Průměrný český investor za první tři měsíce letošního roku odepsal téměř 5 %

Finanční trhy výrazně pocítily v prvním čtvrtletí 2022 dopady globálně se zpřísňující měnové politiky a válečného konfliktu na Ukrajině. Podle Indexu českého investora CII750 podílové fondy ve výsledku odepsaly téměř 5 %. Průměrný český investor tak ztratil velkou část dosažených zisků z předchozího roku, když si z roku 2021 odnesl 7% zhodnocení. Na záporném výsledku se podílí jak akciové fondy s poklesem -6 %, tak dluhopisové fondy se ztrátou -4 %.

„V kontrastu s převažujícím trendem trhu se naopak dařilo fondům investujícím do komodit, hodnotových akcií či regionu Latinské Ameriky. Slušnou rezistenci proti poklesům předvedly i fondy českých státních dluhopisů s krátkou dobou splatnosti či fondy zahraničních státních protiinflačních dluhopisů. K březnu zůstává stále atraktivní investiční výkonnost v delším časovém horizontu, když průměrný investor za čtyřleté období zhodnotil svůj jednorázový vklad o téměř 4 % ročně, zatímco v akciovém fondu dokonce o víc jak 7 % ročně,“ komentuje vývoj Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Výkonnost akciových podílových fondů kopírovala vývoj předních tržních indexů, když akcie vyspělých zemí klesly o 5,5 %, zatímco akcie rozvíjejících se ekonomik ztratily 7,3 %. U defenzivnějších fondů sehrálo pozitivní roli velké zastoupení fondů orientovaných na český dluhopisový a peněžní trh. Svůj vliv na celkovou výkonnost měly i měnové kurzy. Dolar vůči koruně za první kvartál lehce posílil, což investorům do dolarových aktiv zlepšilo kvartální výsledek. I nadále však zůstávají velice atraktivní fondy zajištěné proti měnovým rizikům, což je dáno především vyššími českými úrokovými sazbami proti euru a dolaru.

„Po výkonnostně silném roce 2021 byly trhy v prvním čtvrtletí silně zasaženy negativními faktory. V lednu si akcie prošly cenovým propadem vyvolaným zejména očekáváním zpřísnění měnové politiky. Koncem února pak jednoznačně začaly převažovat obavy z ekonomických důsledků ruské invaze na Ukrajinu. Po prvním březnovém týdnu se ale začaly akcie postupně lehce zotavovat,“ komentuje vývoj Richard Bechník.

Výraznými změnami letos prochází především akcie rozvíjejících se ekonomik, když znatelně ztratily na své hodnotě. Jedním z důvodu byl vývoj čínského finančního trhu. V jeho případě se jednalo o obavy související s novým zdejším propuknutím viru omikron a následným preventivním uzamčením významných ekonomických center. Další důvod horší výkonnosti rozvíjejících se trhů pochopitelně vychází z válkou těžce zasaženého regionu východní Evropy.

„Vinou uzavření Moskevské burzy a omezením ze strany Ruské centrální banky nebylo možné stanovit hodnotu cenných papíry ruských společností. Některé fondy proto musely pozastavit své oceňování. Mnoho českých investorů tak prozatím disponuje poslední známou hodnotou své fondové investice pouze z konce února. Jedná se téměř výhradně o fondy s orientací právě na východní Evropu,“ dodává Richard Bechník.

Díky zdražení ropy a zemního plynu se letos zatím daří především sektorům energií, a to i po jejich cenovém poklesu po prvním březnovém týdnu. Velká část komodit se totiž stále drží na znatelně vyšších úrovních. Prudkých růstem si prošly i například průmyslové kovy jako měď nebo hliník. Válečný konflikt pak poslal v cenách výše cenné kovy, jako je zlato a stříbro. Velkou odolnost vůči propadům trhu vykázaly i veřejné služby díky zdražení elektřiny. Dále se celkem dařilo zdravotnictví jako ekonomicky neutrálnímu sektoru. Tomu navíc může hrát do karet i posílená poptávka z titulu samotné války. Necyklické spotřební zboží také dokázalo být celkem rezistentní, a to i navzdory riziku zvýšených nákladů surovin vstupujících do výroby.

Tabulka: Pět nejvýnosnějších a pět nejméně výnosných fondů za 1. čtvrtletí 2022

Tabulka ukazuje na umístění fondů podle jejich výkonnosti přepočtené do české koruny.

Zdroj: Swiss Life Select a Refinitiv