Slovensko, Rakousko i Maďarsko mohou přijít o ruský plyn, bojí se obchodníci

Burzovní cena plynu v EU včera odpoledne vyskočila na své letošní maximum necelých 39 eur za megawatthodinu, a to kvůli zatím oficiálně nepotvrzené informaci, že ukrajinská armáda obsadila plynovodní předávací stanici v ruském příhraničním městě Sudža.

Stanice představuje stěžejní bod celé plynovodní infrastruktury zajišťující vývoz ruského plynu do EU, tedy zejména do Maďarska, na Slovensko a do Rakouska, které stále ve velkém ruský potrubní plyn odebírají.

Obchodníci s plynem v EU se tak nyní obávají, že ruské dodávky do EU jsou v důsledků situace v Sudže a možných tamních bojů ohroženy. V případě jejich trvalejšího výpadku by se zejména zmíněná trojice zemí EU ocitla v prekární situaci, protože zatím dostatečně nemá vyřešeno zásobování plynem alternativními cestami. A vzhledem k tomu, že jde vesměs o země bez přístupu k moři, bylo by obtížné nahrazovat případně ztracený potrubní plyn jeho vyšším dovozem ve zkapalněné podobě.

Rakousko o víkendu oznámilo, že dovoz ruského plynu ukončí do roku 2027, tedy takřka šedesát let poté, co jej roku 1968 začalo dovážet. Slovensko a Maďarsko zatím své plány na ukončení dovozu ruského plynu neoznámily. Na rozdíl od ruské ropy není ruský plyn v EU embargován, takže jej zejména zmíněné tři země dováží potrubně a jiné zase ve zkapalněné podobě – v tomto případě jde zejména o Španělsko, Francii a Belgii.

České republice by současná situace neměla způsobit výpadky v dodávkách plynu, neboť jej odebírá cestou přes Německo, z Norska či z německých přístavů, kam jej plavidla ze světa přivážejí ve zkapalněném stavu.

I na Česko a jeho firmy a domácnosti by ale samozřejmě dolehlo případné další výraznější a trvalejší zdražení burzovního plynu v EU. Domácnosti v ČR tak i bez ohledu na nynější situaci v Sudže neprohloupí, když si nyní cenu plynu zafixují, a to až na dva roky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank