Skoro polovina Čechů vyhodí rozbitou elektroniku a koupí novou

Význam ekologie a udržitelnosti roste ve všech oblastech lidské činnosti. Energetické štítky, které známe nejčastěji z elektroniky, tak najdeme už i u nemovitostí a automobilů. V případě nákupu elektroniky jsou údaje o energetické šetrnosti výrobku jedním ze dvou klíčových parametrů výběru pro 19 procent dotázaných Čechů. Podle výzkumu, který pro ESSOX provedla agentura IPSOS, zůstává stále nejvýznamnějším kritériem při výběru elektroniky cena (uvedlo to 69 procent dotázaných) a pak následuje kvalita (66 procent dotázaných). 

Zejména finanční dostupnost elektroniky je zřejmě důvodem, proč téměř polovina (45 procent) oslovených při poslední poruše elektrospotřebiče rovnou zakoupila nový, aniž by se ho pokusila nechat opravit. Nefunkční přístroj nechalo opravit 28 %. Významné části (20 procent) spotřebitelů se sice přístroj z důvodu vysokých nákladů opravit nepodařilo, ale alespoň se o to pokusila.

„Dát starším či rozbitým výrobkům druhou šanci je pro udržitelnost životního prostředí nesmírně důležité a smysluplné. V ESSOXu jsme si to sami vyzkoušeli při sbírce starých kol, které jsme po repasi darovali dětem z Ghany, a tím jim umožnili navštěvovat vzdálené školy. Nedávno jsme také věnovali zánovní kancelářský nábytek České federaci potravinových bank, která ho použila na vybavení svých poboček po celé republice. Jsem ráda, že tento přístup k cirkulární ekonomice ctí čím dál více českých společností,“ říká Jana Hanušová, generální ředitelka společnosti ESSOX.

Její slova potvrzují i výsledky výzkumu, podle kterých téměř 25 procent oslovených daruje nepotřebnou elektroniku v rámci širší rodiny. Přibližně stejný podíl dotázaných ponechává funkční, ale nepotřebnou elektroniku odloženou „v šuplíku“ pro případ dalšího možného využití. Pouhých 6,5 procent respondentů nepoužívanou elektroniku poskytne na charitativní účely. 

Přestože jsou při výběru spotřební elektroniky nejdůležitějšími parametry kvalita a cena, téměř 24 procent spotřebitelů by bylo ochotno zaplatit za ní vyšší kupní cenu, pokud by byl díky tomu spotřebič šetrnější k životnímu prostředí. 30 procent respondentů by bylo ochotných „připlatit si za ekologii“ při nákupu potravin. Naopak, nejméně ochotní byli spotřebitelé podpořit životní prostředí vyšší cenou za jízdenku v MHD (12 procent) nebo za odvoz komunálního odpadu (20 procent dotázaných).