Stavby na venkově a ve volné krajině si také zaslouží památkovou péči
Majitelé, potažmo investoři, památkáři a projektanti spolu s architekty nesou velkou odpovědnost za podobu a uspořádání našeho veřejného urbanizovaného prostoru i za dotváření historicky definovaného krajinného rázu. To je hlavním poselstvím již 6. ročníku konference Památkář, projektant a investor ve vzájemném dialogu, která se uskuteční ve čtvrtek 21. 10. 2021 v budově Staré radnice v Havlíčkově Brodě. Jejím hlavním tématem tentokrát budou Stavby na venkově a ve volné krajině.
Co se z hlediska výstavby povedlo ve výstavbě na venkově a v krajině v poslední době? A naopak, které realizace se nezdařily z pohledu investora nebo širší veřejnosti? Jaké jsou příklady dobré praxe v obou definovaných územích, včetně památkově cenných míst a staveb? Jednodenní odborná konference Památkář, projektant a investor ve vzájemné dialogu každoročně dostává svému názvu. A díky otevřenosti publika a kreditu přednášejících se těší značné pozornosti odborné veřejnosti.
Významným motivem letošního setkání v Havlíčkově Brodě budou principy a formy přístupů samotných projektantů a zhotovitelů k investorským zadáním. Diskuse se zaměří na to, jak by měl projektant a památkář spolupracovat se zadavatelem, aby byly (podle možností) naplněny investorské vize a představy.
Příspěvky a následná debata zaměří i na to, jak kontrolovat odvedenou práci po stránce architektonické i urbanistické. „Výsledkem takové spolupráce by mělo být dílo, které nejenže nebude „škodit“ svému okolí, ale naopak by se v konečné podobě a v širším kontextu mělo podílet na zhodnocení a zušlechtění již stávajícího zastavěného či nově zastavovaného prostoru. A to zejména v památkové sféře městské i venkovské architektury,“ konstatuje Ing. Karel Vaverka, předseda oblasti ČKAIT Jihlava a člen představenstva ČKAIT.
O tom, že vyladěný vztah nad zadáním vede i k rychlému povolovacímu procesu, svědčí situace v samotném Havlíčkově Brodě. „V případě, že je stavební dokumentace v pořádku a má všechna požadovaná stanoviska a vyjádření, získá stavební povolení do 1,5 až 3 měsíců. Pokud chybí závazné stanovisko památkové péče nebo je záměr investora v rozporu s veřejným zájmem, stavební řízení se může táhnout roky,“ popisuje Bc. Libor Honzárek, moderátor konference, zástupce předsedy Oblastní kanceláře ČKAIT Jihlava, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a místostarosta Havlíčkova Brodu.
Nadcházející konference se dotkne i nového stavebního zákona. Podle Libora Honzárka povolovacímu řízení určitě velmi pomůže digitalizace stavebního řízení – například tím, že projektantům budou k dispozici informace o všech sítích v digitálních mapách. Naopak, četné problémy i v oblasti památkové ochrany může přinést to, že stále chybí povinný výkon autorského dozoru projektanta v realizační fázi stavby (mimo veřejné zakázky). A to přesto, že hlavní odpovědnost za provedené dílo má nadále nést autorizovaná osoba. Právě u rekonstrukcí historických, památkových a dalších objektů může dojít k situacím, kdy se zpracovatelé realizačních dokumentací a vykonavatelé technického dozoru odchýlí (nebo se budou nuceni odchýlit) od původní projektové dokumentace.
Sami památkáři považují za problematické rovněž to, že rekodifikovaný stavební zákon přenáší rozhodování o změnách staveb a umisťování nových staveb v ochranných pásmech památek a památkových území z památkových úřadů na stavební úřady. Tato integrace vyvolává mezi památkáři obavy z výskytu chyb vedoucích k trvalému poškození památkových hodnot, zejména celkového rázu městské či přírodní krajiny.
„Že se v období před listopadem 1989 četná výstavba na našem venkově příliš nepovedla, je záležitostí veřejně známou. Bohužel musíme konstatovat, že ani v čase polistopadovém se mnohé stavby v malých městech, vesnicích, případně ve volné krajině do historie stavebnictví, architektury a památkové péče zlatým písmem rozhodně nezapíší. Rádi bychom zastavili ignoranci směrem k veřejnému prostoru vesnických sídel v Čechách, na Moravě i ve Slezsku,“ hodnotí minulou i současnou situaci Bc. Libor Honzárek.
Jak na to? Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, mohou podle něj provádět fyzické osoby, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu.
Další možnosti, jak docílit kvality nové výstavby nebo rekonstrukcí v městských zónách, na venkovně nebo ve volné krajině, nastíní právě čtvrteční konference v Havlíčkově Brodě. Stane se tak na příkladě vybraných kladně přijímaných realizací, mezi které patří například oživení sakrální stavby v Chloumku a generální oprava NKP horského hotelu a vysílače Ještěd (Ing. arch. Michal Krejčík, Ph.D., Ing.arch. Jiří Krejčík – ARN studio) nebo projekt Reynkova „zámečku“ v Petrkově (Ing. Petr Velička, Ing. Markéta Veličková).
V jednotlivých přednáškách vystoupí Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D., náměstek ministra kultury pro řízení sekce kulturního dědictví; Ing. arch. Miloš Solař, Ph.D., člen vědecké rady generální ředitelky NPÚ; Ing. arch. Jan Pešta, přední český publicista a odborník na lidovou a vesnickou architekturu; Ing. Svatopluk Zídek, předseda OK ČKAIT Karlovy Vary a předseda Kolegia pro technické památky ČKAIT a ČSSI; Ing. arch. Jan Veisser, spolumajitel úspěšného ateliéru ORA, a naši další odborníci.
Záštitu nad letošní konferencí převzalo Ministerstvo kultury ČR a Národní památkový ústav. Generálním partnerem konference je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále ČKAIT).
