Rok 2022 byl v Zoo Praha přelomový

Po dvou „covidových“ letech se Zoo Praha vrátila k normálnímu fungování a navzdory nižšímu počtu zahraničních turistů i zhoršující se ekonomické situaci rovněž k vysokým číslům návštěvnosti: V roce 2022 prošlo jejím branami celkem 1 419 122 návštěvníků. Svým způsobem šlo o přelomový rok jak v pozitivním slova smyslu (otevření Rezervace Dja), tak v tom negativním (zejména růst cen energií).

Otevření Rezervace Dja 

Po necelých třech letech výstavby byla v Zoo Praha otevřena Rezervace Dja – velkoryse pojatý pavilon určený pro gorily i pro další zástupce fauny Konžské pánve. Rezervace Dja je do značné míry inspirována stejnojmennou biosférickou rezervací, která se nachází v Kamerunu a kde probíhá vzdělávací a osvětový projekt Zoo Praha Toulavý autobus. Její centrální část je osazena množstvím rostlin, které evokují tropický deštný les, a atmosféru dokresluje prostorový zvuk. Dalšími doplňky pavilonu jsou např. školní třída dovezená z Kamerunu nebo stan strážců rezervace vybavený vedle replik i řadou originálních předmětů. Pražská Rezervace Dja sklízí skvělé ohlasy jak od návštěvníků, tak od zahraničních odborníků. 

Mojin příběh pokračuje 

Kisumu a Duni v Rezervaci Dja. Foto Miroslav Bobek

Rozhodnutí ponechat Richarda s jeho dvěma syny Kiburim a Nuruem v původním pavilonu goril otevřelo možnost vytvořit v Rezervaci Dja novou chovnou skupinu. Koordinátor Evropského chovného programu goril nížinných navrhl doplnit trojici „pražských“ samic – Kijivu, Shindu a Kambu – a mladého samečka Ajabua novým vůdčím samcem a také další samicí s tím, že v takto vytvořené skupině bude dvěma samicím umožněno rozmnožování. Doporučil umístit do Prahy samce Kisuma, který doposud žil v rakouském Schmidingu, a samičku Duni, která pochází ze španělského Cabárcena a je dcerou slavné gorily Moji. Toto doporučení předčilo veškerá naše očekávání: Mojin příběh může díky její dceři dál pokračovat u nás v Praze.

Další obyvatelé Rezervace Dja 

Samice kočkodana Brazzova. Foto Petr Hamerník

O Rezervaci Dja se sice ze setrvačnosti mluví jako o novém pavilonu goril, ale ve skutečnosti představuje jedenáct druhů druhů obratlovců a osm druhů bezobratlých. Úplně poprvé zde návštěvníci Zoo Praha mohou vidět kaloně plavé či některé zástupce bezobratlých, například nefily zlaté a zákeřnice hrozivé. Jiné druhy se v Zoo Praha již objevily, byť ve vzdálené minulosti. Příkladem může být velmi atraktivní kočkodan Brazzův, který byl krátce držen v letech 1954 a 1968/69. Další druhy savců Rezervace Dja jsou chovány tradičně a dříve byly umístěny v jiných částech zoo. Jde o guerézy pláštíkové, jež nyní sdílejí expozici s gorilami nížinnými, talapoiny severní, štětkouny africké, osináky africké a krysy obrovské.

Skvělá mláďata 

Během roku 2022 se v Zoo Praha narodilo 450 savců a vylíhlo 475 ptáků a 318 plazů a obojživelníků. Souhrnně šlo o 218 druhů uvedených čtyř skupin obratlovců; v případě plazů dosáhli chovatelé rekordu čtyřiceti rozmnožených druhů. Mezi návštěvníky si patrně největší oblibu získala samička hrabáče kapského a trojčata vlků hřivnatých.

Média velice zaujalo líhnutí želv záhadných – druhu, který se do Zoo Praha dostal ještě předtím, než byl vědecky popsán a který se bez lidského zásahu rozmnožuje v pavilonu Indonéská džungle. Z chovatelského hlediska jsou pak za nejcennější považovány odchovy gorala sečuánského, klokánka krysího, satyra Cabotova, loríčka zlatouchého a trnorepa somálského.

Začátek chovu luskounů 

Samec luskouna krátkoocasého. Foto Petr Hamerník

V dubnu 2022 byl z Taipei Zoo dovezen pár luskounů krátkoocasých, samec Guo Bao i samice Run Hou Tang. Zoo Praha se tak stala jednou z pouhých dvou zoologických zahrad v Evropě, kde lze tyto šupinaté savce vidět. Luskouni si pozornost veřejnosti zaslouží nejen kvůli své výjimečnosti, ale především proto, že jsou nejvíce nelegálně obchodovanými savci světa: Ostatně Zoo Praha se v Asii i v Africe podílí na jejich ochraně. Příchodu páru luskounů předcházela řada náročných příprav, mj. komplexní přestavba noční expozice v Indonéské džungli. Po více než půl roce se zdá, že se péči o tato mimořádně náročná zvířata podařilo zvládnout a že by se právě v Praze mohlo narodit první evropské mládě luskouna.

Přestavba Plání 

Poté, co byl v jihovýchodní části tzv. Plání rozšířen vodojem, začala výstavba nových stájí a výběhů koní Převalského, jež doplní expozice manulů a „olgoje chorchoje“. Jde o první etapu přeměny celých Plání, které budou věnovány výhradně asijské fauně.

Zoo Praha se tak vrátí mj. k chovu nosorožců, na které se návštěvníci často ptají. Vedle prací na Pláních (a ovšem dokončování Rezervace Dja) probíhala rovněž řada drobnějších stavebních aktivit a v neposlední řadě také příprava na výstavbu expozičního celku Arktida. Ten bude určen zejména pro lední medvědy, jejichž chov by bez vybudování nového chovného zařízení musela Zoo Praha ukončit. Výstavba Arktidy by v ideálním případě mohla začít koncem roku 2023.

Pravnoučata našich „převaláků“ v Gobi 

Klisna koně Převalského s hříbětem. Foto Miroslav Bobek

V letech 2011 až 2019 proběhlo devět leteckých transportů koní Převalského do západního Mongolska. Desátý se kvůli covidu neuskutečnil – a skvělá zpráva je, že ani nebude potřeba. Třicet klisen přepravených z Prahy do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi nejenže mělo doposud na osmdesát hříbat, ale dočkalo se i jedenácti vnoučat a dokonce prvních pravnoučat. Celkový počet koní Převalského v této rezervaci již narostl na dostatečný počet více než čtyř set jedinců. Působení Zoo Praha v Mongolsku tím však nekončí. Její pracovníci připravují ve spolupráci s místními kolegy zcela nový reintrodukční projekt koní Převalského pro východní Mongolsko. V současnosti je již vybrána nejvhodnější lokalita.

Zachraňujeme karase obecného 

Zoo Praha nadále realizuje či podporuje řadu projektů na ochranu biodiverzity na pěti kontinentech, věnuje se však i ochraně fauny České republiky. Jedním z druhů, na které se od roku 2021 zaměřuje, je dříve hojná a typická ryba našich vod, karas obecný. Ten se vlivem změn hospodaření a šířením invazního karase stříbřitého ocitl na pokraji zániku. Poté, co byla společně s Biologickým centrem AV ČR a Českou zemědělskou univerzitou vyvinuta metodika k nalezení posledních přežívajících karasů obecných labské genetické linie, došlo k jejich přenesení do čtyř nádrží na pozemcích Zoo Praha. V roce 2022 již přišly první chovatelské úspěchy, a tak v říjnu mohl být realizován první výsadek 99 namnožených rybek do rybníka ve Vinoři.

Na pomoc ukrajinským zoo 

Vzápětí po ruském vpádu na Ukrajinu vyhlásila Zoo Praha sbírku na pomoc ukrajinským zoologickým zahradám a zejména ve spolupráci se svými polskými partnery z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií začala přes Polsko zasílat na Ukrajinu krmivo a vybavení. Následovala finanční podpora vybraných ukrajinských zoo a na sklonku roku pak byl pro Zoo Mykolajiv zakoupen výkonný dieselagregát.

Do 29. prosince přišlo na ukrajinskou sbírku 2 756 příspěvků v celkové výši 5 263 352 Kč. Z této částky bylo na výše uvedenou pomoc vyčerpáno prozatím 4 076 896 Kč. Další formou pomoci bylo symbolické vstupné ve výši 1 Kč pro ženy a děti prchající před válkou; tato akce trvala od 28. února do 30. dubna.

Pohled do prvních let Zoo Praha 

Ve vídeňském Österreichisches Filmmuseum se tamní kustodka sbírky amatérského filmu začala zaobírat 13 kotouči 9,5-milimetrových filmů. Jak se ukázalo, část z nich zachycuje Zoo Praha v počátcích její existence, konkrétně v období 1935 až 1937. Jde o mimořádně cenný materiál, a to tím spíše, že podstatnou část archívu Zoo Praha zničila povodeň v roce 2002. Nalezené filmy zachycují prof. Jiřího Jandu s manželkou, jeho asistenta dr. V. J. Staňka, řadu chovatelů a ovšem mnoho zvířat, a to jak těch   slavných, tak již zcela zapomenutých. Bohužel se zatím nepodařilo zjistit autora těchto amatérských filmů, víme pouze to, že s největší pravděpodobností šlo o podplukovníka Československé armády.

Ve filmech natočených doposud neznámým „kinoamatérem“ je zachyceno i krmení lachtanů Batula a Hýty, které Zoo Praha věnoval Vlasta Burian. Kredit Österreichisches Filmmuseum.

Děkujeme všem, kdo Zoo Praha pomáhají, i těm, kdo ji navštěvují a mají rádi!
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha