Přijímačky na střední: Konkurenční boj čekají na všech typech škol

Na střední školy míří o 70 procent víc uchazečů než před pěti lety. Vyšší konkurenci u přijímaček letos čekají nejen na výběrových školách, ale i v dosud opomíjených učebních oborech. Jak se co nejlépe připravit?

Po „chudých“ letech se na střední školy nyní přelévají silné populační ročníky. „Zatímco v letech 2018 a 2019 jsme evidovali kolem 215 žádostí o přijetí, v roce 2022 dorazilo 365 přihlášek, přičemž vždy otevíráme tři nové třídy. Letošní školní rok předpokládáme převis poptávky nad nabídkou ještě vyšší, a to nejen díky demografické křivce, ale i stoupajícímu zájmu o odborné vzdělávání, včetně informačních technologií, které vyučujeme,“ uvedl ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Martin Vodička.  

Podobný nápor uchazečů v posledních letech sleduje i Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ): „Zájemců o jakékoliv studium zcela jistě přibyde i oproti loňsku. Jen v Praze končilo před pěti lety základní vzdělání přibližně 7 tisíc žáků, vloni to bylo asi 10 tisíc a na konci současného školního roku to bude přes 11 tisíc žáků,“ vypočetl.

Přijetí uchazeče závisí na většině škol na výsledcích v jednotných zkouškách z českého jazyka a literatury a matematiky, ale rozhodující může být i pololetní vysvědčení. Jaké faktory ještě rozhodují a co nepodcenit?

Důležité termíny

Oba ředitelé upozorňují, že kapacity škol budou naplněny už po prvním kole přijímacího řízení a dostat se na školu „později“ už nebude možné. Je proto nutné ohlídat si datum odevzdání přihlášky do 1. března, tu lze škole zaslat poštou, přes datovou schránku nebo donést osobně, a také termíny jednotné přijímací zkoušky, které vypisuje státní organizace CERMAT na polovinu dubna. „Žáci mají možnost se jednotné přijímací zkoušky účastnit ve dvou termínech. Mají tedy dva pokusy, z nichž se počítá ten, ve kterém dosáhli lepšího výsledku. Pokud se nemůže student, například z důvodu nemoci, přijímacích zkoušek zúčastnit, má zákonem stanovený náhradní termín,“ uvedl ředitel SSŠVT Martin Vodička s tím, že druhé kolo přijímacího řízení jeho škola nevypisuje. „Na to, že by se k nám žák dostal „později“, se opravdu nedá spoléhat, poslední 2 roky jsme v naší škole měli všechny obory zaplněny již po prvním kole přijímacího řízení, letos to bude zcela jistě podobné,“ potvrdil také ředitel školy na Jarově Miloslav Janeček.

Pololetní vysvědčení

Na pololetní vysvědčení by si měli dát pozor především uchazeči, kteří se hlásí na obory s výučním listem bez maturity. „Na učební obory školy většinou přijímají žáky právě podle výsledků na posledních vysvědčeních ze základní školy. Do přihlášky ke studiu se vyplňují známky z konce 8. ročníku a pololetí 9. ročníku, takže nadcházející pololetní vysvědčení je velice důležité,“ vysvětlil Miloslav Janeček, ředitel SOŠJ.

Známka z fyziky nebo z chování

Přijímací řízení do maturitního studia se obvykle skládá ze dvou částí – vysvědčení ze základní školy a výsledků z jednotné přijímací zkoušky, které by podle nařízení ministerstva měly mít minimálně 60procentní hodnotu v celkovém hodnocení. „Z vysvědčení ze základní školy se v přijímacím řízení hodnotí nejen průměrný prospěch, ale i samostatné předměty čeština, matematika a fyzika. Uškodit a strhnout body může také snížená známka z chování. Celkově má ale prospěch ze ZŠ u nás 20procentní váhu, jelikož nároky učitelů na ZŠ bývají různé. Většinou platí, že uchazeč, který má výborné jednotné testy z češtiny a matematiky, má dobré výsledky i na vysvědčení, naopak se ale někdy stává (a bylo to vidět během pandemie), že někteří jedničkáři ze ZŠ mají v jednotných testech výsledky horší,“ vyjmenoval Martin Vodička, proč na své škole raději zvolil vyšší 80procentní váhu jednotných testů.

„Přijímačky nanečisto“

Velkou konkurenční výhodou je mít natrénovány typy úloh, které se v jednotných testech z českého jazyka a matematiky objeví. Na webových stránkách CERMATu lze nalézt a vyzkoušet přijímací zkoušky z minulých let. Některé školy také nabízí uchazečům o studium přípravné kurzy zdarma. „O přípravné kurzy na přijímací zkoušky je zpravidla velký zájem a tím, že jsme je v posledních letech začali dělat distančně, můžeme vyhovět všem uchazečům, kteří mají o kurz zájem. V loňském roce se jednalo o více jak 100 uchazečů. Kurz je pojatý jako trénink typových úloh na přijímací zkoušky, aby studenti poznali, co je čeká, neslouží jako klasické doučování. Doučit se v tak krátkém časovém horizontu matematiku nebo český jazyk za několik let zkrátka není úplně možné,“ dodal Martin Vodička.