Putinovi agenti v Praze
Projekt režisérky Petry Tejnorové volně vychází ze stejnojmenné knihy Ondřeje Kundry, ze které čerpá příběh jediného odhaleného ruského agenta po roce 1989 – českého občana Roberta Rachardža. Nová inscenace na pomezí divadla a filmu souboru Temporary Collective s názvem Putinovi agenti bude mít premiéru již 8. října na scéně divadla Jatka78. „Asi před rokem za mnou přišla Petra Tejnorová a Honza Tošovský s tím, že by podle mé knihy Putinovi agenti chtěli udělat inscenaci. Připadalo mi to jako dobrý nápad, a když mě o něco později pozvali na ukázku, jak by představení mohlo vypadat, byl jsem z toho nadšen. Mělo to spád, vtáhlo to publikum a zároveň to řešilo téma, které je ve veřejném zájmu řešit,“ dodává autor knihy Putinovi agenti Ondřej Kundra.
Pro přenesení politické kauzy na divadelní scénu tvůrci využívají tzv. žánru live cinema, ve kterém dochází k propojení divadelního jazyka a filmové technologie. Průvodcem a jediným hercem večera je Petr Vančura. Ten diváky provede jedinečným zážitkem, který se odehraje jenom jednou, právě v ten daný večer, jen před jejich očima za pomoci moderní techniky. Do tvůrčího týmu si režisérka Petra Tejnorová přizvala dále dramaturgy Jana Tošovského a Ninu Jacques, scénografa Antonína Šilara, střihačky Zuzanu Walter a Petru Maceridu, kameramany Kryštofa Melku, Marka Bartoše, Dominika Žižku a další. Inscenace bude uvedena v reprízách 9. a 10. října.
„V našem divadelním filmu skládáme fragmenty ze života agenta Roberta Rachardža a jeho mnohé špionážní úspěchy,“ vysvětluje režisérka Petra Tejnorová. Kauza ruského agenta není ani po deseti letech uzavřená a stále v ní objevujeme nové informace. „Proto má smysl se touto kauzou v divadle i dnes zabývat. Jen bylo potřeba najít ten správný způsob, jak tento neuvěřitelný příběh pro diváky co nejlépe zprostředkovat, aby ho mohli opravdu prožít. Najít průsečík mezi divadlem a špionážním thrillerem, mezi tajemstvím, napětím a fakty,” uzavírá režisérka.
Porevoluční vývoj a vstup Česka do NATO v roce 1996 a o šest let později i do EU posílil přesvědčení veřejnosti, že nám již velká rizika nehrozí. Případ Roberta Rachardža je možná klíčem k pochopení toho, jak důležité pole je Česká republika pro Ruskou federaci. Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas často hovoří a upozorňuje na podceňování schopnosti ruských tajných služeb: „Rusko nebylo více než dvacet let prioritou, a ti, kdo na jeho nebezpečnost upozorňovali, riskovali často své kariéry. Ruská špionáž funguje na jiných principech. Tamní služby investují mnoho času a peněz do dlouhodobých projektů, často bez vyhlídky na okamžitý úspěch. Pokud naverbujete dvacetiletého studenta, může trvat desítky let, než vám bude užitečný. Ale v momentě, kdy se tak stane, mohou být následky ničivé.“
Foto: Michal Hančovský a Katarína Hudačinová
Inscenační tým:
Dramaturgie: Jan Tošovský, Nina Jacques
Výprava: Antonín Šilar
Hudba: Jan Nedbal
Kamera: Kryštof Melka, Marek Bartoš, Dominik Žižka
Střih: Zuzana Walter, Petra Maceridu
Světelný design: Robert Palkovič
Zvuk: Jan Sedláček
Technická podpora: Erik Bartoš
Produkce: Michal Somoš, Tereza Baschová
Hraje: Petr Vančura
