Šlechtovka vstává jako Fénix z popela

Stromovka – Kdysi tak slavné, proslulé a oblíbené místo mnoha generací výletníků. Rádi sem procházkou do Troji zavítali za odpočinkem, příjemným prostředím a občerstvením. To už je ovšem  dávno. Pokud uvedu, že většina dnešních Pražanů Šlechtovku už v provozu nezažila, nebudu daleko od pravdy, vždyť svému původnímu účelu neslouží již od 60. let minulého století!

Ničily ji přírodní živly, vyřádily se zde požáry, povodně i sesuvy půdy…

Vraťme se, alespoň ve stručnosti, do její historie. Koncem 17. století nechal v Královské oboře vybudovat hrabě Kryštof František Wratislav z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. raně barokní letohrádek. Měl nahradit  již zastaralý a vojsky vyrabovaný zámeček – současný Místodržitelský letohrádek,  tak i Císařský mlýn v nedaleké Bubenči. Strop hlavního sálu byl vyzdoben freskou, která znázorňovala antické bohy Apollóna s Amorem, Venuší, Dianou, Jupiterem, Marsem, Saturnem a Merkurem. Autorem byl malíř Jan J. Steinfels. Uvnitř ve výklenku byla umělá krápníková jeskyně s fontánou a bronzovou plastikou Poseidona. V dalších letech byl objekt pouze upravován před občasným příjezdem Habsburků, jinak sloužil jako sklad sena a obilí pro oboru. U příležitosti korunovace císaře Františka II. se zde konala velká lidová slavnost. O jedenáct let později nechal císař Královskou oboru zpřístupnit veřejnosti a ta se záhy stala oblíbeným výletním místem Pražanů. V 50. letech 19. století dal letohrádku novogotickou podobu Bernard Grueber a roku 1883 si objekt pronajal Václav Šlechta. Ten zdejší restauraci provozoval až do II. světové války. Pak  byla znárodněna a tím její osud zpečetěn, protože musela být po pár letech kvůli havarijnímu stavu zrušena.

Budova chátrala  dál. Jako by to nestačilo, v roce  1978 a 1980 vyhořela. Co víc,  neblaze se na ní podepsala i povodeň v roce 2002. A také sesuvy půdy v letech 2010 a 2011. V devadesátých letech sice proběhly  pokusy postavit osudem těžce  zkoušenou Šlechtovu restauraci znovu na nohy, ovšem vyzněly do prázdna. V létě 2017 začalo svítit na konci  dlouhého tunelu opět světlo. Magistrát hl.m.Prahy se pustil do kompletní rekonstrukce.

Zastupitelka MHMP MgA. Hana Třeštíková nám potvrdila, Šlechtova restaurace má za sebou skutečně dlouhou a v posledních desetiletích smutnou historii:

 „Úpadek znamenalo znárodnění, v 60. letech minulého století se restaurace musela úplně uzavřít a jako opuštěná budova na konci 70. let dvakrát vyhořela a hrozila jí demolice. Po dvou požárech přišla v roce 2002 ještě povodeň. Záchrana začala teprve před dvěma lety a tato národní kulturní památka je nyní v pokročilé fázi rekonstrukce.

Obnovuje se stávající objekt i nedochované části, a to v jejich původním půdorysu i vzhledu. Přístavby, které se nacházejí mimo původní půdorysnou stopu, jsou navrženy jako novodobé, ale s použitím původních materiálů. Ústředním prostorem je víceúčelový sál včetně navazujícího zázemí, dále restaurace a kavárna. Postupně otevírat se začne Šlechtova restaurace během sezóny 2020. Rekonstrukce není jednoduchá, jde o nesmírně cenný, památkově chráněný objekt. Velmi usilujeme o to, abychom příští rok toto místo uvedli do provozu alespoň v určitém rozsahu a provoz následně doplňovali o další části. Šlechtova restaurace nabídne klasické prostory v interiéru, stejně jako venkovní altán. Kromě toho bude obnovena kaštanová alej s altánem, která byla před několika lety zničena sesuvy půdy a následným nešetrným zacházením.“

Děkuji za rozhovor,
Bohuslav Hatina, redaktor