Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny

Ceny potravin v červnu meziročně klesly nejvíce v celé Evropské unii, o 4,8 procenta, píše tuzemský tisk. Premiér Fiala pak přidává, že zlevňují nejvíce v rámci OECD. Až to skoro vypadá, že Česko je nyní rájem levného nakupování.

Jestliže se říká „A“, je třeba říci i „B“ – a to je práce pro ekonoma.

To „B“ už zdaleka tak příznivé není. Vždyť letos v červenci, čili podle nejnovějších dat, která máme k dispozici, zdražovalo oproti červenci 2021

– máslo o 43 %
– vejce o 42 %
– brambory o 50 %
– mléko o 28 %
– hovězí o 24 %
– eidam o 22 %
– mouka o 27 %…

Základní potraviny jsou tedy dle ČSÚ stále o desítky procent dražší v porovnání s dobou těsně předtím, než v druhé půli roku 2021 začaly výrazně růst ceny energií a vzedmula se mimořádná inflační vlna let 2022 a 2023, umocněná dopady války na Ukrajině. Potraviny jsou o desítky procent dražší přesto, že letos došlo ke snížení DPH na ně.

To, že jsou nyní ceny meziročně, v porovnání s inflační vlnou uplynulých dvou let nižší – dokonce nejvýrazněji v EU či OECD – tedy neznamená žádné dlouhodobé zlevňování.

Spíše to odráží ten fakt, že v Česku ceny potravin narostly v uplynulých letech citelně výše než v průměru v EU (jak ostatně zachycuje graf Eurostatu níže), takže nyní z této výšky mají také kam klesat, ba padat. Proto pozorujeme pokles, o němž referuje tisk nebo premiér, který v EU v průměru nenastává. Ti však jen proto, že v EU v průměru ceny potraviny předtím ani nevystoupaly do takové výšky jako v Česku. Česko si „vyšláplo na horu, zatímco EU jen na kopec“. Takže je zřejmě, že v Česku bude nyní cenový „sešup“ strmější než mnohde jinde, stejně jako je sestupování z hory prudší než jen z kopce.

Přesto ani po zmíněném letošním snížení DPH stále ani vzdáleně nedoklesaly a nedopadaly do blízkosti úrovní roku 2021, který byl posledním před vzedmutím mocné inflační vlny.

Určitý další prostor ke zlevňování potravin v obchodech tudíž stále existuje, ačkoli ceny přímo na úroveň roku 2021 už pochopitelně neklesnou. V mezidobí totiž nezvratně narostla cena energií, lidské práce – čili mzdy – a dalších položek.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank