Před Obchodním centrem Šestka vyrostla Vodní elektrárna
Čtyřmetrovou sochu pojmenovanou Vodní elektrárna mohou od tohoto týdne obdivovat návštěvníci Obchodního centra Šestka v Praze 6. Dílo Lubomíra Typlta, jedné z nejvýraznějších osobností moderního umění u nás, v nadsázce ukazuje, že sochy se dají vytvořit prakticky z čehokoli.
Monumentální Vodní elektrárna vážící jednu tunu má podobu dvou školních židliček a osmi zahradních konví. „Dalo by se říci, že symetrií a tvaroslovím připomíná průmyslovou architekturu. Jde ale o fantazii, o představivost. Socha svým povrchem a tvarem automaticky přitahuje pozornost. Už při instalaci bylo vidět, že kolemjdoucí nenechává lhostejnými. Malá verze této sochy vznikla v roce 2000, myšlenka je tedy stará 21 let, ale ze své divnosti a iracionality nic neztratila,“ představuje sochu samotný umělec.
Socha z leštěného nerezu stojí nad východní nájezdovou rampou, viditelná je už z příjezdových komunikací, křižovatky nad okruhem a sjezdu z okruhu. Kolos, který vyrobila firma Kasper Kovo, muselo na místo spouštět rameno jeřábu.
Umění uprostřed nákupního centra
Vodní elektrárna však není jediným dílem, které OC Šestka svým zákazníkům představuje. Součástí obchodního centra je totiž i Sky Gallery Šestka, která v otevřeném atriu vystavuje také další díla, aktuálně například obrazy Jiřího Načeradského. Po nich přijdou na řadu velkoformátové fotografie Ivana Pinkavy a další současné umění evropských i českých malířů a sochařů. „Když se kvůli koronaviru zavřely galerie, bylo mi to jako milovníkovi a sběrateli umění líto. Protože nákupní centra mohla být v omezeném režimu otevřena, napadlo mě z nákupní galerie udělat skutečnou galerii,“ říká majitel centra Roman Pilíšek. Vůbec první výstava zde konaná patřila obrazům právě Lubomíra Typlta.
Nápad Šestky přijít v době lockdownu s překvapující podporou umění Typlt oceňuje. „Tato aktivita se setkala s nemalým úspěchem a uznáním lidí, kteří se uměním rádi obklopují. Hodně lidí se z všemožných důvodů obává vstoupit do galerie. Mívají pocit, že s uměním neumějí navázat vztah. Takto se s obrazy a sochami mohou jen tak míjet. Mohou je ignorovat, ale i se jimi zabývat. Těšit se z nich,“ myslí si umělec.
To potvrzuje i samotný majitel. „Návštěvníci na výstavy reagují velmi pozitivně, oceňují nový zážitek z nakupování. Díla současně vyvolávají různorodé emoce – jako umění samo. A tak to má být,“ dodává Pilíšek.
