Pro odstraňování staveb poničených povodní lze využít zjednodušené postupy

Posudek autorizovaného statika (nebo jiné autorizované osoby), písemné oznámení nebo protokol na místě. To během takové mimořádné události, jako jsou letošní povodně, stačí pro okamžité odstranění poškozené stavby, provádění terénních úprav a dalších stavebních prací pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti zasažených nebo poškozených staveb. Nový stavební zákon v § 263 až 265, respektive metodický pokyn z 15. 9. 2024 vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, umožňuje snadnější postup odstraňování nemovitostí poškozených nedávnou přírodní katastrofou.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je v případě nutného odstranění poničených nebo nebezpečných staveb proces velmi podobný předchozí právní úpravě, která byla dostačující.  Při mimořádné události a ohrožení zdraví osob či zvířat proto není nutné nejprve získat povolení k odstranění stavby, není nutná ani dokumentace pro její odstranění. Zákonodárci ponechávají dostatek volného prostoru pro aktivitu stavebních úřadů a řešení specifických projevů a dopadů havárie případ od případu. ČKAIT však nadále důrazně doporučuje, aby v případě, že se v obci vyskytují silně poškozené stavby, byly tyto nejprve prohlédnuty autorizovanými statiky, a to ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem (IZS), zástupci obce či dalších osob. 

„Velmi důležitým členem týmu je při rozhodování o odstraňování stavby poškozené povodní i psycholog. Jsme inženýři, umíme posoudit technický stav poškozené budovy, ale někdy může být velmi těžké říci někomu, že dům, který celý život budoval, musí jít k zemi. Je nutné volit správná slova a lidem, kteří jsou zasaženi přírodní katastrofou, je vhodné nabídnout i psychologickou podporu. Pokud se jedná o odstranění stavby v rámci zásahu IZS, pak o opatření rozhoduje velitel zásahu, zpravidla na doporučení statika, bez stavebního úřadu. Respektive obvykle může zajistit odstranění stavby, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost komunikace, průjezd, osoby pohybující se na komunikaci a podobně. Povinnosti směrem ke stavebnímu úřadu mohou být řešeny až poté, ovšem bez zbytečného odkladu,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Seznam autorizovaných statiků, kteří jsou již zapojeni nebo jsou připraveni pracovat v oblastech postižených povodněmi, má vždy oblastní kancelář ČKAIT, Krajské operační a informační středisko (KOPIS), případně i velitel zásahu. Velitel zásahu by měl v první fázi po opadnutí povodně zajistit koordinaci povolávání autorizovaných statiků a určovat jejich působení v území, aby nedošlo k chaotickému a nekoordinovanému působení.

KOPIS ve spolupráci s předsedou oblasti ČKAIT doplňuje seznamy potřebných autorizovaných osob a předává je veliteli IZS. IZS by pak měla ve spolupráci se starosty a místní samosprávou informovat občany, kdy jejich poničený dům navštíví statik. V první fázi není optimální, aby statiky povolávaly soukromé osoby, protože pak se stává, že v jedné ulici je odborníků zbytečně mnoho a jiní majitelé silně poškozených nemovitostí naopak nemohou sehnat nikoho. Podle zpráv autorizovaných osob ČKAIT z terénu je koordinace jejich povolávání do postižených území bohužel místy nadále nedostatečná.

Inženýrská komora doporučuje, aby autorizovaní statici pracovali ve dvou- až tříčlenných skupinách, které mají přidělené území a pohybují se společně s pracovníkem IZS/Hasičského záchranného sboru. Po prvotním statickém posouzení stavby rozdělují stavby do tří skupin (vyhodnocení pohledem autorizované osoby):

1. stavba svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, doporučuji odstranit stavbu nebo její část;

2. stavba je v závadném stavu, doporučuji:

• zabránit přístupu do stavby
• vyloučit provoz v okolí stavby do vzdálenosti:
• vymezit ohrožený prostor zábradlím nebo páskou ve vzdálenosti:
• … a rozhodnout později;

3. stavba bezprostředně neohrožuje bezpečnost osob v interiéru, je možno zahájit vyklízení, čištění, vysušování a opravy.

Stavebník je povinen případné odstranění stavby nebo terénních úprav během mimořádných opatření neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. Toto oznámení může učinit písemně nebo ústně do protokolu (např. při stavební kontrole prováděné věcně a místně příslušným stavebním úřadem) anebo v elektronické podobě. Jeho součástí musí být náležitosti podání podle správního řádu. Ve zkratce jde o co nejpřesnější identifikaci oznamovatele, předmětu oznámení (co se oznamuje) i samotné stavby. Povinnosti platí pro fyzické i právnické osoby.

Odstranit stavby ve zjednodušeném režimu lze i po opadnutí povodňové vlny. Povodeň způsobuje škody nejen bezprostředně, ale i se zpožděním. Stav budovy nelze v řádu dní a někdy ani týdnů považovat za konečný. Pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události může stavební úřad na základě oznámení rozhodnout o tom, že upustí od povolení odstranění stavby a omezí obsah žádosti o povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější míru, případně rozhodne o dalších úlevových opatřeních. Může se také účastnit prohlídky staveb a na místě pomoci občanům s podáním oznámení.

Mimořádná opatření pro předcházení důsledkům bezprostředně hrozící živelní pohromy nebo závažné havárie se vztahují ke stavbám nebo pozemkům a terénním úpravám. Spočívají podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňují ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám. Zákon pojmenovává například provedení terénní úpravy, násypu, ochranného valu nebo hráze, úpravu stavby, odstranění stavby, zřízení zábran, zátarasů a podobných technických zařízení, popř. též realizaci nových staveb.

Výjimky však existují. „Pokud se jednalo o takzvanou černou stavbu, tedy nepovolenou, nelze takovou stavu obnovit v rámci zjednodušených postupů, ani pokud podlehla povodni,“ upozorňuje Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha a Středočeský kraj a předseda Technické komise ČKAIT.

Řada vlastníků vážně poškozených staveb jistě využije zjednodušený postup k jejich odstranění nebo k opravám. ČKAIT varuje před unáhlenými kroky při obnově staveb. Stavby i pozemky se musí nejprve důkladně sanovat a musí řádně vyschnout. To vzhledem k blížící se zimě může trvat i několik měsíců, někdy i let. Je třeba také přednostně obnovit veškerou infrastrukturu – inženýrské sítě, dodávky pitné vody, komunikace. 

„Mnozí občané z postižených oblastí proto budou muset využívat delší dobu náhradní bydlení. Zahájení obnovy silně zaplavených staveb si neumím představit dříve než na jaře příštího roku. Je třeba si uvědomit, že povodeň způsobuje škody nejen bezprostředně, ale havarijní situace může nastat i se zpožděním. Stav budovy nelze v řádu dní, někdy i týdnů považovat za konečný. Prvotní vizuální prohlídka by měla předcházet vyklízení a sanaci. Následovat by měla standardní prohlídka – pasportizace stavu, kterou provede odborník a doporučí další postup, “ dodává Ing. Michal Drahorád, místopředseda ČKAIT a předseda Profesního aktivu Statika a dynamika staveb, Mosty a inženýrské konstrukce, Zkoušení a diagnostika.

Je třeba počítat s tím, že vysoušení zaplavených budov bude trvat měsíce a bude energeticky velmi náročné. Předsoušení agregáty trvá obvykle 5 až 10 dní. Dosoušení, kdy je nutné intenzivnější vytápění a časté větrání, trvá minimálně dva měsíce, ale někdy i roky. Několik topných sezon bude nutné postižené části budovy přetápět. Rychlé vysušení zaplavené stavby pouhým větráním místností je velmi obtížné a dlouhé. Závisí i na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu.

Vážným nebezpečím jsou budoucí mrazy. Pokud se budou zaplavené prostory využívat, je třeba počítat s tím, že povodňová voda s sebou přinesla silné znečištění, že vysoká vlhkost vytváří podmínky pro výskyt plísní a dřevokazných hub a že pobyt ve vlhkých budovách může vyvolávat řadu alergických reakcí a onemocnění.

ČKAIT doporučuje dobře zvážit, zda využít projektovou dokumentaci k původní stavbě, jak nový stavební zákon umožňuje ve lhůtě do šesti měsíců od živelní události. Zejména pokud povodeň poničila starší stavbu, je vhodné se zamyslet nad aktuálními potřebami vlastníka a uvážit změnu kvality bydlení i v návaznosti na zvýšení stability stavby např. při případných opakovaných povodních.

Komora doporučuje spolupráci s autorizovanou osobou, jež může posoudit efektivitu prováděných oprav a případně navrhnout nové, odolnější, energeticky i dispozičně efektivnější řešení, které zohlední i případná chystaná protipovodňová opatření. Záměr či projekt obnovy či nové výstavby lze připravovat, teprve až se situace aspoň částečně stabilizuje.

V každém případě nová výstavba s využitím modulárních prvků může být mnohdy dokončena i rychleji než sanace a následné opravy. Potvrdily to rovněž zkušenosti s obnovou domů zničených tornádem na jižní Moravě v roce 2021, kde mnozí dokázali bydlet v novém do roka od ničivé události. Je však třeba počítat se stavebními náklady cca 60 000 Kč/m². „Podcenění účasti odborníka se účastníkovi může nevyplatit nejen finančně, ale i zdravotně,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek.

Více informací:

www.ckait.cz Poučení z likvidace povodňových škod v roce 1997 a 2002
www.mmr.cz Metodický pokyn – výjimky ze stavebního zákona při povodních z 15. 9. 2024