Situace ve světě, vysoké nároky v práci, rodina. Jak se v dnešní době vyrovnat s nadmírou stresu

Negativními informacemi jsme v posledních měsících doslova zahlceni. Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině i problémy spojené se školou, prací nebo rodinou zamávaly duševním zdravím velkého množství z nás. Zrcadlem těchto úzkostných stavů bývá nejen mysl, ale také naše tělo či chování. Kolik stresu je už zkrátka na naše tělo příliš? A jak můžeme proti těmto nežádoucím pocitům bojovat?

Na začátku je potřeba zmínit, že krátkodobý stres je tělu prospěšný. Příroda to totiž zařídila tak, že srdce, svaly i nervová soustava jsou na tento stav nepohody připraveny a reagují například lepším prokrvením svalů, útlumem činnosti trávicího systému nebo zvýšením hladiny adrenalinu. V momentě, kdy však nebezpečí pomine, se tělo vrátí do normálu, a to dokonce s bystřejší myslí a odolnějšími cévami. Jak už to tak ale bývá, všeho moc škodí.

Třetina Čechů žije v dlouhodobém stresu

Žijeme v hektické době. Na téměř každého z nás jsou kladeny vysoké nároky ve škole, v zaměstnání či v rodině. Není tedy divu, že 77 % Američanů potvrdilo, že stres zásadně ovlivňuje jejich psychické zdraví a polovina z nich přiznala, že kvůli stresu mají potíže se spánkem. Ani v Česku to však není o moc lepší. Ze statistik dlouhodobě vyplývá, že se třetina z nás cítí být permanentně ve stresu. V 67 % případů za to může právě zaměstnání. Každý desátý Čech přiznal, že v práci zažívá tento stav velmi často. Dlouhodobá stresová zátěž má přitom vliv nejen na naši duševní, ale také fyzickou kondici.

Jsme-li pod neustálým tlakem, naše tělo vyplavuje stresový hormon zvaný kortizol. Právě chronicky zvýšená úroveň kortizolu je jednou z příčin negativních následků dlouhodobého stresu. Člověk si pak všímá, že má sklon častěji upadat do depresí, podléhat únavě a nechuti k životu nebo registruje zvýšený krevní tlak.

Přes ztrátu životních funkcí až po změnu genetické informace

Výrazný úbytek váhy, nebo druhý extrém, záchvatové přejídání, ale také nespavost, bušení srdce, nadměrné vypadávání vlasů, nervozita, migréna či ranní křeče v žaludku. Odmítáme-li naslouchat našim vnitřním pocitům, dopady mohou být ještě palčivější. U obou pohlaví může dojít k nechuti do sexuálního života, u žen až ke ztrátě cyklu, u můžu zase k poruchám erekce. „V podstatě se dostáváme do takového náporu, že se naše tělo začne soustředit pouze na základní tělesné funkce a jeho jediným cílem je přežít. Práce se stresem je kritická, a proto se snažíme lidem vštěpovat, jak s ním nakládat,” vysvětluje Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom.

Desítky let už vědce zajímá i to, do jaké míry je stres dědičný. Dlouhodobé průzkumy probíhají například u takového fenoménu, jako je holokaust. Odborníci se snaží například odhalit, zda by druhá a třetí generace potomků přeživších holokaustu mohla být náchylnější k vyšší hladině stresu, nebo mu naopak lépe odolávat. Někteří jsou také přesvědčeni, že i konflikt na Ukrajině bude vepsán do genetických kódů nově narozených dětí.

 Jak zmírnit stres? 

Se stresem se dá bojovat. I když se ho nezbavíme kouzelným mávnutím proutku, můžeme se s ním naučit pracovat. „V první řadě je potřeba si uvědomit, co nás vlastně trápí. Pokud dokážete identifikovat problém, následně kriticky vyhodnoťte, zda a jak je možné ho vyřešit. Důležité je i zhodnocení, zda je jeho řešení ve Vašich silách, nebo je třeba případně vyhledat odbornou pomoc. Přehnaná úzkost nic nevyřeší, činy však ano” doplňuje Barbora Procházková.

Pomůže dýchací cvičení

I správné dýchání nám může pomoci. Jsme-li ve stresu, naše tělo má zapnutý sympatický nervový systém a je tedy neustále v módu přežití. Pravidelným dýcháním se lze okamžitě dostat ze sympatického stavu do parasympatického, který nám umožní zrelaxovat.

Dobře známou metodou je takzvaný box breathing, tedy krabicové dýchání. Jde o tisíce let starou jogínskou techniku, kterou oživily a proslavily speciální obranné jednotky SEAL. Stačí se schovat někde do soukromí a po dobu dvou minut provádět následující dechový cyklus: 4 sekundy plný nádech, 4 sekundy zádrž s plným nádechem, 4 sekundy plný výdech, 4 sekundy zádrž v plném vydechnutí. Jeden tento cyklus trvá zhruba 15 sekund, do dvou minut jej tak člověk provede zhruba sedmkrát. Hlavní tajemství tohoto cvičení spočívá v tom, že na malý moment přesunete své myšlenky na počítání a sledování dechu, jež vaše tělo zklidní.

Zaměstnejte tělo i mozek

Cítíte-li, že vám prospěje fyzická aktivita, s chutí do toho. Nemusíte zrovna pokořovat rekordy, někdy postačí krátká meditace, tanec nebo jóga. Skvělé jsou také skupinové lekce, které vás do pohybu dokáží pohltit. Do cvičení se však nenuťte. Podobnou službu vám udělá také čtení, malování nebo jen koukání na váš oblíbený pořad s blízkou osobou. Tyto a další aktivity vás dokážou přenést k jiným myšlenkám. Tím, že zaměstnáte mozek, nepříjemné stavy odplují, ať už na delší dobu, nebo jen na krátký moment. Tělo si přitom ale odpočine.

Pokud máte možnost svěřit se někomu blízkému, udělejte to. Lékaři zároveň kladou lidem na srdce, aby se nebáli obrátit se na odborníky, a to ohledně jakéhokoliv problému. Chodit k psychologovi dnes není tabu a nemusíte si nutně nést v duši žádné životní trauma. Psychohygiena je totiž důležitou prevencí vzniku psychických, ale i psychosomatických onemocnění.