Sochy dvou motýlů Davida Černého na Máji Národní symbolizují mír, svobodu a demokracii

Umělecké dílo, sochy dvou motýlů od umělce Davida Černého, se dnes instaluje a od neděle 19. května bude zdobit fasádu budovy Máj Národní na Národní třídě v Praze 1. Unikátní dílo v sobě nese vícečetnou symboliku a obohacuje veřejný prostor v srdci Prahy. „Dílo Davida Černého oslavuje československé stíhací piloty, hrdiny, kteří během 2. světové války sloužili u operačních perutí RAF. V chodníku před Májem Národní je vsazeno 359 drobných siluet stíhacích letounů vytvořených z dlažebních kostek, protože stíhačů bylo právě 359. Motýli symbolizují mír, Spitfire je symbolem zbraně, války. Mezi mírem a válkou je tenká hranice a aktuální dění ve světě tento apel ještě umocňuje,” vysvětluje Martin Klán, člen správní rady společnosti AMADEUS Real Estate, která budovu, jež se už 24. června 2024 po rekonstrukci znovu otevře veřejnosti, od roku 2019 vlastní. Podle jeho slov přišel s nápadem na realizaci uměleckého díla sám autor David Černý. „Když nám před lety přinesl svůj návrh, spadla nám brada. Dílo v sobě nese mnoho zásadních odkazů, symbolů a poselství,” říká Martin Klán.

Podobná řešení – umělecká díla umístěná na fasádách městských objektů, jsou k vidění také v dalších evropských a světových metropolích, jako je Londýn, Madrid, Melbourne, New York, Paříž, Berlín, Dublin, Portland a mnohé další. A také v českých městech – kromě Prahy například v Olomouci či Brně.

Technicistní pojetí trupu motýla coby trupu letounu odpovídá původní koncepci stavby OD Máj, která bývá označována za českého zástupce stylu high-tech. Stroze technickou podobu trupu zjemňují propracovaná motýlí křídla organických tvarů, a ladně tak vnášejí do výrazu domu připomenutí jeho názvu – Máj. Máj, čas lásky, čas rozkvětu nového života. Motýli symbolicky dosedají na rozvíjející se květinu Máje, po rekonstrukci svěží a atraktivní.

Národní třída je spojená s několika historickými milníky. Na Národní třídě začaly přelomové události listopadu 1989. A Národní třídou 21. srpna 1945 prošel triumfální pochod přeživších československých letců.

Mozaiku s 359 siluetami stíhacích letounů v dlažbě před budovou Máj Národní doplňuje pamětní deska s QR kódem, vyrobená ze dvou nerezových plechů uložených na sobě. Samotný QR kód odkazuje k informacím o historii československého stíhacího letectva v rámci zahraničního odboje během 2. světové války.

Umělecké dílo Davida Černého doplňuje modernistický fasádní plášť památkově chráněné budovy Máj Národní, nenahrazuje žádnou jeho část, ani nemá destruktivní dopad na jeho materiální strukturu. Zastření fasády je minimální, sochy od ní zřetelně odstupují a nepřekrývají ji, plochy motýlích křídel jsou transparentní a navíc kinetické, takže případné částečné marginální zakrytí je pouze dočasné. Nejde o oficiální pomník či památník na speciálně vyhrazeném místě, ožívajícím jen příležitostně, ale o symboly umístěné v exponované lokalitě v centru města, aktivně každý den přítomné ve veřejném prostoru.

Butterfly Effect

Který válečný stroj je nejkrásnějším symbolem boje za svobodu? Pro mě je již od dětství ikonou vítězství nad zlem letadlo Spitfire. I když jsem vyrůstal v umělecké rodině, spíš než obrazy jsem hltal Nebeské jezdce, jako malý kluk jsem trávil dny na letišti v Letňanech, prolézal kbelské letecké muzeum a stavěl modely Spitfajrů. Kvůli tomuto letadlu jsem si přál stát se stíhacím pilotem. Nejelegantnější letoun v historii, který elegantně sestřelil na smetiště dějin i samotného Hitlera.

Malá stíhačka s obratným pilotem dokáže zažehnout oheň bitvy, která nakonec smete i velkého agresora. Butterfly Effect – efekt motýlího křídla –  je teorie, která říká, že mávnutí křídlem může spustit řetězec na sebe navazujících událostí, které způsobí uragán na opačné straně planety.

Před pár lety mi velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský navrhl, abych vytvořil dílo pro nové sídlo aliance. Nabízelo se reagovat na výročí našeho vstupu do NATO, díky které jsme dnes samostatnou, svébytnou a Ruskem neokupovanou zemí. Nabídku jsem přijal s podmínkou, že projekt nebude placen ze státního rozpočtu.

Nejvýznamnějším příkladem vstupu naší země do spojenectví bojujícího proti diktátorům, snažícím se ovládnout svět, je pro mě účast československých stíhacích pilotů při obraně Anglie na křídlech RAF. Považuji je za jedny z největších hrdinů československého státu. Je ironií osudu, že mnozí z nich, kteří tuto zásadní bitvu přežili, byli následně perzekuováni, mučeni a popravováni ve své vlasti zločineckou diktaturou komunistického režimu. Náprava této křivdy započala až po roce 1989 a velkou zásluhu na ní měl Václav Havel.

Na základě výše zmíněného jsem vytvořil návrh sochařského díla Butterfly Effect. Spitfire, připomínající bojovného mýtického tvora chrlícího oheň a zahánějícího zlo, kontrastuje s bezbrannou krásou, lehkostí a křehkostí motýlích křídel. Symbolicky se tak spojují protipóly něžné elegance a pevného odhodlání bránit se, bude-li to třeba.

Projekt byl přijat a podpořen vedením NATO i řadou známých osobností jako Karel Schwarzenberg, generál Petr Pavel nebo sir Stuart Peach. Zbývalo vyřešit, jak dílo do sídla NATO financovat.

V téže době jsem byl shodou okolností osloven společností Amadeus, chci-li se účastnit interní soutěže na instalaci uměleckého díla na zrekonstruovaný obchodní dům Máj na Národní třídě. V tu chvíli mne napadlo, že se oba projekty symbolicky i ideově propojují a navrhl jsem instalovat na holé stěny brutalistního Mája stejné dílo jako do centrály NATO.

Symbolické je již umístění díla. Před třiceti lety jsme my, v té době studenti, dostali na Národní třídě od komunistické policie nakládačku. Od stejných komunistů, kteří likvidovali československé hrdiny RAF. A inspirací mi byl i máj coby symbol konce druhé světové války i začátku jara.

Navrhl jsem společnosti Amadeus, ze se vzdám honoráře za své dílo, když zafinancuje náročný vývoj prototypu motýla pro Brusel, a oni mou nabídku přijali. Nakonec se našel i sponzor samotné výroby motýla pro umístění v NATO.

Odlitý trup letadla Spitfire, jehož eliptické křídlo jsem nahradil motýlím, odkazuje nejen k některým mým předchozím sochám, ale i k surrealismu, dadaismu a dalším uměleckým směrům. Princip organického spojení zdánlivě nespojitelných částí zvířecích či lidských těl s technickými komponenty se ve výtvarném umění objevuje po staletí. Příkladem může být zobrazení egyptských sfing či babylónských okřídlených božstev, dílo Hieronyma Bosche, Giuseppa Arcimbolda, Jana Švankmajera nebo H. R. Giegera. Barevnost trupu letadla jsem zvolil v obrysech původní kamufláže, barvy jsou však záměrně blíže barvě motýla než válečnému maskování. Tvar křídel je inspirován motýlem druhu Monarcha. Motýl, který sedí a odpočívá, ladně pohybuje křídly.

V Praze již je jeden pomník československým letcům. Mé Spitfajry nejsou dalším pomníkem, ale spíš volným uměleckým dílem, instalací, kterou vzdávám hold československým pilotům ve stíhačkách Britského královského letectva. Tato část naší historie by měla být znovu připomínána a dál rezonovat v našem umění, podobně jako když v devadesátých letech Jan Svěrák natočil na oslavu RAF film Tmavomodrý svět. Já se dnes k Honzovi rád připojuji. Letci jsou symbolizováni 359 siluetami letadel ve dlažbě chodníku na Národní třídě pod Spitfajry. Bude pro mě velkou ctí, stane-li se tento chodník „Chodníkem slávy“ těchto rytířů nebes.

Ano, stíhačka Supermarine Spitfire je krásný a elegantní, ale zároveň smrtící válečný stroj. Jak se v poslední době znovu ukazuje, šílení váleční diktátoři nezmizeli a je stále nutné umět se proti nim bránit. Někdy k obraně postačí motýlí efekt funkční diplomacie, ale jindy je nezbytná stíhačka s neohroženým pilotem za kniplem, připraveným odrazit agresora palebnou silou.

David Černý