Tiburtina Ensemble svými hlasy rozezněl unikátní Jistebnický kancionál

Mezinárodně renomovaný ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble pod vedením umělecké vedoucí Barbory Kabátkové vydává nahrávku Jistebnického kancionálu – zpěvů pro mši a modlitbě hodinkového officia z prostředí pražské univerzity na počátku 15. století. Rukopis obsahuje jak latinský chorál převedený do češtiny, tak původní hudební tvorbu na české texty. Album vychází u vydavatelství Supraphon v pátek 23. dubna 2021 na CD i v digitálních formátech.

Když roku 1872 student Leopold Katz na půdě fary v jihočeské Jistebnici objevil starobylý rukopis s českými zpěvy, asi úplně netušil, jakou cennost drží v rukou. Dnes si s Jistebnickým kancionálem většinou vybavíme husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci (celý svět zná tento nápěv ze Smetanových symfonických básní Tábor a Blaník z cyklu Má vlast). Ve skutečnosti je však rukopis především knihou s liturgickými zpěvy v češtině pro mši i pro modlitbu hodinkového officia.

Zřejmým cílem odvážného projektu bylo zpřístupnění liturgie širokému okruhu věřících v jejich vlastním jazyce. Tvůrci se především snažili převést latinské chorální zpěvy do českého jazyka, ale nezřídka se pustili i do tvorby vlastních nápěvů. Velmi cenný je mimo jiné zápis velikonoční liturgie, který nám díky podrobným instrukcím dává nahlédnout do husitské bohoslužebné praxe.

Umělecká vedoucí souboru Tiburtina Ensemble Barbora Kabátková uvedla, v čem je pro ni Jistebnický kancionál největším objevem: „Netušila jsem, že v něm najdu tolik krásné hudby. Pramen jsem během svých studií hudební vědy znala velmi povrchně a nic mě nemotivovalo k tomu, abych jej blíže poznala. Až práce muzikoložky docentky Hany Wörner – Vlhové mi otevřela oči a inspirovala mě k hlubšímu probádání rukopisu. V mých očích je jeho největší hodnotou obsah, a to nejen po stránce hudební, ale i textové. Je dokonalým obrazem člověka konce 14. a počátku 15. století.“

Kolem jistebnického rukopisu je stále řada nezodpovězených otázek a záhad. Nahrávka souboru Tiburtina Ensemble však v podání průzračných ženských hlasů poodkrývá závoj tajemství a zprostředkovává krásu zpěvů samotných. „Jak krásně zněly mé oblíbené latinské chorální kusy ve staročeštině!“, vyznává se Barbora Kabátková a dodává: „Jistebnický kancionál byl pro mě objevem a věřím, že jím bude i pro posluchače našeho alba.“

BIOGRAFIE Tiburtina Ensemble

Svůj název si soubor vybral mezi historickými postavami středověku. Tiburtina (Sibylla Tiburtina, či Sibyla Tiburská) byla věštkyně, která se stala nejznámější Sibylou středověku, a to především tím, že její věštby úzce souvisely s křesťanstvím. Paralely mezi pohanskou Sibyllou a křesťanskou prorokyní jsou nasnadě: urozený původ, kazatelské cesty, dotazy mocných a schopnost prorokyň dohlédnout až na konec věků, která je mužům – jakkoli učeným – odepřena. www.tiburtina-ensemble.com  

MULTILINK: https://lnk.to/TiburtinaEnsembleJistebnickyKancional
TEASER: https://youtu.be/U2ezKOUe2Og

Barbora Kabátková z Triburtina Ensemble vypráví o Jistebnickém kancionálu:

Tiburtina Ensemble svými hlasy rozezněl unikátní český rukopis z 15. století tzv. Jistebnický kancionál. Je kolem něj stále řada nezodpovězených otázek a záhad. Právě vydávaná nahrávka mezinárodně renomovaného souboru Tiburtina Ensemble však v podání průzračných ženských hlasů poodkrývá závoj tajemství a zprostředkovává krásu zpěvů samotných. „Jak krásně zněly mé oblíbené latinské chorální kusy ve staročeštině!“, vyznává se umělecká vedoucí souboru Barbora Kabátková, které jsme se u příležitosti vydání nahrávky u vydavatelství Supraphon vyptávali na věci s tím spojené.

Byla jste se osobně podívat v jihočeské Jistebnici?

Jistebnicí jsem několikrát projížděla. Kdybych neznala Jistebnický kancionál a příběh jeho nálezu, tak bych si ji asi ani nezapamatovala. Tím ale nechci říct, že to není pěkné místo pro žití!

Jistebnický kancionál obsahuje i velikonoční liturgie – čím jsou zajímavé?

Jistebnický kancionál jako celek je obrovsky cenný. Tomu odpovídá i repertoár pro období Velikonoc. Mezi nejzajímavější kusy Velikonočního tridua jsou zajisté tzv. pseudolamentace, tedy lekce, které byly inspirovány formou lamentací (Pláče proroka Jeremiáše). Jednu z nich o utrpení Ježíše Krista jsme zařadily i na naše album.

Je staročeština obtížná?

Obtížná je – stejně jako každý archaický jazyk – především tím, že její výslovnost nemůžete konzultovat s autentickým, rodilým mluvčím. Nastudování textů obtížné nebylo, současné češtině je přeci jen blízko. Zároveň však někdy až klamně blízko a u některých slov, jejichž zápis v různých kusech v rukopise kolísal, jsme měly velké otazníky.

Myslíte, že hudba může fungovat i jako stroj času – kdy díky Jistebnickému kancionálu a vaší nahrávce můžeme nahlédnout do 15. století?

Tuto možnost ráda nechám na našich posluchačích. Každému podle gusta a vlastní představivosti!

V čem je pro vás Jistebnický kancionál největším objevem?

Netušila jsem, že v něm najdu tolik krásné hudby. Pramen jsem během svých studií hudební vědy znala velmi povrchně a nic mě nemotivovalo k tomu, abych jej poznala blíže. Až práce muzikoložky doc. Hany Wörner – Vlhové mi otevřela oči a inspirovala mě k hlubšímu probádání rukopisu.

V mých očích je jeho největší hodnotou obsah, a to nejen po stránce hudební, ale i textové. Je dokonalým obrazem člověka konce 14. a počátku 15. století.

 Až pandemická situace s coronavirem dovolí, budete také s Jistebnickým kancionálem koncertovat?

Plány máme do roku 2023, ale otázkou je, co z toho se opravdu uskuteční. Jsem optimistická, proto se již teď těším na premiéru koncertního provedení repertoáru z Jistebnického kancionálu v červnu ve Velkém Meziříčí v rámci festivalu Concentus Moraviae. V létě plánujeme koncerty s různými programy v Čechách, Španělsku, Belgii, Holandsku a Německu. V příštím roce se snad uskuteční náš severoamerický debut, který jsme byly nuceny přesunout z letošního ledna.

Foto: Vojtěch Havlík