Poslední průzkum ukazuje, že 40 % lidí nad 45 let se bojí ztráty zaměstnání

Zdražování, které Čechy potrápilo v uplynulých dvou letech, se přirozeně propisuje i do obav z budoucnosti. Průzkum Provident Financial ale ukázal, že vedle dražších potravin či energií lidem tíží hlavu i jiné finanční výzvy. Zatímco střední generace se tak nejvíce obává ztráty práce, ta nejmladší zase větších finančních závazků či stopky u finanční podpory ze strany rodiny.

Zvyšování nákladů na život diktované zejména vysokou inflací v posledních dvou letech dopadlo na většinu obyvatel České republiky. Výzvu v podobě dražších potravin v průzkumu Provident Financial reflektovalo dokonce 61 % Čechů, zdražení energií více než polovina (55,8 %). V mezigeneračním srovnání se zdražování nejvíce dotklo respondentů ve věkové skupině 54–65 let, přičemž podobné obavy si tato skupina, i když v menší míře, nese i do budoucna. Největší strach přitom panuje ze zdražování energií, které jako budoucí finanční výzvu označila polovina lidí v této věkové skupině. Dražších potravin se pak obává 46 %. Trojici obávaných finančních výzev u věkové skupiny 54–65 let uzavírá oblast zdravotní péče a léků. Ze zdražování v této oblasti má strach třetina.

Ztráty zaměstnání se nejvíce bojí lidé nad 45 let

Míra obav z dalšího zdražování sice celorepublikově poklesla, v oblasti zaměstnání a stabilního příjmu jsou ale lidé výrazně citlivější než dříve. Zatímco v posledních dvou letech ztrátu zaměstnání řešilo 8 % lidí a výpadek příjmu z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti 9 % respondentů, do budoucna se právě těchto výzev obává dvakrát tolik lidí (19 % ztráty zaměstnání, 18 % výpadku příjmu). Největší obavy v oblasti zaměstnání přitom panují u lidí nad 45 let, přičemž ztráty práce se obává 40 % lidí nad hranicí 45 let. Strach z dlouhodobé pracovní neschopnosti pak panuje u 37 %.

„Do této demografické skupiny celkem přirozeně spadají lidé, kteří již mají řadu finančních závazků v podobě hypotéky, rodiny a zároveň se blíží vrcholu produktivního věku, v němž mohou ztrátu práce vnímat jako zásadní problém,“ uvádí Barbora Pencová, HR ředitelka Provident Financial, jejíž slova potvrzuje i Tereza Kirsch z organizace Genixa: „Obzvláště pro lidi nad 50 let může být ztráta zaměstnání výrazným zásahem nejen do karierního, ale i osobního života. Jde často o lidi, kteří již svého karierního vrcholu dosáhli a změna práce nebyla jejich volbou. Při hledání nového zaměstnání ale přitom paradoxně na svou kvalifikovanost či nadmíru zkušeností mohou narážet.“ uvádí Barbora Švarcbachová z organizace Genixa.

Finanční závazky a stabilita jsou výzvou především pro mladší generaci

Zatímco pro starší respondenty jsou největší finanční obavy spojeny se stabilním zaměstnáním, nejmladším vrásky přidělávají hlavně finanční závazky i ekonomické osamostatnění od rodiny. Čtvrtina lidí ve věkové skupině 27-35 let za obávanou finanční výzvu budoucnosti označila zadlužení ve formě hypotéky či půjčky. Ve věkové kategorii 18-26 lety tyto obavy panují u 23 %. Nejmladší respondenti se zároveň připravují na konec finanční podpory ze strany rodiny, které jako finanční výzvu označilo 21 % lidí v této skupině.

Také v obavách z rozchodu, rozvodu či ztráty partnera nejmladší respondenti vyčnívají nad ostatní skupiny. Lidí, kteří právě odchod partnera označili za obávanou finanční výzvu je ve skupině 18-26 let 11 %, což je o 5 p. b. více než celorepublikový průměr. „Rodina i partner jsou, obzvláště pro tuto skupinu, nejen emočními, ale často i ekonomickými kotvami. Například pro mladé maminky, které se jimi staly ještě předtím, než se zvládly nějak samy finančně stabilizovat, je právě podpora rodiny, a hlavně partnera naprosto zásadní. Celkem přirozeně tak mají obavy z toho, jak by případný odchod partnera ekonomicky zvládly,“ uvádí Markéta Šulcová, ředitelka organizace Zajíček na koni.