Restaurace drží nad vodou rozvážka jídel, na obědy lidé stále příliš nechodí

Zajít si v polední pauze na pracovní oběd? Češi na to ani po dlouhých lockdownech příliš neslyší. Najíst se do restaurace jich chodí mnohem méně než před začátkem koronakrize. Obědové tržby tak stravovacím zařízením pomáhá dohánět rozvážka jídel, která zůstala populární i poté, co se začátkem léta restaurace zcela otevřely po předchozích omezeních. Vyplývá to z Ticket Restaurant Card Indexu. Ten je sestaven z plateb více než 250 tisíc zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant Card od společnosti Edenred.  

Přímo v restauracích lidé zaplatili letos v červenci o 65 procent obědů méně než v době před lockdownem, v srpnu byl pak propad nižší, ale stále ještě šedesátiprocentní. Tak dramaticky ale Češi na restaurace přeci jen nezanevřeli – i přes konec omezujících opatření totiž stále ve velkém nakupují jídla prostřednictvím dovážkových služeb. 

Zatímco před koronavirovou pandemií se dovážkové služby podílely na všech obědových transakcích restaurací z 3,5 procenta, v srpnu byl jejich podíl výrazně vyšší – 13,5 procenta. „Když tyto obědy připočteme k těm, které lidé snědí přímo v restauracích, pak vidíme, že propad prodejů jídel v restauracích je o něco nižší. Konkrétně jde proti období před koronakrizí o pokles o 44 procent. Ukazuje se, že stále mnoho lidí dělá z domova, nebo nechodí do práce ve všechny pracovní dny. Obědy pak řeší právě přes dovážkové služby, nebo si suroviny nakoupí v obchodě a uvaří si sami,“ říká obchodní ředitel společnosti Edenred Petr Šorna. 

Průměrná výše plateb za obědy v restauracích

Propad počtu transakcí v restauracích – oproti situaci před covidovou pandemií

Právě „obědové“ restaurace jsou těmi, které na koronakrizi zatím doplácejí nejvíce. Podle ohlasů restauratérů totiž večerní tržby – za jídla i nápoje, jsou výrazně lepší než ty v poledním čase.  „Krize gastronomie rozhodně není zažehnána. Pokud by se situace s covidem zhoršila a lidé se z kanceláří opět ve velkém stěhovali domů, může to mít na restaurace zaměřené na vaření jídel fatální dopad. Uzavírání restaurací nebo omezování nabídky by se samozřejmě promítlo i do zhoršeného stravování zaměstnanců. Proto se domníváme, že stát by měl sektoru pomoci,“ říká Šorna. Gastrosegmentu pomáhá i samotný Edenred prostřednictvím svého dlouhodobého věrnostního programu, kterým reagoval na covidovou situaci. Za každou platbu oběda za více než 100 korun prostřednictvím obědové karty vrací firma strávníkům pět korun zpět.  U restaurací, které v jeho mobilní aplikaci inzerují své nabídky, pak je cashback dokonce ve výši 10 korun.

Pokud jde o výši útrat za obědy, ty se v létě držely na rekordní úrovni. V červenci i srpnu byla průměrná výše platby za jídlo podle TRC Indexu 138 koruna 20 haléřů. Edenred přitom očekává, že s ohledem na rostoucí ceny surovin i dalších nákladů restaurací budou ceny jídel a tím i výše útrat nadále růst i v dalších měsících.

Vůbec nejvíce nyní za obědy platí lidé v Plzni, Praha, kde je nejrozšířenější home office je až na druhém místě. Nejnižší útraty pak mají lidé na severu Moravy – v Olomouci a Ostravě.