují meziročně 80% nárůst dotazů ohledně prodloužení životnosti potravin. Mezi hlavní důvody zvýšeného zájmu patří především úspora nákladů (56 %). Dále jsou to obavy z hladu ve světě (52 %) a klimatické změny (51 %).

Hlavním zdrojem plýtvání jsou výroba a distribuce

I když je snižování plýtvání potravinami ve fázi maloobchodu a spotřeby důležitým aspektem, větší část problému se odehrává mimo domácnosti a pulty prodejen. Daleko více potravin se totiž ztrácí během výroby a distribuce (1,5 miliard tun oproti 931 milionům tun)[1]. Zpráva Capgemini uvádí, že důvodem je nekoordinovaný přístup k řešení potravinového odpadu a ztrát v celém potravinovém řetězci.

Zatímco se maloobchodníci a výrobci potravin zaměřují na snížení plýtvání ve fázi prvotní logistiky (44 % maloobchodníků a 50 % výrobců) a při zpracování a balení potravin (43 % maloobchodníků, 46 % výrobců), mnohem méně subjektů věnuje stejnou pozornost samotné zemědělské produkci (22 % maloobchodníků a 23 % výrobců) nebo finálnímu skladování na konci potravinového řetězce (18 % maloobchodníků a 21 % výrobců). Vzhledem k mezinárodnímu pohybu potravin je pro výrobce i prodejce často složité získat přehled, kde, kdy a v jakém množství dochází ke ztrátám a plýtvání potravinami.

„Využívání technologických řešení, jako je předpovídání poptávky na základě dat, sledování teploty a řízení skladových zásob, pomůže podnikům zvýšit efektivitu a snížit náklady. Agilní, inteligentní dodavatelský řetězec s ekosystémy pro sdílení dat a lepší spolupráce napříč širším hodnotovým řetězcem urychlí změny a sníží ztráty i plýtvání. Firmy si musí stanovit cíle, měřit pokrok a mít správnou strukturu řízení, aby pochopily základní příčiny plýtvání a mechanismy nápravy. Při správném využití technologií mohou organizace sledovat, vyhodnocovat, reportovat a snižovat plýtvání potravinami, a to v celém hodnotovém řetězci,“ dodává Ondřej Valvoda. 

Více než tři ze čtyř organizací v průzkumu (77 %) se zavázaly k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN 12.3 (UN SDG 12.3). Tento rámec se zaměřuje na 50% snížení plýtvání potravinami na obyvatele v maloobchodě a u spotřebitelů a také na omezení ztrát potravin v rámci výrobních a dodavatelských řetězců, včetně ztrát po sklizni, do roku 2030. Pouze 15 % organizací však uvedlo, že svých cílů dosáhlo nebo je na dobré cestě.

Kompletní zprávu Výzkumného institutu Capgemini naleznete ZDE

Metodika průzkumu 

Výzkumný ústav Capgemini provedl průzkum mezi 10 000 spotřebiteli staršími 18 let a vedoucími pracovníky 1 000 velkých organizací působících v oblasti výroby a prodeje potravin. Globální průzkum byl proveden v 11 zemích Severní Ameriky, Evropy a Asie a Tichomoří v dubnu a květnu 2022.