Slovensko si po zvolení Pellegriniho prezidentem půjčuje od mezinárodních investorů výhodněji

Slovensko včera pořádalo první aukci dluhopisu po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem. Od mezinárodních investorů si napůjčovalo celkem 681,5 milionu eur (zhruba 17,3 miliardy korun). Přitom celková poptávka investorů byla ještě o více než 500 milionů eur vyšší.

Aukce tak dopadla úspěšněji, než se čekalo.

Mezinárodní investoři mají o slovenské dluhopisy značný zájem, neboť ty nesou jeden z nejvyšších výnosů v eurozóně, přičemž zároveň slovenská vláda zveřejnila plány na ozdravení veřejných financí a snížení jejich schodku. Současně investoři nepředpokládají, že se země po zvolení Pellegriniho prezidentem posune do ruského vlivu. V takovém případě by za půjčku Slovensku žádali vyšší výnos, neboť by se obávali souvisejících rizik, mezi něž by v prvém sledu patřilo omezení financování z fondů EU.

Pellegrini byl prezidentem zvolen o předminulém víkendu, přičemž některá média a experti upozorňovali, že volbou se Slovensko definitivně ocitá ve sféře ruského vlivu. Mezinárodní investoři, kteří na rozdíl od oněch médií a expertů sázejí na budoucnost Slovenska své vlastní peníze, resp. peníze svých klientů, si to evidentně nemyslí.

Dnešní aukce slovenských dluhopisů byla první nejen od Pellegriniho zvolení, ale také od doby, kdy premiér Robert Fico oznámil plán snížit schodek veřejných rozpočtů o jedno procento HDP, tedy asi o 1,4 miliardy eur. Vládní koalice hodlá schodek, letos vyhlížený na úrovni šesti procent HDP, snížit navýšením spotřební daně z tabákových výrobků či zavedením nového zdanění slazených nápojů, ačkoli k naplnění uvedeného plánu bude muset přijít s dalšími opatřeními. Mezinárodní investoři ale v tuto chvíli předpokládají, že se to Slovensku podaří.

Výnos na slovenském vládním dluhopisu s desetiletou splatností činil při dnešní aukci zhruba 3,6 procenta. Když si Slovensko půjčovalo na deset let naposledy, koncem letošního února, tedy ještě před oznámením škrtů a před Pellegriniho zvolením, činil daný výnos přibližně 3,8 procenta, takže Bratislava si tehdy půjčovala za vyšší úrok, tedy méně výhodně, než dnes.

Slovensko i tak vykazuje stále druhý nejvyšší výnos svých dluhopisů v eurozóně, a to po Itálii. Přesto si Slovensko půjčuje citelně levněji než Česko.

Rozdíl v úročení desetileté půjčky vlád obou zemí bývalé společné federace navíc dnes vzrostl vůbec nejvýše v letošním roce.  Česko si půjčuje až o 0,76 procentního bodu dráže než Slovensko. Přitom před měsícem, v polovině března, činil daný rozdíl i jen 0,12 procentního bodu (viz graf Bloombergu níže).

Pozitivní vývoj výnosu slovenských dluhopisů v porovnání s těmi českými rovněž dokladuje, že mezinárodní investoři zemi pod Tatrami věří – jak tomu, že nepadne do ruského vlivu, tak tomu, že se jí podaří své veřejné finance ozdravit.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank