Rok poté… Od prvního lockdownu pandemie razantně změnila nákupní chování Čechů
Loňský rok, výrazně ovlivněný koronavirovou epidemií, nastolil zcela nové trendy v nákupním chování obyvatel České republiky. Nové situaci se ale zákazníci i tuzemský retail dokázali poměrně záhy přizpůsobit.
„Obchody zůstaly i v extrémních podmínkách stabilním pilířem v zásobování a dokázaly poskytnout dostupnost potravin a základního zboží bez ohledu na vývoj. Nejen obrovskými investicemi, ale i provozní flexibilitou zajistily ochranu zaměstnanců i zákazníků před nákazou. Nezávislá analýza profesora Omara Šerého z února letošního roku nenašla v žádném z 52 vzorků odebraných v prodejnách vir SARS-CoV-2. Kontroloval přitom tak exponovaná místa, jakými jsou madla eskalátorů, tlačítka ve výtazích, ruce pokladních, nákupní vozíky i vzduch,“ sdělil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a dodal: „Vděčíme za to jak obrovským investicím, tak i zodpovědnému chování naprosté většiny zákazníků a rovněž detailně propracovanému pandemickému plánu. Ten jsme vypracovali po první vlně v létě loňského roku ve spolupráci s hlavní hygieničkou a dalšími odborníky. Šlo o jediný materiál svého druhu.“
Na základě výsledků analýzy společnosti NielsenIQ vzrostly tržby rychloobrátkového zboží v meziročním srovnání o více než 5 %. Lidé ale zároveň omezili o 10 % frekvenci nakupování, a naopak o 17 % navýšili průměrnou útratu v obchodech na 351 Kč. Vlivem pandemické situace se propadla spotřebitelská důvěra Čechů. Tento pokles je tažen především nejistotou v zaměstnání. Do popředí hlavních obav se logicky dostalo zdraví a vývoj ekonomiky. Obavy z růstu cen potravin nicméně zůstaly na stejné úrovni, jako byly před pandemií.
„Maloobchodní trh prošel během roku s pandemií dramatickými změnami, které za posledních dvacet let nemají obdoby. Obchod čelil masivním výkyvům v extrémně krátkém období – od panických nákupů na přelomu února a března přes dlouhodobější posuny v nákupním chování až po nová pravidla hygieny, ochrany nakupujících a zaměstnanců či reakce na často upravované restrikce a vládní opatření,“ uvedl Karel Týra, Managing Director CZ&SK výzkumné společnosti NielsenIQ, a doplnil: „S výjimkou první vlny, kdy byl koronavirus velkou neznámou a viděli jsme enormní panické zásobovací nákupy, bylo chování nakupujících ve všech dalších vlnách podobné. V období restrikcí ještě více, o 15–20 %, omezovali návštěvy obchodů, nákupy více plánovali a za jeden nákup utratili částku větší zhruba o 25–30 %.“
Mezi kamennými obchody se nejlépe dařilo supermarketům a diskontním prodejnám s meziročním růstem tržeb o 8 %, kde nedošlo k tak výraznému poklesu počtu zákazníků jako u jiných typů prodejen. Drogistické řetězce rostly méně, konkrétně o 2 %, protože řada zákazníků upřednostňovala jeden velký nákup a drogistické produkty kupovali v obchodech spolu s potravinami. Nejvíce, o 2 %, poklesly tržby potravin na čerpacích stanicích, které trpěly sníženou mobilitou obyvatel. Ale i zde byly patrné nárůsty tržeb v obdobích, kdy došlo k omezení nedělního prodeje u ostatních typů prodejen.
„Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti on-line prodejů, kde meziroční růst tržeb vystřelil o polovinu. Retail obecně dokázal v extrémně krátké době změnit obchodní model a z prodeje v kamenných obchodech se přesunout do on-line prostředí. Právě koronavirový stav tyto procesy bezpochyby akceleroval. V řadě případů se on-line obchodování stane do budoucna dominantnější, což ovšem neznamená, že by kamenné obchody zmizely. Lidé mají rádi, když si některé zboží mohou prohlédnout a vyzkoušet si je,“ připomněl T. Prouza.
Spolu s tím, jak Češi zůstávali v průběhu roku zavřeni ve svých domovech, se změnily i jejich potřeby a to, co nakupují. Uzávěry gastronomického sektoru se promítly do nebývalého růstu produktů jak v oblasti kuchyňského náčiní, tak surovin na vaření (nárůst shodně o 15 %). Rostla zároveň potřeba udržovat domácnost v čistotě, takže kategorie jako čističe toalet, mopy, čističe na podlahy nebo utěrky zaznamenaly meziroční nárůst o 10–20 %. Nejvíce ale akceleroval růst výrobků zaměřených na dezinfekci domácnosti – ty zvýšily tržby o téměř 120 %.
„S omezením možností kulturního vyžití a užívání si nevšedních zážitků v běžném životě se změnily i další segmenty, kde si Češi v posledním roce více dopřávali. Došlo k významnému posunu u konzumace kávy. Kromě rostoucích prodejů kávovarů byl zřetelný příklon českých konzumentů k mleté a zrnkové kávě s růstem o 12 % na úkor instantní kávy s poklesem o 6 %. Uzavření kin a domácí sledování televize a filmů pak vedlo ke zvýšené konzumaci například tortilla chipsů o 15 % nebo popcornu dokonce o 92 %,“ nastínil K. Týra.
Ne všem kategoriím se ale dařilo tak dobře. Prodeje v maloobchodě klesaly u kategorií, které jsou častěji nakupovány impulzivně (cukrovinky, žvýkačky), nebo v celé oblasti péče o krásu. Omezení sociálních interakcí a nošení roušek či respirátorů vedlo k propadu dekorativní kosmetiky o 10 % či vůní a deodorantů o 7 %. Jediným segmentem péče o krásu, který tak netrpěl, byla péče o pokožku. S častějším mytím rukou a používáním dezinfekcí rostla potřeba lidí hydratovat a pečovat o pokožku.
Nakupování v prvních dvou měsících roku 2021 plynule navázalo na závěr roku 2020. Lidé v současné karanténě omezují návštěvy obchodů a chodí pro větší, plánované nákupy. „Od začátku pandemie obchodníci investovali do nejrůznějších hygienických opatření přes 7 miliard korun. Bez ohledu na další postup vlády v souvislosti s řešením koronavirové krize garantují i nadále zajištění bezpečného prodejního prostředí pro své zákazníky i zaměstnance. Na současnou situaci zareagovala řada obchodníků navíc snížením cen respirátorů, navýšením darů potravinovým bankám, neboť roste počet lidí v nouzi, nebo nabídkou logistických služeb například pro distribuci antigenních testů do škol. Až budou naočkovány rizikové skupiny populace, jsou také připraveni zajistit rychlé očkování svých zaměstnanců,“ shrnul Tomáš Prouza.
