Putinův režim letos na ropě a plynu zkasíruje bezmála 3000 miliard korun

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun. K výraznému nárůstu příjmů ruského rozpočtu má dojít ze tří klíčových důvodů.

Zaprvé, Rusku nahrává, že teroristický režim Hamásu, který si zvolili obyvatelé Gazy, loni krvavě udeřil na Izrael. Výsledkem je izraelská odveta a zvýšené blízkovýchodní napětí, které zvyšuje světové ceny ropy a plynu, tedy i příjmy Kremlu.

Zadruhé, Kremlu se daří obcházet západní sankce prostřednictvím neoficiální, stínové flotily tankerů operující v ruských službách. Existence této flotily umožňuje minimalizovat sankční slevu na vyvážené ruské ropě. Například letos v dubnu se Rusku dařilo prodávat svoji ropu Ural Indii za 75 dolarů za barel, tedy 15 dolarů nad stropem stanoveným sankcemi.

Zatřetí, Kreml rovněž navyšuje těžební daně domácím energetickým podnikům, včetně Gazpromu.

Gazprom, ruský plynárenský monopol, se přitom loni topil v rekordní ztrátě, v přepočtu přes 160 miliard korun. Ztrátový byl poprvé od roku 1999. Rusko totiž nyní dodává Evropě nejméně plynu od počátku 70. let minulého století, přičemž Asie zatím markantně snížený odběr nedokáže kompenzovat.

Ruské dodávky potrubního plynu do Evropy jsou teď zhruba jen šestinové v porovnání se situací před válkou na Ukrajině a před covidem. Potrubní plyn mají z Ruska ve větší míře již jen čtyři evropské země, a sice Slovensko a Rakousko, kam proudí přes Ukrajinu, a Maďarsko a Srbsko, které jej dostávají černomořským plynovodem.

Evropské země, včetně některých ze západní části EU, získávají ruský plyn také ve zkapalněné podobě, avšak objem tohoto ruského vývozu do Evropy zůstal loni zhruba shodný jako předloni. Navíc, koncem letoška vyprší pětiletá dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. A prodloužena zřejmě nebude… Takže Rakousko a Slovensko budou muset zřejmě hledat jinde…

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank