Ropní těžaři se vzácně rozhádali, cena pohonných v ČR může vyletět vzhůru

Cena ropy se drží poblíž svého maxima za celé období od října 2018, přičemž nelze vyloučit další citelný cenový nárůst. Klíčoví ropní těžaři se totiž rozhádali. Růst cen ropy by dále zdražil pohonné hmoty v ČR. Nyní se barel ropy Brent prodává za 76,2 dolaru. Benzín Natural 95 stojí průměrně bez jednoho haléře 33 korun za litr, takže je už teď nejdražší za takřka dva roky. 

Dnes odpoledne středoevropského času pokračují jednání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Ta skončila v minulém týdnu nezdarem kvůli odporu Spojených arabských emirátů. Jako jediný člen kartelu odmítly prodloužení rámce loňské úmluvy do roku 2022. To těžce nese hlavně Saúdská Arábie.

Loni v dubnu se v době vrcholící pandemické situace kartel se svými spojenci dohodl na historickém přiškrcení těžby tak, aby stabilizoval dramaticky klesající ceny ropy. Spojené arabské emiráty tehdy souhlasily s tím, že jejich výchozí základní pozice pro určování objemu navýšení či snížení těžby bude činit 3,2 milionu barelů ropy denně. Nyní by rády těžily výrazně více nad tento dojednaný výchozí rámec. Pokud by měly souhlasit s prodloužením rámcové úmluvy do příštího roku, požadují navýšení své uvedené základní výchozí hodnoty na 3,8 milionu barelů denně.

Navýšení však odmítají jak Saúdská Arábie, tak Rusko, tedy dva nejvlivnější aktéři probíhajících jednání. Rijád i Moskva se shodně obávají toho, že pokud by učinily ústupek Spojeným arabským emirátům, přihlásí se s požadavkem navýšení základní výchozí úrovně také další členové kartelu a další účastníci jednání. 

Spojené arabské emiráty v uplynulých letech mohutně investovaly do navýšení své těžební kapacity. Výchozí objem těžby stanovený na 3,2 milionu barelů ropy denně se jim tak zdá čím dál tím více svazující. Rády by využily příležitosti zjevně jen přechodné, kdy se světová ekonomika zotavuje z pandemie, přičemž zároveň ještě na globální trh neproudí íránská ropa. Spojené arabské emiráty se tak v tomto příhodném období mohou pokusit o navýšení svého podílu na světovém trhu s ropou. Musí si ale pospíšit, neboť stoupá pravděpodobnost poměrně brzkého uzavření jaderné dohody mezi Teheránem a Washingtonem. To by vedlo ke zrušení stávajících sankcí a k návratu íránské ropy na světové trhy. 

Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem se sice včera dohodly na postupném navyšování těžby v příštích měsících, o 400 tisíc barelů každý měsíc počínaje srpnem, to ale Spojené arabské emiráty považují za nedostačující. Vzniká tak historicky zcela ojedinělý rozkol mezi vládci Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, kteří dosud prakticky vždy vystupovali jako pevní spojenci a dosud o sobě hovoří jako o “přátelích”. Pokud by si Spojené arabské emiráty “prosadily svou”, mohly by na světový trh dodávat 700 tisíc barelů ropy denně více. 

Obchodníci s ropou po celém světe jsou stále zřetelnějším rozkolem dvou arabských členů kartelů zaskočeni. Obávají se hlavně krajních scénářů, k nimiž rozkol může vést. Prvním je krach nynějších jednání o navýšení těžby, která by tak setrvala na stávajících úrovních, což by způsobilo další citelný nárůst cen ropy. Brent by se v takovém případě poměrně rychle dostal na cenovou úroveň kolem minimálně 80 dolarů za barel. Nelze ale vyloučit také jiný krajní scénář, a sice konec zmíněné loni dojednané historické úmluvy o omezení těžby. Vedl by k tomu, že by jednotlivé ropné státy těžily dosti nespoutaně, takže by světový trh mohl být kvůli jejich živelnému boji o tržní podíl ropou zakrátko zaplaven. V takovém případě by cena ropy naopak prudce klesla. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV
Hlavní ekonom, Trinity Bank