Rodiče budou muset sáhnout na začátku školního roku do rezerv
Rodiny školou povinných dětí čeká extrémně náročné období. Vedle šokujícím způsobem rostoucích cen energií a potravin útočí na rodinné rozpočty také náklady spojené se začátkem školního roku. Čtvrtina rodičů přitom už nyní ví, že nebudou moci dětem zaplatit vše, co budou během školního roku potřebovat. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity realizovala na přelomu července a srpna agentura Ipsos.
Podle dat z výzkumu bude muset více než 12 % rodičů kvůli běžným výdajům spojeným se školní docházkou sáhnout do svých rezerv a 26 % uvádí, že na všechno jim peníze stačit nebudou. Jejich děti si tak budou muset odříci kroužky, výlety či finančně nákladné sportovní a lyžařské kurzy.
Dalších 36 % pak uvedlo, že rodinný rozpočet tyto výdaje výrazně pocítí. „To ale není nic nestandardního, výdaje na děti jednoduše ukrajují z rodinného rozpočtu výrazné částky běžně a rodiče s nimi v září a lednu už zpravidla počítají nebo by měli počítat,“ míní Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity a matka dvou dětí, s tím, že v roce 2020 čeští ekonomové vyčíslili náklady na výchovu dítěte do 18 let na 1,6 milionu korun. „A troufám si říci, že za uplynulé dva roky tato částka kvůli inflaci stoupla ke dvěma milionům,“ dodává Machová.
Zatímco loni více než polovina rodičů (54 %) utratila za výbavu na začátku školního roku za jedno dítě maximálně 2000 Kč, letos se jich do této sumy vejde jen necelých 33 %. Nejvíce rodičů – 37 % – pak počítá s tím, že utratí od dvou do čtyř tisíc korun. „Statistiky říkají, že školní výbava zdražila o 5 až 10 %. Daleko výrazněji, téměř o 20 %, pak rostou ceny v oddíle odívání a obuv,“ říká Martina Machová a připomíná, že „školní“ náklady mohou ulehčit benefity od zaměstnavatelů – ať už ty volnočasové anebo v Cafeterii. „S jejich pomocí lze třeba uhradit jazykový kurz, v kamenných i on-line knihkupectvích, jako jsou Kosmas, Grada či Luxor, koupit učebnice či knihy. Lze za ně dítěti pořídit nové brýle či kontaktní čočky,“ uvádí příklady Machová.
Taška, pero, pastelky… jsou jen začátek
Dalšími položkami, se kterými musí rodiče školáků kalkulovat, jsou obědy, družina či školní klub, školní kroužky anebo jízdné. Právě do nich se přitom promítají již zmiňované ceny energií a potravin. „Řada škol už ke zdražení obědů o 10 až 15 % přistoupila v průběhu minulého školního roku a rostoucí ceny je podle mne donutí k opakování tohoto kroku od 1. září,“ míní Martina Machová.
S tímto názorem rozhodně není jediná. Podle výzkumu totiž většina rodičů (43 %) počítá s tím, že jejich měsíční náklady na tyto položky na jedno dítě budou mezi jedním a dvěma tisíci.
Nejčastěji tato odpověď zaznívala v Praze a v Olomouckém kraji (60 a 62 %). Na Vysočině a v Ústeckém kraji (56 a 51 %) více než polovina rodičů věří, že se vejde do tisíce korun. S částkou od dvou do pěti tisíc korun měsíčně počítá celorepublikově více než 18 % dotazovaných.
Posledními položkami, které rodiny na začátku roku zpravidla musí hradit, jsou mimoškolní aktivity, například školné v základní umělecké škole, členské poplatky ve sportovních klubech či kurzovné v nejrůznějších kroužcích. Třetina (30 %) kalkuluje s tím, že se s těmito výdaji vejde do 3000 korun za pololetí. „Je to zhruba stejně jako v loňském roce. S částkou do 5000 korun počítá 23 % rodičů a s vyšší sumou 21 %,“ vypočítává Machová a dodává, že absolutní většina rodičů hradí školní výdaje z běžných příjmů, případně z přídavků na dítě. „Jen 5 % zaměstnanců využívá volnočasové benefity a 2 % cílené příspěvky od zaměstnavatele,“ konstatuje Machová a dodává: „Myslím, že firmy mají velký prostor, jak svým lidem v této komplikované době pomoci. Navýšení částky na volnočasové benefity je totiž pro obě strany z daňového hlediska výhodnější než navýšení mzdy. Pro zaměstnance je z hlediska příjmu přibližně o 35 % výhodnější než poskytnutí stejné sumy v peněžní formě.“
Průzkum byl realizován na přelomu července a srpna 2022 a zúčastnilo se ho 315 respondentů s dětmi do 15 let.
Foto: Sodexo
