Toulky Šumavou: Rejštejn, město sklářů a zlata

Původní osada Reichenstein byla založena při rýžovištích zlata na řece Otavě, později se zde začalo zlato těžit hornickým způsobem. Údolí je utvá­řeno svahy – úbočími několika působivých vr­chů. Jedním takovým je Klostermannův vrch. Radkovský vrch se jako impozantní pyrami­da tyčí nad řečištěm Otavy před samotným Rejštejnem.

Rejštejn, německy Reichenstein, tj. Bohatý Kámen. Údaje o rýžování zlata a těžbě a zpraco­vání zlaté rudy jsou zde veden již ze 13. století. Přesvědčení místních vždy předpo­kládalo, že osídlení Rejštejna je o něco starší než osídlení nedalekých Kašperských Hor (se kterými tvořil po staletí dvojici), patrně i díky historii jeho části Klášterský Mlýn. Rejštejn držel po staletí titul města a to už roku 1584, kdy jej Rudolf 11. povýšil na královské horní měs­to. Čeští panovníci si oblasti vždy vážili pro jeho nerostné poklady. Ty měly také přímý vliv na zdejší velký rozvoj manufakturní výroby, zpracovatelství i průmyslu. Ale na Rejštejnsku nešlo jen o zla­to. Skláře zajímal také křemen a dřevo.

Sklářskou minulost připomínají hroby sklářů. Na náměstí u informační tabule je umístěn balvan s miskovými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene. V prohlubních se třel rozemletý zlatonosný křemen se rtutí, aby bylo získáno čisté zlato.

Zvlášť významnou kapitolou v historii místa tvořila existence světoznámé sklárny v Klášterském Mlýně. Původně skelná huť byla založena již r. 1836 Janem Eisnerem, synem huťmistra na Vogelsangu. Nejdříve se zde vyráběly jemné skleněné perle, později tabulové sklo. Výrobky ze sklárny Klášterský Mlýn u Rejštejna můžeme vidět v muzeu na Kašperských Horách. Sklárna v pozdějších letech těžko konkurovala velkým podnikům. Hospodářská krize a světové války ukončily její existenci v roce 1947.

Dominantou Rejštejna je kostel sv. Bartoloměje, připomínaný v roce 1570, přestavěný v roce 1792. Je to jednolodní stavba s trojboce zakončeným presbytářem s opěráky a hranolovou věží, kde se nacházejí tři zvony. Na místním hřbitově je hrob matky a bratra spisovatele Karla Klostermanna.

Foto: Petr Brodecký