Sazby hypoték půjdou dolů, vyplatí se počkat, koronavirus českým bankám mocně zlevňuje peníze

Letos se opakuje loňská situace. Tak jako loni i začátkem tohoto roku mnozí předpokládali postupné zdražování hypoték. A stejně jako v roce 2019 se takový předpoklad nenaplní. Hypotéky budou v dalších měsících zlevňovat, možná i docela výrazně. Záleží to zejména na dvou faktorech – na koronaviru a na ropě.

Čím závažnější koronavirová nákaza v Evropě i celosvětově bude, tím výrazněji klesnou inflační očekávání. To proto, že když bude svět kvůli koronaviru vyhlížet recesi, bude také vyhlížet opadnutí investic, citelný pokles v zaměstnanosti, tedy i stagnaci, či dokonce mzdový pokles. Ve výhledu budou klesat nejen mzdy, tedy cena práce, ale i cena zboží či služeb. Národohospodářsky dojde k masivnímu převisu úspor nad investicemi, který stlačuje cenu úspor, tedy úrokovou sazbu.

Dalším mocným dezinflačním faktorem, resp. faktorem snižujícím inflační očekávání, je aktuální historický propad cen ropy, nejvýraznější od roku 1991. Výrazně levnější ropa znamená silný dezinflační tlak, neboť cena ropy je obsažena v kdejakém produktu či službě, třeba prostřednictvím ceny pohonných hmot. Pro českou ekonomiku je v prvním plánu zlevnění pohonných hmot pozitivním impulsem, ve druhém plánu jde však o varování. Jestliže klesá celosvětově poptávka po ropě, je to znak blížící se recese, tedy toho že opadne zájem třeba i o český vývoz – třeba o auta vyráběná v Česku.

Právě dnes je v ČR benzín nejlevnější od loňského března, nafta zase dokonce od května 2018. A pohonné hmoty budou zlevňovat dále. K čemu ale bude propuštěnému zaměstnanci automobilky to, že má levnější benzín nebo naftu? Jeho životní úroveň půjde navzdory levnější naftě či benzínu dolů. Když jej propustí, jeho životní úroveň se prostě zhorší. A nebude si moci dovolit hypotéku. Na to trh nyní sází. Protože přijde recese, míní trh, nebude ani takový zájem právě o hypotéky čili o investice do vlastního bydlení. Jelikož trh hledí dopředu, zlevňují tržní úroky už nyní.

Tržní úrokové sazby momentálně opravdu míří dramaticky dolů. U nás i v zahraničí. Rozpětí mezi dvanáctiměsíční sazbou tuzemského mezibankovního trhu PRIBOR a základní sazbou České národní banky, čtrnáctidenní repo sazbou, je momentálně nejníže za celé období od roku 2005 (viz graf níže). To je tím, že trh mocně a možná až přepjatě sází na to, že ČNB letos výrazně – a několikrát – sníží své základní úrokové sazby. Citelně klesají také tržní úrokové sazby, které jsou pro banky z hlediska stanovování ceny hypotéky ještě podstatnější než PRIBOR.

Takzvané úrokové swapy, jejichž prostřednictvím se banky na trhu zajišťují proti možnému výkyvu sazeb, a od nichž výrazně odvíjejí ceny hypoték, se nyní kvůli koronaviru propadly na víceletá minima. Desetiletý úrokový swap spadl na minimum od roku 2016, ten pětiletý na minimum od roku 2017. Tehdy ale probíhal intervenční režim ČNB, případně dozníval jeho efekt. Intervenční režim uvolňováním měnových podmínek úrokové sazby v ekonomice „z definice“ stlačoval. Nyní tržní úroky klesají i bez intervenčního režimu. Důvodem je právě koronavirus a nově také ropná cenová válka, jež právě ropu přelomově zlevňuje.

Právě ke konci roku 2016 dosáhla průměrná úroková sazba hypoték v ČR svého historického minima, 1,77 procenta. Nyní tato sazba činí 2,36 procenta a k úrovni dvou procent se bude v příštích měsících přibližovat. Kdo očekává, že koronavirus způsobí vážný ekonomický otřes, případně že se prohloubí ropné zlevnění, měl by ještě nějaký čas počkat – pak totiž bude mít hypotéky ještě výrazně levnější než dnes.

Rozpětí mezi dvanáctiměsíční sazbou mezibankovního trhu PRIBOR a dvoutýdenní repo sazbou ČNB je kvůli koronaviru nejníže za posledních patnáct let: