Pozor na to, do jaké skupiny staveb váš záměr podle nového zákona spadá
Kam s ní? Klíčová otázka pro všechny stavebníky, kteří chtějí stavět po 1. červenci 2024. Od tohoto termínu se vlivem nového stavebního zákona stavby rozdělují do čtyř základních kategorií. Každá z nich má svůj způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování. A postupy se zásadně liší. Jde konkrétně o drobné, jednoduché, vyhrazené a tzv. ostatní stavby. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) opět až praxe nadcházejících měsíců ukáže, zda nový systém skutečně vede ke zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení, a to bez negativních dopadů na kvalitu staveb a veřejný záměr.
Že se skutečnost zřejmě odchýlí od slibovaného maximálního zjednodušení dokumentace, avizoval Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) již v době projednávání legislativních změn. HZS v souladu s postojem ČKAIT od počátku zpochybňoval příliš zjednodušený obsah projektové dokumentace pro povolení záměru stavby. HZS proto na zjednodušenou projektovou dokumentaci v předstihu reagoval a na konci roku 2021 zavedl z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva čtyři kategorie staveb: 0, I, II, III. Výčet staveb v těchto kategoriích podle HZS se však zásadně odlišuje od čtyř skupin staveb podle nového stavebního zákona. „Je proto možné, že hasiči budou od stavebníka požadovat podle kategorie stavby podklady textové, výkresové i výpočtové, určující odpovídající požárně bezpečnostní řešení, a to už na úrovni zjednodušeného povolení záměru,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Nejistota kolem nového členění staveb panuje například u pozemních komunikací. Ty jsou totiž buď uvedeny ve výčtu vyhrazených staveb, anebo, pokud je tam stavebník nenajde, projektují se, povolují, provádějí i odstraňuji podle pravidel nového stavebního zákona platných pro ostatní stavby. A aby to bylo ještě „jednodušší“, pro vyhrazené stavby podle NSZ, jako jsou například dálnice I. třídy nebo železniční dráhy, platí, že se jejich příprava řídí také vlastním liniovým zákonem (č. 416/2009 Sb.). Podobných situací Inženýrská komora identifikovala více.
„Chtěli bychom věřit, že jde o cestu k rychlejšímu povolování staveb. Ale pro autorizované osoby a stavebníky budou mít novinky, minimálně do vyřešení všech nejasností, spíše opačný efekt: celková příprava záměrů bude zřejmě daleko delší a komplikovanější,“ konstatuje Ing. Michal Drahorád, člen Představenstva ČKAIT, podle nějž může v praxi způsobovat řadu problémů zejména negativně definovaná skupina ostatních staveb. Jejich výčet není v zákoně taxativně dán, pouze se dovozuje. Spadají sem totiž všechny stavby, které nejsou ve výčtu drobných, jednoduchých a vyhrazených staveb. Patří sem jak o něco větší zahradní stavby, tak stavby občanské vybavenosti, jako jsou školy, zdravotnická zařízení, bytové domy o třech a více nadzemních podlažích, administrativní budovy, průmyslové haly a některé dopravní stavby.
K nejzásadnějším změnám nových skupin staveb patří, že stavba pro bydlení již nemůže být drobná stavba. Platí to i pro výměnek nebo mobilheim umístěné na plochách rekreace určených takto územním plánem s prvky regulačního plánu, regulačním plánem či rozhodnutím o povolení záměru. Jako stavba pro bydlení na takto určených pozemcích zkrátka nebude povolen. Všechny stavby pro bydlení jsou nyní v kategorii jednoduchých staveb nebo ostatních staveb, a tedy vždy vyžadují povolení stavebního úřadu. Následnou kolaudaci vyžadují všechny rodinné a bytové domy s výjimkou „výměnku“ a některých změn dokončených staveb. Oproti starému stavebnímu zákonu, jehož poslední novela k 1. lednu 2018 zrušila povinnost kolaudace rodinných domů, se tedy povinnost správních řízení u stavebního úřadu opět rozšiřuje.
Pokud tedy bylo smyslem nového členění staveb do skupin zrychlení jejich přípravy a povolení, naplnilo se zřejmě jen u nejjednodušší skupiny staveb – drobných staveb. Zásadní je, že mezi ně nemůže patřit žádná stavba pro bydlení nebo až na jednu výjimku stavba pro rodinnou rekreaci. Příloha č. 1 nového stavebního zákona naopak vyjmenovává na čtyři desítky typů staveb, u kterých nebude vyžadováno stavební povolení, ani kolaudace. Drobné stavby však lze realizovat pouze v souladu s územním nebo regulačním plánem obce a případnými požadavky dalších právních předpisů. Patří mezi ně například vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 metrů, dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, kůlna, altán, dílna pro nepodnikatelskou činnost, sklad, sauna, dřevník, přístřešek, bazén a další, obvykle do 40–55 m2 zastavěné plochy, 5 m výšky a 3 m podsklepení.
Mezi jednoduché stavby patří podle přílohy č. 2 nového stavebního zákona rodinné domy i ostatní malé stavby pro bydlení, jako je například zmíněný mobilheim. Rodinné domy se budou nejen povolovat, ale nově opět i kolaudovat. Do jednoduchých staveb patří stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží – typicky rodinný dům, bytový dům, pokud splní podmínky podlažnosti, rekreační chata či rekreační chalupa. Mezi jednoduchými stavbami však lze najít také nástavby a přístavby, stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW nebo stavby pro zemědělství podle stanovených podmínek.
Všechny jednoduché stavby kromě toho, že vyžadují povolení stavebním úřadem, nově vyžadují přidat k žádosti o povolení záměru i jednotné environmentální stanovisko (JES) vydané příslušným orgánem. „V řadě případů bude možné dosáhnout zrychleného povolovacího řízení. U klasického však upozorňujeme, že stavební úřad sice má u jednoduchých staveb o žádosti rozhodnout nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení, ovšem tato lhůta začíná běžet pouze od podání bezvadné žádosti. V případě vadné žádosti lhůta pro vydání rozhodnutí běží od počátku po jejich odstranění,“ upozorňuje JUDr. Eva Kuzmová, právní expertka ČKAIT, s tím, že právě bezvadné podání bude v prvních týdnech a měsících účinnosti nového stavebního zákona pro mnohé problémem.
V případě vyhrazených staveb do povolovacího řízení nově vstupuje Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), jehož povolení bude stavebním úřadem vyžadováno, stejně jako jednotné environmentální stanovisko. Výčet vyhrazených staveb je definován třetí přílohou NSZ. Mezi nimi je uvedena široká množina staveb dálnic, drah, energetických staveb nebo jaderných zařízení nebo výrobny z obnovitelných zdrojů energie. Kolaudační rozhodnutí v tomto případě počítá i se zkušebním provozem v délce maximálně 10 let.
ČKAIT identifikuje možný problém především ve skupině ostatních staveb. Sem totiž spadají všechny stavby, které nejsou určené přílohami k novému stavebnímu zákonu, vypočítávající případy tří předchozích skupin staveb. Mohou sem přitom patřit pozemní komunikace s výjimkou dálnic, jinde neuvedená vodní díla, školy, nemocnice, bytové, obchodní či kancelářské domy, skladové a průmyslové haly a další. Dovození se týká i nutnosti povolení a kolaudace.
Komora také opakovaně upozorňovala na to, že pouhé čtyři skupiny staveb nemohou být dostačující, a to zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace pro povolení záměru. Nezměnil se ani další problém. Dokumentace pro provádění stavebních úprav včetně nástaveb či přístaveb jednoduchých staveb může být za určitých podmínek zpracovaná neautorizovanou osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (MMR o této neautorizované osobě hovoří jako o „kvalifikované osobě“).
Hlavně ve skupině tzv. ostatních staveb spatřuje Komora velké riziko v tom, že mimo těch financovaných z veřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, není zákonná povinnosti dozoru projektanta.
„Z řady nedávných příkladů vidíme, k jakým problémům to mohlo vést – během realizace i provozu. Nový systém povolení je tím choulostivější, že mnohem větší význam bude mít prováděcí dokumentace stavby. A zde se obáváme toho, aby nedocházelo k nejrůznějším úsporám a optimalizacím, například při zapojení profesí, ze strany stavebníků a investorů,“ shrnuje obavy autorizovaných osob Ing. Robert Špalek.
