Praha dále trvá na rozšiřování letiště Václava Havla, ostatní metropole včetně Paříže však od podobných nápadů upouští

Letiště Charlese de Gaulla se nakonec rozšiřovat nebude, rozhodla francouzská vláda. Důvodem není pouze snížení objemu letectví v důsledku koronavirové pandemie, ale také snaha pařížské metropole docílit uhlíkové neutrality v oblasti dopravy. Praha se rozhodla vybrat se cestou proti nastupujícímu evropskému trendu v letectví. Zastupitelé po dlouhých jednáních a proti vůli Rady hlavního města nakonec prosadili stavbu nové paralelní ranveje, přestože je v rozporu s klimatickými závazky Prahy i s budoucím směřováním letecké dopravy. Rozšiřování letiště nepodporuje ani náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Podle něj stavba neodpovídá ekonomickým, sociálním a ekologickým potřebám dneška a už vůbec ne budoucnosti. 

Letiště Charlese de Gaulla je po londýnském Heathrow druhým největším letištěm Evropy, které ročně přepraví až 76 milionů pasažérů. V následujících letech jej měla čekat nová výstavba čtvrtého terminálu, jež by jeho kapacitu navýšila o dalších 40 milionů cestujících. Tento návrh však nakonec francouzská vláda neschválila. Za odmítavým postojem stojí nejen současná krize leteckého průmyslu, jež odstartovala pandemie koronaviru, ale rovněž měnící se trendy uvnitř letecké dopravy.

Letectví ve Francii by podle francouzské ministryně životního prostředí, Barbary Pompili, mělo směřovat k uhlíkově neutrálním způsobům přepravy – včetně letadel na elektrický nebo vodíkový pohon. Paříž se stejně jako pražská metropole zavázala k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým závazkům, které se snaží snížit emisi skleníkových plynů. Rozvoj francouzského letectví by neměl být výjimkou.

Praha se nyní nachází v podobné situaci. Přestože Rada hlavního města odmítla rozšiřování letiště Václava Havla, pražští zastupitelé spolu s opozicí návrh o vybudování nové paralelní dráhy nakonec prosadili. Nová výstavba tak zvýší kapacitu letiště potencionálně na 30 až 35 milionů cestujících ročně. S rozhodnutím však městská rada nadále nesouhlasí. Kritizuje jak vysoké finanční náklady, tak dopady spojené s životním prostředím.

„Rozhodnutí Rady hlavního města Prahy není odmítnutí rozvoje Letiště Václava Havla. Letecká doprava má v budoucím ekonomickém rozvoji hlavního města své místo a je jasné, že letiště se musí modernizovat. Nicméně se může rozvíjet i bez výstavby paralelní dráhy, která by neúměrně zatížila kvalitu života tisíců obyvatel Prahy,“ uvádí náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Rozšiřování pražského letiště by podle Hlubučka narušilo životy 50 tisícům Pražanů i zvířatům ze zoologické zahrady v pražské Troji, které by se kvůli paralelní dráze nově ocitli v hlukovém pásmu. Letiště Václava Havla také disponuje volnou kapacitou. Před nástupem pandemie v roce 2019 odbavilo přibližně 17 milionů cestujících, přičemž jeho současná kapacita je odhadem 21 milionů. Stále je tedy možné zvýšit počet pasažérů až o 20 %, zaznělo z úst Petra Hlubučka.

Plošná rušení letů i leteckých linek, úbytek milionů cestujících i miliardové ztráty související s nástupem pandemie koronaviru navíc těžce zasáhly letecký průmysl. Náklady do nové dráhy se předběžně odhadují na devět miliard korun. Peníze by přitom mohly být investovány do železniční dopravy nebo do výstavby nové linky metra D.

Magistrát hlavního města dále upozorňuje na to, že metropole už není schopna pojmout více turistů, než každoročně před koronavirovou pandemií přijíždělo, a měla by se proto soustředit spíše na udržitelný rozvoj cestovního ruchu se snahou vybalancovat ekonomické přínosy turismu se strategickým zájmem města a jeho obyvatel.

Petr Hlubuček

„Praha byla před vypuknutím pandemie koronaviru za hranou udržitelného cestovního ruchu a rozhodně není v zájmu Pražanů investovat desítky miliard do navýšení stávající kapacity letiště za účelem ještě zvýšit příliv turistů do Prahy,“ uvádí Hlubuček.

Trh s leteckou dopravou doznává řadu dlouhodobých či dokonce možných trvalých změn. Tou nejvýraznější by mohla být právě výroba uhlíkově neutrálních letadel, které by výrazně omezily podíl oxidu uhličitého v emisích leteckých motorů. Čím dál tím více se upouští také od výstavby letišť v blízkosti městských center. „Například v Berlíně bylo v roce 2018 zrušeno centrální letiště a posunuto dále od centra,“ doplňuje Hlubuček.