Pražští radní bilancují v půli volebního období, chtějí zaměřit pozornost na novou Pražskou developerskou společnost

Náměstek pro územní rozvoj a plánování Petr Hlaváček a radní pro oblast majetku Jan Chabr se shodli, že jejich společnou prioritou je proaktivní přístup města v oblasti majetku, kdy není v zájmu města své pozemky prodávat, ale naopak zvyšovat jejich hodnotu pro budoucí generace. A také k tomuto účelu byla zřízena Pražská developerská společnost.

Radní za TOP 09 považují za své největší úspěchy zrychlení projednávání změn v územním plánu a zásadní pasportizaci majetku. V dalším roce plánují započít kroky k celkové revitalizaci sportovního areálu Strahov, vyhlásit mezinárodní soutěž na novou budovu filharmonie či začít s revitalizací ostrova Štvanice.

Hlavním křižníkem pomyslné flotily, která má zhodnocovat pozemky hlavního města Prahy je Pražská developerská společnost, která byla založena začátkem června a v současné době je již funkční a postupně personálně naplňována.

Hlaváček: Naše vize počítá s výstavbou deseti tisíc bytů ročně

„Jejím hlavním smyslem je příprava pozemků, které zůstaly ve vlastnictví hlavního města Prahy. Chceme projekty na těchto pozemcích připravovat ve prospěch města, ve prospěch dostupného bydlení pro různé vrstvy obyvatel. Naší vizí je, že by v budoucnu mohlo být v Praze postaveno 10tis bytů ročně, s tím, že městská výstavba by měla být kolem 2 tisíc bytů ročně. Potenciál na pozemcích, na kterých má Pražská developerská společnost pracovat je cca 5-6 tis. dokončených bytů v horizontu 6–10 let,“ říká náměstek pro územní plánování a rozvoj Petr Hlaváček.

Jako příklad Petr Hlaváček uvádí velká území Palmovky a Nových Dvorů, kde je město majoritním vlastníkem pozemků.  V těchto lokalitách je třeba iniciovat potenciál rozvoje v bezprostřední blízkosti stanic metra, resp. budoucí stanice metra.

Tým náměstka Hlaváčka dokončil jasnou Metodiku spolupráce města s developery. Je to široce komunikovaný materiál, jehož smyslem je stanovení doporučené spoluúčasti investorů na zvýšených nákladech obce na veřejné infrastruktuře a řešení jejích deficitů, a to při změně územního plánu, a součinnost obce s investorem. Nastavení srozumitelných pravidel na území hl. m. Prahy by mělo vést k transparentnímu a předvídatelnému jednání hl. m. Prahy ve vztahu k soukromým investicím do rozvoje území hl. m. Prahy. Stanovení nástrojů k zajištění obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů je vhodnou cestou ke spolupráci a synergii veřejného a soukromého sektoru ve prospěch rozvoje metropole i jednotlivých městských čtvrtí.

„Urychlili jsme úřednické postupy a práci magistrátu v gesci územního rozvoje v řádu měsíců a let. Změny územního plánu a tím i povolování staveb v Praze se zkrátilo o 2 až 4 roky. U spousty případů ale dosahujeme i rychlosti celého procesu do 2 let, přičemž obvyklé trvání za předchozí politické reprezentace bylo často 6 až 10let. Nejde jen o tu rychlost, ale ony procesy v minulosti zaměstnávali neskutečné množství úředníků. Tedy když děláme nyní nějakou změnu, tak ji děláme rychleji a tím pádem i levněji,“ dodává Hlaváček.

V případě budoucnosti nové filharmonie v Praze, která by splňovala světové standardy (akustické, kapacitní, dispoziční, technické, architektonické, urbanistické) je nyní schválen podnět na změnu územního plánu se zkráceným režimem, který umožní výstavbu nového koncertního sálu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích. Momentálně je zpracovávána studie využitelnosti, kterou zpracovává tým vedený renomovaným dánským studiem Henning Larsen, jejíž výsledky by měly být známy na přelomu roku. Příští rok by byla vyhlášená mezinárodní architektonická soutěž.

Chabr: Chceme, aby centrum žilo vlastním životem

Jan Chabr říká, že ihned po nástupu do funkce radního pro oblast majetku byla jeho role především kontrolní.

„Dělali jsme velkou revizi nájemních smluv, abychom město vyčistili od tzv. matrjošek, podvodných směnáren nebo nevýhodných nájmů, kdy byly za směšné částky pronajaté klíčové městské objekty. Systematicky jsme začali vytvářet koncepci městského majetku. Začali jsme s důkladnou pasportizací všech městských nemovitostí. Město pořádně nevědělo, co vlastně vlastní, v jakém jsou nemovitosti stavu. Tato koncepce vedla k podstatné změně fungování konkrétních objektů. Některé nebyly v centru roky obydlené a chátraly. Těmto objektům jsme vrátili život, vybrali jsme jim vhodné nájemce tak, aby sloužily městu a Pražanům,“ říká radní pro oblast majetku Jan Chabr.

Příkladem je Dům pážat, který byl 12 let prázdný a nyní v něm bude sídlit Muzeum paměti XX. století. Dalším je soubor radničních domů, kde již sídlí několik městských společností.

„Nechceme, aby z centra města byl historicky-turistický skanzen, ale chceme, aby to bylo město, které má i vlastní život. S tím přišla i změna koncepce pronájmů, kdy nyní není jediným kritériem cena, ale zaměřujeme se na využití prostor,“ dodává Chabr.

Dalším projektem, na který je radní Chabr dle svých slov hrdý je změna fungování a vnímání městského veřejného osvětlení, které bylo vnímáno jako jakási Popelka. Městské veřejné osvětlení má průměrné stáří 35let. Nyní je snaha, aby se opravovaly kabely veřejného osvětlení i s tím, že se použijí kabely, které mají další funkcionalitu na lampách, což jsou konkrétně elektronabíječky. V příštím roce jich má město v plánu umístit zhruba 300.

Další změny město čeká v oblasti energetiky. Město se chce zapojit do projektů, kdy bude mít na střechách bytových domů vlastní dynamický agregátor.

V oblasti výstavby se Pražané mohou těšit na revitalizaci Trojské kotliny, Strahova či Štvanice.