Rekordní Ptačí hodinka: Lidé pozorovali téměř 800 tisíc ptáků, nejvíc bylo sýkor koňader

Přes 35 tisíc lidí se 5.–7. ledna zapojilo do zimního sčítání ptáků během akce Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO). Pozorovali více než 792 tisíc ptáků, což je prozatím nejvíce ze všech šesti uplynulých ročníků tohoto projektu. Díky němu ČSO získá důležité údaje o ptácích, kteří v Česku zimují. Prvenství obhájila sýkora koňadra, kterou zaznamenalo přes 88 % sčitatelů. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz.

Sýkora koňadra pošesté v řadě získala pomyslnou korunu královny českých krmítek. Ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují. „Statistiku nejpočetnějších ptáků sýkora koňadra letos ovládla s počtem 142 tisíc jedinců, na druhém místě byl vrabec polní se 117 tisíci a za ním vrabec domácí s počtem 101 tisíc. Vrabcům v jejich umístění významně pomáhá, že létají na krmítka ve velkých hejnech, která mají v průměru 10 jedinců,“ vysvětluje Eliška Konopáčová, koordinátorka Ptačí hodinky z ČSO.

Žebříček druhů, které navštívily největší procento krmítek, se ale liší. „První příčku drží sýkora koňadra, která přiletěla na 88 % sčítacích míst. Za ní je sýkora modřinka se 72 %. A na třetím místě je kos černý. To je pořadí, které je dlouhodobě stejné. Nicméně u kosa černého pozorujeme významný nárůst v procentu sčítání. Letos přiletěl na 69 % krmítek, což je meziroční nárůst o 15 procentních bodů. Můžeme to označit za příjemné překvapení tohoto ročníku,“ sděluje Konopáčová.

Mezi deset nejčastěji pozorovaných druhů se letos nově dostala červenka obecná, kterou pozorovalo 30 % sčitatelů, loni to bylo 20 %. „Důvodů může být více. V hnízdním období česká populace červenek za poslední desetiletí mírně posílila. Proto je možné, že i u zimujících červenek vidíme zvyšující se trend. Kromě toho může početnost červenek během sčítání ovlivňovat i počasí celého předcházejícího roku, například vlhké jaro. Jako hmyzožravý druh hledající potravu na zemi má červenka výhodu, když za vlhkého počasí ze země vylézá více bezobratlých. Vlhké jaro tedy může podpořit hnízdní úspěšnost červenek v daném roce, což se odrazí i na jejich zimujících počtech“ vysvětluje Konopáčová.

Účastníci letos během jedné sčítací Ptačí hodinky pozorovali průměrně více ptáků než loni. „Letos to bylo 33 ptáků, loni 28. Pravděpodobný vliv mělo počasí. Během ročníku 2023 bylo teplo, ptáci měli dostatek přirozené potravy a nemuseli létat na krmítka. Naopak letos byly teploty nižší a v neděli dokonce nasněžilo, takže ptáci hledali potravu v blízkosti lidí,“ říká Konopáčová.

Je velmi zajímavé, podívat se na výskyt jednotlivých ptáků na mapě Česka. Jedním z druhů, který vykazuje zajímavé rozdíly v rozšíření, je stehlík obecný. Zjednodušeně lze říct, že větší šance vidět stehlíka obecného měli účastníci na jižní Moravě. Konkrétně na Hodonínsku pozorovalo stehlíky 34 % účastníků, oproti tomu nejméně to bylo na Táborsku – 8 % účastníků.

Stejně jako v jiných letech, i letos se během Ptačí hodinky objevilo i pár jedinců výjimečně zimujících druhů, jejichž většinová populace odlétá zimovat do Středomoří. Zaznamenali jsme například 138 rehků domácích ale i holuby hřivnáče, konipasy bílé či pěnice černohlavé.

Šestého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 5. do 7. ledna se zúčastnilo 35 274 lidí z celého Česka, kteří odeslali 24 444 hodinových sčítání, během kterých pozorovali 792 587 ptáků. To z ročníku 2024 činí prozatím nejúspěšnější Ptačí hodinku, co se týká počtu dobrovolníků, sčítání i ptáků „Mezi sčitateli najdeme 4 tisíce rodin, přes 250 školních kolektivů a přírodovědných kroužků a také několik sčitatelů v úctyhodném věku nad 90 let. Více než 60 % účastníků se letos neúčastnilo poprvé, ale sčítali již při některém z předchozích ročníků. Je potěšující vědět, že Ptačí hodinka se pro mnohé stává příjemnou lednovou tradicí a zahajují tak nový rok ve spojení s přírodou. Taková data jsou pro nás navíc velmi cenná, jelikož ukazují, jak se zimní početnost ptáků mění v konkrétním místě,“ doplňuje Konopáčová.

Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. „Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň žádáme o nahlášení na birdlife.cz/choroby, kde jsou i další informace,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.

Jakmile se v průběhu března oteplí, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.

Ptačí hodinka je pouze jedním z programů občanské vědy ČSO, do kterých se může veřejnost zapojit. Další programy najdete na birdlife.cz/obcanska-veda/.

Aktuálně se můžete zapojit do projektu mapování zimujících rehků domácích, což je doprovodná akce ke kampani pták roku 2024 a informace o ní naleznete na birdlife.cz/rehci-v-zime/. Oblíbeným programem je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilci ale dorazí už v únoru a někteří z čápů v Česku už i zimují. Více informací na birdlife.cz/capi.