Pouze desetina Čechů má přehled o tom, zda by měli nárok na získání úvěru nebo hypotéky

Máte povědomí o tom, zda by vám vaše banka nebo nebankovní instituce schválila žádost o poskytnutí úvěru nebo hypotéky? Většina Čechů nemá vůbec ponětí o svojí kredibilitě a bonitě pro případnou žádost o půjčku. Jak vyplynulo z průzkumu agentury Data Collect pro fintech společnost FlexiFin, pouze každý desátý Čech (přesněji 11,6 % populace) si pravidelně kontroluje, zda jeho jméno nefiguruje v registrech neplatičů, což vylučuje poskytnutí bankovní či nebankovní půjčky. Průzkumu se během července 2024 zúčastnilo tisíc ekonomicky aktivních respondentů napříč celou Českou republikou.

Největší přehled mají lidé v mladším středním věku

„Svoji kredibilitu častěji kontrolují muži než ženy a z hlediska věku jde nejčastěji o respondenty v mladším středním věku od 30 do 44 let. V této věkové skupině tak činí každý šestý,“ konstatuje Roman Bulguris, zakladatel a generální ředitel společnosti FlexiFin, která se zabývá poskytováním nebankovních půjček. Naopak nejmenší přehled o své kredibilitě mají nejstarší respondenti ve věku nad 60 let, kteří si svoji bonitu kontrolují jen v necelých sedmi procentech případů. Pro finanční instituce je přitom finanční situace žadatelů o půjčku klíčová a hraje zásadní roli při rozhodování, zda úvěr či hypotéku poskytnout či nikoli.

Z téměř 90 % respondentů, kteří svoji kredibilitu pravidelně nekontrolují, zhruba třetina (31,8 %) tak nečiní proto, že podle svých slov všechny půjčky splácí tak, jak má, a tudíž nepředpokládají žádný problém. Výjimku tvoří opět nejstarší skupina dotazovaných nad 60 let, která tento důvod uvedla jen v necelé čtvrtině případů (24,1 %). Největší skupina respondentů nekontroluje svoji bonitu, protože doufají, že žádný problém nemají, ale zároveň to nemají nijak potvrzeno. V průzkumu to uvedlo 36,5 % respondentů, nejčastěji opět šedesátiletí a starší (42,5 %). Na svoji intuici nejčastěji sází lidé v kraji Vysočina (44,9 %), Pardubickém kraji (42,6 %) a Plzeňském kraji (41,1 %).

Oproti Západu má Česko ještě co dohánět

Každý sedmý Čech (14 %) řeší svoji kredibilitu a bonitu až ve chvíli, kdy chce podat žádost o úvěr nebo hypotéku. Platí to zejména o nejmladší cílové skupině respondentů do věku 29 let, kdy to uvedlo 18,4 % respondentů, a naopak nejméně o dotazovaných z kraje Vysočina (4,1 %) a nejmenších obcí do tisíce obyvatel (8,6 %). Další sedmina dotazovaných (14,3 %) dokonce vůbec neví, co si má pod pojmy kredibilita a bonita představit. Uvedla to více než pětina respondentů starších 60 let (20,5 %), zatímco v ekonomicky nejaktivnější skupině pracujících od 30 do 44 let to přiznalo jen 8,8 % dotazovaných.

Pravidelný přehled o svojí finanční situaci a možnosti požádat o úvěr nebo hypotéku roste s dosaženým vzděláním. Zatímco jasný přehled má sedmina vysokoškoláků (14,6 %), u respondentů se základním vzděláním nebo vyučených to je jen desetina (10,3 %). Téměř čtyři z deseti vysokoškoláků (38,7 %) uvádí, že vše splácí, jak má, a tak by neměli mít se získáním úvěru nebo hypotéky problém, což u lidí s nejnižším vzděláním konstatuje jen o něco víc než čtvrtina (28 %).

„Přehled o vlastní kredibilitě by měl patřit mezi základní povědomí všech ekonomicky aktivních lidí. Na západ od České republiky je naprosto běžné, že si uživatelé svoji kredibilitu střeží, aby mohli v případě potřeby požádat o úvěr. V České republice s tím zatím poměrně hodně zaostáváme, al věřím, že se situace začíná obracet,“ konstatuje generální ředitel společnosti FlexiFin Roman Bulguris.