Tradiční moldavské vinařství Poiana

Od starověku bylo Moldavsko uznáváno jako zemědělská a vinařská oblast, což je odvětví považované za nejdůležitější v zemi. Růst révy a produkce vína na území Moldavska je doložen před více než 4000 lety, v době, kdy Dákové objevili výrobu vína. 

Stejně jako ve zbytku Evropy i moldavské vinařství na konci století utrpělo napadením fyloxérou. V roce 1906 se vinice obnovily v důsledku hojného používání naroubovaného rostlinného materiálu a do roku 1914 se Bessarabia (území dnešního Moldavska) etablovala jako oblast ruské říše s největší oblastí osázenou vinnou révou

V polovině osmdesátých let byl moldavský vinařský průmysl znovu tvrdě zasažen, tentokrát politikou zákazu konzumace alkoholu zavedenou hlavou státu SSSR Michailem Gorbačovem. Plantáže byly vykořeněny v obrovských množstvích a víno bylo zničeno. Pro Moldavsko to znamenalo národní tragédii. Poté, co Moldavská republika v roce 1991 znovu získala nezávislost na Sovětském svazu, se vinařský průmysl začal zotavovat, ale velmi pomalu a obtížně.

V centrální oblasti Moldávie leží region Laloveni a vesnice Ulmu s typickým vinařstvím Poiana. Místní tradice a zvyky potvrzují, že réva tu byla pro lidi způsob, jak udržovat jejich kulturu, zvyky a lásku k přírodě. Vinařství Poiana se nachází nedaleko obce Ulmu, v srdci přírodní rezervace zvané Codri. 

O víno vyrobené ve vinařství Poiana Winery se zaměstnanci starají s velkou vášní. Vědí, že tajemství vína je v hroznech. Hrozny se sklízí ručně a vyrábí se z nich přirozeným procesem víno vysoké kvality.

Vinařství Poiana má jako symbol jelena, váže se k tomu zajímavá legenda:

Za slunečného podzimního dne přišel do vinice krásný jelen. Ochutnával sladké hrozny zrající na slunci. Jeho bohaté paroží se mu přitom zamotalo do vinné révy. Nářek jelena přilákal sběrače hroznů, kteří mu pomohli vysvobodit se z révy a ještě mu darovali další hrozen. Jelen pak utekl do lesa, ale na jeho okraji se zastavil, otočil se k lidem a vděčně na ně pohlédl…

Pavel Fryml, šéfredaktor
Foto: Petr Brodecký

Zdroj: wiki a archiv redakce