Saúdská Arábie se postavila za Rusko a pomohla tak zabránit zabavení jeho devizových rezerv

Zemím Západu se ani za současné napjaté geopolitické situace nedaří snižovat svoji ekonomickou závislost na státech, jejichž postoj k válce na Ukrajině je neutrální, obojaký, ba které se dokonce tak či onak kloní spíše na stranu Ruska. Příkladem je Čína.

Západ zároveň ve stejném okruhu zemí, těch neutrálních, ztrácí své letité spojence. Příkladem je Saúdská Arábie.

Oboje ukazuje na probíhající zásadní přeskupování sil na světové „geopolitické šachovnici“, které pro Západ neznamená nic moc příznivého.

Podle čerstvého zjištění agentury Bloomberg se Saúdská Arábie měla postavit za Rusko a pomoci tak zabránit zabavení jeho devizových rezerv zeměmi Západu. Rijád údajně zemím skupiny G7, tedy nejvýznamnějším západním ekonomikám, pohrozil, že se masivně zbaví jejich dluhopisů, které drží, pokud by na zabavení ruských rezerv došlo.

Saúdská Arábie přitom pohrozila zvláště Francii, resp. tím, že se zbaví velké porce francouzských státních dluhopisů. Pokud by Rijád následovaly další země typu Číny, pak Francie a další předlužené země Západu, jako je Itálie, by se mohly dostat do dluhové krize.

Proto prý pod hrozbou Rijádu „cukly“, takže ruské rezervy za takřka 300 miliard dolarů zůstávají netknuté. Západní země je chtěly použít na pomoc Ukrajině, takto využijí jen výnosy z nich. Výnosy z rezerv však činí jen (spíše nižší) jednotky miliard dolarů ročně.

Celá záležitost tak signalizuje, že Západ se stává kvůli svému masivnímu dluhu geopoliticky zranitelnější. Měl by si ujasnit priority.

Pokud například zelená agenda neboli Green Deal EU mají vést k dalšímu zadlužování, je zřejmé, že Západ snadno může být vůči zemím typu Saúdské Arábie nebo Číny ještě zranitelnější. Ještě bezmocnější.

Vysoké zadlužení Západu nutně znamená, že financiéry jeho finančně nákladných programů typu Green Dealu jsou z nemalé části fakticky Rijád či Peking a další. Nebudou Západu půjčovat nutně jen pro hezký úrok. Západ se tudíž pro své narůstající zadlužení stává zranitelnějším nakonec i vůči Rusku.

Vidíme to v přímém přenosu. Západní země kvůli svému dluhu – tedy i kvůli Green Dealu – nemohou nyní finančně pomáhat válčící Ukrajině, protože si to Saúdská Arábie, dost možná tichý spojenec Ruska, nepřeje.

Západ dává přednost zelené agendě a dluhu před reálpolitikou a geopolitickými ohledy. Jenže tím nahrává Rusku. Nebo alespoň: nemůže být vůči Rusku tak razantní, jak by chtěl.

Zmíněná Čína, další z neutrálních zemí, současně i za napjaté geopolitické situace nynější doby dokonce svoji mezinárodní pozici upevňuje, i vůči Západu.

Vždyť čínský přebytek zahraničního obchodu byl letos v červnu historicky rekordní. Dosáhl takřka 100 miliard dolarů, neboli 2,3 bilionu korun. I když už několik let s Čínou obchodně válčí Spojené státy, jejich schodek z obchodu s ní se drží historicky vysoko. Dále postupně narůstá schodek EU z obchodu s Čínou.

Zatím tedy Západ na vzestup říše středu nenalézá recept. Cla evidentně příliš nefungují.

Západ se musí vrátit ke kořenům a nekopírovat čínský model centralizované, ochranářské ekonomiky, v níž prim hraje stát a úředník, až potom podnikatel. V Číně takový model funguje, protože je s ním dějinně srostlá.

Země Západu ale vyrostly ze svobodné tržní konkurence, z administrativně nespoutávané podnikavosti, z podnikatelského zápalu, z minima regulací a bez dotací.

Dokud se k tomu nevrátí, budou země Západu na Čínu ztrácet dále. A patrně ještě propastněji. Což má své potenciálně krajně neblahé vojensky-bezpečnostní konsekvence…

Západ přichází o své letité spojence typu Saúdské Arábie a roste mu zásadní vyzyvatel v podobě Číny z jednoho prostého důvodu: přestal být Západem.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank